logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Den plný překvapení

Den plný překvapení

Mým prvním závodem v životě vůbec se stal sobotní Pražský půlmaraton. 1,5 roku běhání od nesmělých (a těžkých) začátků přes pocity uspokojení z pohybu až po velký Den D. Zde je několik telegrafických poznámek a postřehů, kéž by motivovaly další a další!:-) PS: Cíl byl doběhnout, užít si cílovou ´rovinku´ a fanoušky na Mánesově mostě a když to bude pod 2 hodiny, tak to bude skvělý...

10:15 – Odjezd na start, je brutální zima a já si nevzal běžecké rukavice, jak tohle dopadne...
11:40 – Kde je voda? Potřebuju zapít energetický gel a kapsle proti křečím. Voda nikde. Tak to bude průšvih. Sakra, kde je voda?!
11:45 – Napitý a spokojený stojím v koridoru:-), mrznu:-(
START – Vychází sluníčko, začíná pálit, po pár minutách se všichni odhalují:-)
1.-10. km – Všude jsou diváci, fandí, skvělá atmosféra, běží se fajn, tleskáme Homoláčovi a nejrychlejším ženám, které nás míjejí podél Vltavy
10.-15. km – Nejlepší část trasy, jooooooo! Od Úřadu vlády do mírného stoupání vybíhám ze silnice na chodník a předbíhám podle výsledků 400 lidí, běží se fakt dobře:-)
15. km – Počínající únava. Kde je ten Libeňský most? Neběželi jsme už náhodou přes něj? Tak jo nebo ne? Kde je ten most? Vždyť není tak krátkej, že bych si ho nevšiml... A, tady je.
16. km – Nevidím kilometrovník. Tak kolik mám za sebou? Kolik ještě? O ou... Musím běžet dál.
17. km – Uf, 16ku jsem přehlídl, už jsem na 17. km!! Území nikoho, pole běžců trochu řídne, nekončící rovina. Proč tu jsem? Eh? Míjí mě běžec ze štafety. Další. A další. To se ti to běží, co, když máš v nohách dva kiláky a my sedmnáct, co? Jo, jen si běž!!!
18. km – Pít. Osvěžit se. Běžet. Nepřestávat. Tunel. Stoupání z tunelu. Jako kopec?! Teď?! Už nechci. Neee...
19. km – Fandí mi ségra a 5letej synovec, ahóóóóój!!!
20. km – Kde je ten cíl?! Cože? Přes celej most, po nábřeží a další most zpátky?! A tohle má být JEDEN kilometr? Tak to není jeden, tohle NENÍ JEDEN KILOMETR! To jste blbě změřili!!!
20,5. km – Předbíhá mě podezřele hodně lidí. Prosím, já chci do cíle. Kde je ten koberec? Lidi na mostě vlevo i vpravo mávají, fandí, tleskají, mně je všechno jedno, ani nemám sílu se usmát, zamávat, ani na ně nekoukám. Hypnotizuju most, který ne a ne skončit. Prosím, kde je konec? Co to bylo za nápad se na něco takového přihlásit? Pako. Jsem pako. Pojď, levá, pravá, už jen kousek.
Jsem v cíli. JOOOOO. Čas – nevím. Je mi to jedno. Dejte mi medaili, pití. Jo vy nechcete startovní číslo, jen čip... Mám toho plný kecky. Ještě, že ne spodky:-).

Den plný překvapení

A shrnutí běhu s odstupem? První závod v životě jsem dal za 1:56:01, až do 16. km se běželo luxusně. Od 5. km do cíle jsem celkově předběhl 750 lidí (je to vůbec možný?), mám nádhernou medaili, zažil jsem neopakovatelné okamžiky, v dobrém i špatném, opálil se a poznal neskutečnou atmosféru jedinečného závodu u Vltavy. A navíc – POPRVÉ se nezapomíná:-). Uvidíme se v září na Ústeckém půlmaratonu!

PS: V pondělí chodím v práci jako chromý kačer, že se mi kolegové smějou:-). Ale stálo to za to! Běžte (do toho) taky!!

Radek Rybář foto
  • přečteno: 5591/5319×, 4 komentáře
Den plný překvapení

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (23 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Marek | 3. 4. 2017 14.11 hod. | 93.153.17.xxx
Běžel jsem minulý a předminulý rok a pocity podobné... To bude to velké převýšení, když se vybíhá z Těšnovského tunelu. Měřil jsem to, bude to minimálně 5 m :-)

Lucka | 3. 4. 2015 3.01 hod. | 153.121.57.xxx
Hahaha, tak to je vtipny:-) Pravda je, ze ta druha pulka je psychicky mnohem narocnejsi, protoze clovek ma pocit, ze se toho Libenskyho mostu nedocka a zpatky ta silene dlouha rovina zakoncena nenapadnym esickem pres Vltavu:-) Mozna by to organizatori mohli pro priste prohodit a dat tuhle horsi cast jako prvni...

radka | 2. 4. 2015 15.51 hod. | 37.188.143.xxx
Ty same pocity na 20km!!! Je to vubec mozny ? ;-)

Lucka | 2. 4. 2015 13.58 hod. | 213.192.30.xx
20. km – Kde je ten cíl?! Cože? Přes celej most, po nábřeží a další most zpátky?! A tohle má být JEDEN kilometr? – přesně (!!!) to samé mi na stejném místě běželo také hlavou :-) Přitom stačilo jen otevřít cestu kolem právnické fakulty a doběhnout k Rudolfinu přímo, že? :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Jsem 50letá ženská, která začala před rokem běhat, aby podpořila dceru a tak mě to chytlo, že se…»
  • TF – laktát – aerobní práh – bod varu : Teprve ve svých 40+ letech začínám zjišťovat co se vlastně děje v mém těle. Dřív mi to běhalo tak…»
  • Nohy hore : Také jsem po 30ti letech začal sportovat. V listopadu 2016 jsem začal běhat a nyní běhám 10-12 km …»
  • Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat : Pěkný článek. Mluvíš mi z duše Miloši.Díky. »
  • Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat : Krásný článek, i když je napsaný před lety, stále má co říct:-) »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků