logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Z módního mola do maratonek

Z módního mola do maratonek

Abych se cítila dobře a šťastně, potřebuji se pořád dobíjet endorfiny. Od dětství jsem zvyklá sportovat, závodně jsem plavala a jako většina tehdejších i dnešních děti jsem nesnášela běh. Plavání pro mě bylo tak běžné, že jsem při tréninku dokázala i usnout:-). Zato před avizovanou 12 minutovkou jsem vždycky měla břichabol a dodnes si pamatuji, jak jsem se snažila všemožně ulívat a na plaveckých soustředěních jsem se při běhu schovávala za keře, abych nemusela běžet celých „dlouhých 12 minut“.

Z módního mola do maratonek

Mimo plavání jsem hrála na akordeon a snila o konzervatoři. Po základní škole ale všechno nabralo jiný směr. Rychle jsem vyrostla, zhubla, začala se zajímat o módu a přemluvila tátu, aby mě vzal na modelingovou soutěž k Jadranovi Šetlíkovi. Tak začala moje pětiletá modelingová kariéra. Střední školu jsem trávila víc na přehlídkách a foceních než ve škole, určitě toho ale nelituji. Setkala jsem se s mnoha zajímavými lidmi, fotila a předváděla například pro Blanku Matragi, a maturitu jsem zvládla s vyznamenáním.

Z módního mola do maratonek

Co se týče sportu, nebylo žádoucí, abychom jako modelky měly svaly, protože mi ale sport hrozně moc chyběl, zapsaly jsme se po přestupu na vysokou školu na judo. Abych trochu vyvážila tento drsný sport, chodila jsem ještě na balet a na sportovní šerm. Také jsem se vrátila k plavání. Když něco dělám, tak naplno a každodenním sportem, studiem a prací začalo moje tělo pozvolna protestovat. Nejprve zvýšenou únavou, když jsem ale ve svých aktivitách nepolevovala, přivodilo si čas od času (několikrát do roka) zranění, aby mohlo alespoň na chvilku vypnout.

Z módního mola do maratonek

V roce 2006 přišly mé kamarádky s pro mě v té době dost šíleným nápadem, zúčastnit se Pražského půlmaratonu. Protože jsem zrovna neměla nic v sádře, řekla jsem si, že zkusit bychom to měly a v březnu jsme se tak postavily (neznaje pravidla startovních koridorů) mezi Keňany a odstartovaly svůj první opravdový běžecký zážitek. Snad tou atmosférou jsme první polovinu závodu zdolaly celkem snadno, zbytek jsme pak doběhly indiánem. Určitě nechci radit začínajícím běžcům, aby si dali bez přípravy půlmaraton. Myslím, že jsme měly spíše štěstí, že jsme ho zvládly téměr bez újmy. Protože jsem měla od sestry půjčené o číslo menší boty, odnesly to a jeden po druhém odešly mé nehty na nohou.

Z módního mola do maratonek

Chvíli po půlmaratonu jsem se vrátila do svého kolotoče sport-škola-práce a na běh si vzpomněla zase měsíc před Pražským půlmaratonem, kdy jsem začala „trénovat“ i běh. Mých prvních 7 běžeckých let vlastně probíhalo dost podobně. Sportu a zranění jsem měla dost, běhu ale málo a znalostí, jak trénovat, ještě méně. Nastoupila jsem do nové práce a zmizel čas na pravidelné, organizované tréninky. Běhat se dá ale kdykoliv a kdekoliv, a tak jsem se na běh zaměřila. Naordinovala jsem si vlastní tréninky, které jsem se samozřejmě snažila běhat co nejvíce naplno. Běhala jsem vlastně skoro pořád, i do práce a z práce. Vytvořila jsem si krásnou závislost. Jedinou vadou na kráse bylo, že se časy v závodech téměř neměnily.

Z módního mola do maratonek

V létě jsme s kamarádkou Martinou objížděly krajské závody v triatlonech a v únoru loňského roku se přihlásily na běžecké soustředění do Františkových Lázní. Až tam jsem se od Miloše dozvěděla, že běhat se má pomalu a já uběhla svých prvních 30 km. Jak má běžecký trénink vypadat sice pořád moc nevím, ale zařadila jsem kromě dlouhých pomalých víkendových výběhů běžecké intervaly a začala posilovat tělo. Výsledky se brzy dostavily. Vloni na podzim jsem poprvé zvládla půlmaraton pod dvě hodiny.

Z módního mola do maratonek Na závodech už jsem nedobíhala mezi posledními, dokonce jsem své spoluběžce poprvé v životě předbíhala. Přihlásila jsem se na svůj první maraton a protože to je pořádná porce běhu, napsala jsem svůj příběh do soutěže Women’s Challenge a věřila, že pokud účast vyjde, natrénuji na svůj vysněný maraton a rozšířím okruh svých přátel, kterých mám díky sportu požehnaně.

Z módního mola do maratonek

V Running Mallu se nás v únoru sešla moc fajn partička, několik z nás už běželo Winter Run na Ladronce, kde se mi dokonce podařilo vyhrát třetí místo :-O. Moc se těším na další zážitky, společná setkání, výběhy. Děkuji za šanci dostat se o krůček blíž ke splnění svého snu... a protože tento příběh píšu s horečkami z postele, věřím, že se naučím lépe naslouchat signálům svého těla a sport pro mě bude radostí a ne sebezničením;-).

Veronika Zborníková foto
  • přečteno: 6005/5843×, 3 komentáře
Z módního mola do maratonek Z módního mola do maratonek Z módního mola do maratonek Z módního mola do maratonek Z módního mola do maratonek Z módního mola do maratonek Z módního mola do maratonek Z módního mola do maratonek

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (17 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Veronika | 27. 3. 2015 20.25 hod. | 62.240.166.xxx
Terko, urcite prinesu a dekuju za krasny komentar ;-).

Téra | 18. 3. 2015 13.24 hod. | 185.14.234.xx
Jo, přesně. Krásná a moooc pozitivní a usměvavá. Doufám, že mi na další setkání přineseš ukázat tu šermířskou rukavici! :)

Run run run | 6. 3. 2015 17.06 hod. | 93.91.49.xxx
Krásná!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Johnson & Johnson Women´s Challenge 2015

všechny články Johnson & Johnson Women´s Challenge 2015

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Víte, co je to diastáza a cvičení na pánevní dno? : Děkuji za Váš úžasný článek! Asi si najdu nějaké cviky na hluboké stabilizační systém ☺ Jste vzor…»
  • Od 142 kilového pořízka ke 112 kilovému maratonci : Romane, kloubouk dolů .... jsi borec ... jsi borec ... jsi bored ... »
  • Máte talent na běhání? Stačí udělat 7 cviků a budete vědět, jak na tom se svým běžeckým talentem jste! : No tak pohyblivost nic moc 1.dobře 2.dostatečně 3.dobře ,ale silový zbytek velmi dobře .Budu se…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Krásné....běžet po tak nádherných místech šumavy byl určitě zážitek.....jsi pořád ultra běžec…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Já oceňuji nejvíc, že to bylo bez podpůrného týmu. Veškeré "zázemí" na svých zádech,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků