logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Kecy v kleci, aneb o motivaci, posouvání limitů, strachu, síle...

Kecy v kleci, aneb o motivaci, posouvání limitů, strachu, síle...

Někdo se dokáže vyhecovat sám. Jako třeba můj milovaný muž Miloš. Pak vydrží běžet třeba 24 nebo 48 hodin, nebo prostě přeběhne celou republiku. Anebo moje milovaná trenérka Jana, která se dvakrát vyhecovala až tak, že byla nejlepší na celém světě. Já se sama nevyhecuju, ale zato se (jak jsem zjistila, tak velmi snadno) nechám vyhecovat jinými.

Tento článek vyšel na Běžecké škole 25.5.2015

V posledním článku jsem psala o tom, jak jsem unavená a ztrácím motivaci. Přišla jsem na trénink a důležitě jsem se jala vysvětlovat Janě, jak mi vlastně přestalo záležet na vítězství, a jak jsem si to všechno přehodnotila a je to dobrý tak, jak to je, že prostě budu dál cvičit a je jedno, jak to dopadne. Chvíli mě poslouchala, a pak se stoickým klidem prohlásila: „Tak hele, Dančo. Tohle jsou pro mne takový ‚kecy v kleci‘, to můžeš povídat těm svým kamarádům na fejsbůku, ale já ti to nežeru. Hele, neuraž se, ale ty jsi strašně soutěživá a to, že tě přestalo zajímat, jak to dopadne, ti fakt nevěřím. Koukej makat, máme ještě spoustu práce! A jestli na výsledku nezáleží tobě, tak mně teda jo!" (To jsem teda dost průhledná:-)).

Kecy v kleci, aneb o motivaci, posouvání limitů, strachu, síle

Dobře, no. Tak mi na výsledku záleží! Potvora jedna jasnozřivá...:-). Takže makám dál. Co se změnilo?

Jídlo: po opatrném cyklování sacharidů 50-100-150 jsem chvíli šla na 100-50-150-50, teď jsem posledních pár dnů na 50 g denně, ale budeme ještě určitě dělat nějaké změny.

Trénink: s ubývajícím časem do konce soutěže nabývá trénink na brutalitě. Tak např. na začátku tréninku prsou Jana zavelí, ať udělám 30 kliků. Jako na rozcvičení. (To jsem ještě nevěděla, že je po mně bude i chtít i po tréninku, na vyždímání!). A že jich mám udělat co nejvíc a pak můžu už s krátkými přestávkami, až nebudu moci. Tak jsem se nechala hecnout a udělala jich na jeden zátah rovnou 20. Těch posledních 10 už tak fajn nebylo, ale horší bylo, že trénink vlastně teprve začínal! Když jsem po náročném tréninku slyšela ten nehorázný požadavek na dalších 30, hystericky jsem se smála. A udělala je:-).

Myslela jsem si, že už mě nemůže nic překvapit, ale to jsem se šeredně spletla – Jana mi chystá takové šoky každý trénink! Třeba tuhle přišla s tím, že jeden ze dvou tréninků nohou v týdnu bude lehký a druhý těžký. Potěšená jsem byla pouze do prvního „lehkého" – když jsem po dřepech s kettlebelly dělala hned další dřepy s kettlebelly s výskokem a pak ještě x žabáků, myslela jsem, že už jsme s nohama hotovy. Já tedy byla. Ale my šly na klasický trénink do posilky se zátěží, střídaný 15 minutami na stepperu, ukončený – pozor – výpady podél celé tělocvičny s 10 kg v každé ruce. Kdo si to dokáže trošku představit, tuší, jak jsem vypadala po tréninku. Pak ještě na vyklusání pás a když jsem přijela domů, udělala si koktejl a vytuhla:-). Začala jsem se obávat toho „těžkého“, ale ten byl zrovna tak posilovací jako „lehký“, jen postrádal ty dynamické prvky, takže se mi kupodivu dělal lépe. Jenže hned druhý týden jsem se paradoxně masochisticky začala těšit na ten skákací!!

Taky opět přišlo měření

Taky opět přišlo měření. Svlékla jsem se, Jana se na mě podívala a řekla, že snad už ani měřit nemusíme, protože tentokráte je to už vidět pouhým okem. To byla asi první hezká věc, kterou jsem od ní slyšela:-). Bohužel se to hned poté opět trošku pokazilo, když mi zezadu před zrcadlem stáhla kůži na pažích a stehnech dozadu (jako když na sobě máte moc velké oblečení a chcete vidět, jak by vám to slušelo, kdyby vám bylo akorát), a prohlásila, že jako docela dobrý, ale takhle bychom to potřebovaly dopilovat. Mno a šly jsme trénovat.

Po opatrném cyklování sacharidů

Jen jsem se přizpůsobila tomuhle typu tréninku, přišla s tím, že teď budeme dělat něco opravdu hnusnýho, ale účinnýho, a vypustila z úst požadavek na 100 opakování předkopávání. Mám jich udělat maximum, a pak už mezi nimi můžu dělat přestávky, které se budou ke konci ZKRACOVAT(!). Chápete to, jo? Pro představu – já obvykle (teda „do Jany“) dělala od každého cviku tak 8 – 10 opakování, když jsem se vyrvala u cviků na nohy k 12 – 15, měla jsem toho plné kecky. Že teď s Janou pod 15 nejdeme, na to jsem si už zvykla, ale 100, to je jiný kafe!! No já to zkrátím – po prvních asi 25 jsem úspěšně odjela s těmi zkracujícími se přestávkami všechny, a asi poprvé v životě se mi při pochodu pro vodu doslova a do písmene podlamovaly nohy:-). Při dalším tréninku jsem tímto způsobem udělala 100 opakování zakopávání. Nutno podotknout, že ta stovka je normální součástí tréninku a přestože já mám vždycky pocit, že to už nepůjde, tak ono to jde.

Jsem ta nejdrsnější holka kterou znám

Zajímavé je, že Jana mě svými tréninkovými požadavky dostala do úplně jiné dimenze. Jsem ten typ, co se má rád a nejde nikdy „přes“. Jak to začne být těžký, přestávám a jdu dělat něco jinýho. Jana mě nekompromisně přetáhne přes hranici komfortní zóny a já nejen že zjišťuju, že ještě pořád můžu, ale taky ke svému naprostému úžasu zjišťuju, KAM AŽ můžu! Nepřestává mě fascinovat lidské (a speciálně mé) tělo, které nejen že neprotestuje, ale neuvěřitelně rychle se přizpůsobuje rostoucím požadavkům, vyloženě při tvrdém tréninku prospívá, mění se před očima a pod rukama, a co je nejdůležitější – má z toho radost! Kondice utěšeně roste, sílím, rychlím:-), výrazně se zvyšuje vytrvalost...

Přemýšlím stále více o tom, kde máme hranice, a že je velkou pravdou tvrzení, že hranice nejsou, že si je jen stavíme ve vlastní hlavě.

Možná nevyhraju soutěž. Možná neudělám se svým tělem tu největší a nejviditelnější transformaci. Ale to, co se v průběhu tvrdé fyzické přípravy stalo s mou hlavou, s tím, jak na sebe pohlížím, jak se cítím, jak se hodnotím – to je ta největší transformace, kterou jsem mohla projít! Síla, kterou získá vaše tělo cvičením, tréninkem, je „jen" fyzická. Ale způsob, jakým tato fyzická síla posílí vaše JÁ, vaši duši, vaše sebeuvědomění, je ohromující. A každému ji moc přeju poznat. Každý z vás ji tam někde uvnitř má. Stačí ji jen objevit!

Dana Škorpilová foto
  • přečteno: 7635/7199×, 2 komentáře
Kecy v kleci, aneb o motivaci, posouvání limitů, strachu, síle... Kecy v kleci, aneb o motivaci, posouvání limitů, strachu, síle... Kecy v kleci, aneb o motivaci, posouvání limitů, strachu, síle... Kecy v kleci, aneb o motivaci, posouvání limitů, strachu, síle...

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (47 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jana Janouchová | 27. 5. 2015 8.30 hod. | 213.192.19.xx
Dano, tento článek už čtu asi po třetí, nejen, že je hezky a výstižně napsaný, ale hodně pravdivý, např. v tom, že většina lidí a i já, má svou komfortní zónu, kdy si myslí, že dál to nepůjde a když to jde, tak sám je překvapený, že to jde :-) ... moc ti fandím, už jenom v tom, že když je člověk mladší, je všechno snazší a když má žena krásný věk, jde to už všechno trochu tíž a ty jsi jasná ukázka toho, že to jde i v tom krásném věku :-) ... držím palce :-)

Petr Kaňovský | 25. 5. 2015 18.27 hod. | 62.245.112.xxx
Dano, to je úžasné, gratuluji a držím palce. Důležité ovšem bude, aby sis aspoň něco z toho ponechala i v dalších měsících a letech, pak to bude úplně ideální. Tak se drž! Petr

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Do formy

Crosstraining

všechny články Crosstraining

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Od 142 kilového pořízka ke 112 kilovému maratonci : Romane, kloubouk dolů .... jsi borec ... jsi borec ... jsi bored ... »
  • Máte talent na běhání? Stačí udělat 7 cviků a budete vědět, jak na tom se svým běžeckým talentem jste! : No tak pohyblivost nic moc 1.dobře 2.dostatečně 3.dobře ,ale silový zbytek velmi dobře .Budu se…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Krásné....běžet po tak nádherných místech šumavy byl určitě zážitek.....jsi pořád ultra běžec…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Já oceňuji nejvíc, že to bylo bez podpůrného týmu. Veškeré "zázemí" na svých zádech,…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Bohužel mám v zapadlejších končinách naší republiky taky neblahou zkušenost s nízkou úrovní, resp.…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků