logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu

Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu

Můj běžecký příběh začal tak trochu netradičně a vlastně i nenápadně. Čím víc lidí kolem běhání poznávám, tak bych řekla, že jsem začala asi od konce... no možná od prostředka.

Kdekdo si řekne, musím se sebou něco dělat, nazuje boty a jde na to. Postupem času přichází na to, co všechno mu to dává, co všechno může ještě zlepšit a pak už jen detaily piluje a piluje. Já jsem ke sportu a pohybu měla vždycky blízko. Nikdy jsem nevydržela sedět na zadku moc dlouho. Převedeno do reality to znamená, že když se pustí TV, tak vydržím u filmu od reklamy do reklamy a pak jdu něco dělat... do kina radši ani nechodím. Jsem asi hyper.

Už hezkou řádku let mě zajímá všechno okolo zdravého životního stylu, takže mě nikdy nepřistihnete, jak něco smažím v trojobalu. Ráda vařím, strašně moc mě baví zkoušet nové potraviny, nahrazovat ty nezdravé a testovat, co to se mnou a manželem udělá. S tím jde ruku v ruce i sport. Postupně jsem osekala všechno, co jednostranně zatěžuje tělo a prostě kombinuji. V sezóně jsem často na kole, celoročně několikrát týdně spinning, fitball, kruhový trénink a každodenní dlouhé procházky s našima dvěma kokršpanělskými holkami už ani nepočítám. Ve všem tom mém koumání, co bych pro své tělo i mysl ještě mohla udělat, se čím dál častěji začínalo objevovat slovo BĚH.

Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu

Ze začátku jsem běžce vnímala jen jako chrty, co trénují, aby se pak na závodech mohli prohnat páskou mezi prvními. Nejsem soutěživý typ a tak mě to nechávalo chladnou. Vlastně jsem ani nepřemýšlela nad tím, že by to mohlo být i jinak. Jenže, jak mi začal běh čím dál víc křížit cestu, tím víc jsem se o něj začala zajímat. Jsem býk a navíc perfekcionista, takže když mě něco začne zajímat, tak o tom chci vědět vše a možná ještě víc. Najednou jsem se přistihla, jak čím dál častěji zadávám do vyhledávače slova začínající na ty tři písmena, že se mi u postele hromadí časopisy Run, a že ten běh najednou vidím úplně v jiné rovině. Posilněná spoustou teorie z přečtených stovek článků a neuběhnutého jediného kilometru, jsem se vydala pro své první běžecké boty. Samozřejmě jsem nenechala nic náhodě a po analýze došlapu mi bylo odborně doporučeno několik párů vhodných bot. Z nich si vybrala ty nejpříjemnější.

Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu

Najednou jsem byla znovu na začátku, na tom začátku, kde se mnozí ocitnou ihned po tom, co je napadne běžet. Já se hrabala v teorii snad rok, abych zjistila, jak správně zapojit ruce, jak dýchat...

A přišla realita, první kilometry. Začala jsem zkoušet to, o čem jsem do teď jen četla, a měla ukrutnou radost, že to fakt funguje. Běhám chvíli, možná to budou tak dva roky. Ale nepravidelně, řadím se stále do začátečníků. Běhám pro radost, asi potřebuju cítit ty vyplavené endorfiny, pro ten pocit, když se vrátím domu a hlavou se mi honí, že to stálo za to, že mě ten déšť neodradil a já si ty boty obula.

Další věc, proč jsem asi netypický běžec, je i to, že nejsem soutěživá a běhat bez závodů je tak trochu jako běhání bez cíle. Nikdy jsem neměla za svou krátkou běžeckou kariéru odvahu postavit se na start nějakého závodu. Asi ze strachu, že nebudu dost dobrá, že nesplním očekávání... jenže očekávání koho? Sebe samé? Jsem k sobě asi až příliš přísná a kritická. Přitom jde především o radost z pohybu, ze zdolání nějaké vzdálenosti…

Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu

Vždycky tady bude někdo rychlejší a vytrvalejší. Ale je tu i ten druhý konec, o nic víc horší, vlastně kdo ví, který z nich nebo z nás je ten lepší? Pro každého to představuje něco jiného, každý má jiný cíl, jinou duši, jiný životní příběh... a přesto jde vlastně všem o to samé. MÍT ZE SEBE RADOST.

Já ještě nikdy žádný závod neběžela a věřím, že je vás tam venku spousta takových jako já. Takže se nebojme a pojďme se společně postavit na startovní čáru, ať můžeme proběhnout cíl a splnit si svá přání.

Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu

Já to udělala trochu pohádkově. S pocitem šťastného dítěte jsem na Štědrý večer poslala Ježíškovi přihlášku do WCH 2015 s přáním o postup do finále. Byl to tak nějak další přirozený krok, jak se o běhání dozvědět zase o kousek víc od těch nejpovolanějších a zároveň obrovská vnitřní výzva.

Teď tu stojím na startu znovu, už opravdovém... Ježíšek existuje!

Simona Pancíř Švarcová foto
  • přečteno: 5067/4823×, 4 komentáře
Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu Jsem asi hyper, do kina radši nechodím, radši se hýbu

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (28 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Téra | 15. 3. 2015 4.41 hod. | 185.14.234.xx
Símo ty jsi taková číča! Krásný fotky. A hezky napsanej článek.

Simona Pancíř Švarcová | 8. 3. 2015 18.38 hod. | 109.72.12.x
Honzo, vidím mezi námi dva hmatatelné rozdíly :-) ...1. nemám zatím děti a 2. jsem ženská, takže si dokážu lépe zorganizovat čas :-))) Ale je pravdou, že je to v dnešní uspěchané době fakt těžký skloubit rodinu, povinnosti a koníčky...všechno je o kompromisech, které s dětmi moc dělat nejdou.
A tobě Michale děkuji za podporu.

Honza | 8. 3. 2015 14.32 hod. | 77.236.218.xx
... vzdycky kdyz ctu jak nekdo chodi nekolikrat tydne nekam se hybat, k tomu vari, ma pritele, a jeste stihne nekolikahodinove prochazky denne se zviratama tak se ptam kde ja delam chybu: rano deti do skoly, potom prace tam do peti nebo dele pak cesta domu. Nekdy nakup. Doma deti manzelka – kteri vyzaduji mou pozornost, uklid abych pomohl zene, spolecna rodinna vecere,nekdy rodice navstevy.. a v 9,10 koukam kam padnu spat protoze jsem tak ztahanej ze nevim ci jsem. A najednou zase budik...

Michal | 8. 3. 2015 0.43 hod. | 213.192.3.x
Hezky napsáno. Přesně tak to je ;-). Ať se Vám daří dál a jste pěkná žena :).

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Johnson & Johnson Women´s Challenge 2015

všechny články Johnson & Johnson Women´s Challenge 2015

kde se diskutuje

  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Lidi pokud chcete běhat mějte trochu soudnosti, dát po měsíci "tréninku" závod na 10km,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků