logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem po maratonu propadla fatální euforii…

Jak jsem po maratonu propadla fatální euforii…

Nejsem žádný běžec zkušenář, běhám pro radost a požitek, relax, běhání mě naplňuje. Řadím se mezi rekreační běžce, kteří nepravidelně vybíhají a sem tam si odskočí na nějaký závod. Rekreačně se věnuji skialpům, lezení a kolu. Běhám pár let a mým snem bylo pokusit se uběhnout, ujit:-) a hlavně přežít maraton.

Půlmaratony běhám jak v Čechách, tak Rakousku. Ale pořád nepřišel ten správný čas, ten pocit odhodlání, na 42 km. Až vloni. Rozhodla jsem se, že si ke 40. narozeninám nadělím maraton. Začala jsem tedy v prosinci běhat a pokoušela jsem se o jistou pravidelnost, ze které se velmi často stávala zásadní nepravidelnost, neboť nerada běhám potmě venku sama, kombinovala jsem běhací pás s delšími (20 km) běhy venku a to vždy o víkendu, neboť v týdnu na to prostě nebyl čas – s ohledem na pracovní vytížení a mého sedmiletého syna. Nakonec jsme ve firmě vytvořili firemní team a závazek byl na stole.

V březnu jsem si v rámci tréninku dala půlmaraton a čím víc se blížil květnový termín, tím víc jsem byla nesvá. Nemám natrénováno, nestíhám, neběhám tak velké objemy, jak bych měla. Stres. Dostavil se šílený pocit strachu. Nejistoty. A respektu.

Dva dny před maratonem jsem se rozhodla, ze tam nepůjdu, že nejsem schopna TO zvládnout. Překonat se. Že tam někde padnu. Že přijde maratonská zeď (jojo, moc jsem četla rady Miloše:-), že přijdou křeče a že že že... milióny vymluv. Pocit strachu.

Dva dny před maratonem jsem nespala. Nervy pracovaly. Napětí se stupňovalo. Manžel už mě nemohl poslouchat. Kamarádské rady typu vezmi si ibalgin atp. jsem nedávala – přece nepůjdu na radostný běh s ibalginem?!

Přišel osudový den D 3.5.2015. Ráno vstávám v 6 hodin, sprcha, snídaně, beru si hodinky manžela, jeden gel a jedu. Jdu se rozloučit se synem, protože co když tam padnu a už mě nikdy neuvidí (jeho stejně zajímala jen ta medaile:-).

Stojím na startu, naprosto vystresovaná při pohledu na připravenost ostatních. Gely, vitaminy, speciální podkolenky... Přepadají mě pocity – co tu vlastně dělám?! Jaká že to troufalost!!

Při prvních tónech Vltavy se teleportuju do nové bytosti. Vše ze mě spadne. Běžím, užívám si okolí, nádherné počasí, skvělou atmosféru fanoušků, kapel a všech nadšenců, kteří tam prostě jen jsou. Ta neskutečná jednoduchost. Jen lehce běžím. Usmívám se. Krásnej pocit. Japonci, Mexikánci, Francouzi – ta lehkost pocitu štěstí..., mít pouze boty a jen „běžet“...

Poslouchám muziku a neskutečně si to užívám. Od 29. km vidím první běžce, kteří se zastavují, protahují a tak nějak zpomalují… Říkám si, tak kdy to přijde na mě. Čekám na křeče a onu pověstnou maratonskou zeď, kdy už to prostě nepůjde. Kilometry ubíhají, 32. km, 35. km a pořád nic zásadního, jen lehce zpomalím. A pak vidím vodiče Miloše Škorpila. A je rozhodnuto. Řadím se k jeho skupině, držíme tempo a opět se usmívám a děsně si to všechno užívám. Pak mi běží hlavou, krize asi přijde na 39. nebo 40. km a už to nepůjde! Jsme na poslední občerstvovačce, klasika – dávám si vodu a banán a říkám si: „To už musím dát. Já to asi fakt dokážu, vyhraju ten boj sama se sebou!“

Když míjíme 40. km, přepadne mě pocit euforie, to už je kousek! Miloš mě povzbuzuje, to dáš.

Chce mi výskat, zpívat, ječet! Vidim značku 42. km a Pařížská za rohem!!! Zrychlujeme – tedy na amatéra a limitována možností zrychluji!

Cílová rovinka, nadšení fanoušci, posledních pár metrů a jsem tam! Chce mi se brečet radostí, endorfiny mě zaplavují, neskutečná euforie plná nepopsatelnejch pocitů! Jsem pyšná, ze jsem nešla, nezakopla, nekřečovala, že jsem to prostě dala! Nadšení ze mě stříká:-). Fotka s Milošem, neustále se usmívám a chci běžet dál... nechápu ten pocit! Nádhera!!

Kdo si netroufáte, zkuste to, stojí to za to! Ten pocit je nepřenositelnej a nepopsatelnej! Jak se říká: Neprožité nepochopíš...

Eva Bláhová foto
  • přečteno: 5207/4909×, 3 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (39 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

1bubobubo | 8. 5. 2015 2.46 hod. | 194.50.64.xxx
Gratuluji :-) Z článku je cítit úžasná radost z běhu. Přeji mnoho dalších radostných kilometrů :-)

Jana Macháčková | 6. 5. 2015 14.39 hod. | 176.101.148.x
Jako by ten článek popisoval moje pocity. Dostala jsem číslo na maraton jako narozeninový dárek, tak to přeci nejde zklamat dárce. Dva dny před startem jsem si říkala, že už NIKDY. Když jsem na 30. km míjela chodící davy a pořád jsem běžela, zmocnila se mě euforie, která se vystupňovala v Pařížské, kde jsem se pokusila o finiš a začala si říkat, že za rok zase. Moje odhodlání akci zopakovat posílila skutečnost, že kromě trochu ztuhlých kotníků při pondělku, a lehké únavy mě nic nebolí. Takže se přidávám: kdo jen trochu koketuje s myšlenkou zkusit to, ať to zkusí. Stojí to za to.

Martina Letňany | 6. 5. 2015 12.36 hod. | 212.71.178.xxx
Ahoj, omylem jsem zadala v hodnocení "nelíbí se mi", už se mi to nedaří napravit. Samozřejmě se "mi to líbí" !! Moc gratuluju a moc fandím. Taky mám tenhle sen :-)...Při čtení jsem měla husí kůži a takhle nějak bych to celé prožívala já sama...tak snad jednou to taky zažiju na vlastní kůži. Strašně se na to těším. Zatím mám za sebou jenom 2x 10 km závod, tak mám co dohánět. Moc fandím všem Eviným naběhaným kilometrům :)), zatím ahoj, Martina

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Dobrý den jak je na tom hodina fitboxu prosím ? děkuji »
  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : Míšo, lehká chůze by mohla pomoc, se sporty je to bída, ale mohlo by pomoci veslování na veslařském…»
  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : Zdravím, mám natržená svalová vlákna na bérci, nemůžu tedy pokračovat v tréninku na půlmaraton a…»
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : Dobre jste zpracovani systemem,mak ma napr.10krat vice vapniku nez kravske mleko,dale vsechny druhy…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků