logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Po Varech, které doslova sedly, se někdy člověk cítí nesmrtelný. Půlmaraton České Budějovice

Po Varech, které doslova sedly, se někdy člověk cítí nesmrtelný. Půlmaraton České Budějovice

Po Varech, které doslova sedly, se někdy člověk cítí nesmrtelný. Proto mi na první pohled nepřišlo vražedné startovat hned za 14 dní v Českých Budějovicích.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Běh pro paraple
  2. Bez šance
  3. Poslední kilometr

Po Varech jsem vše v rámci regenerace poctivě dodržovala, ale překvapení přišlo hned na pátečním výběhu, kde byly těžké nohy. „Nech to sednout a do Budějovic neběhej žádné dálky“. Rada nad zlato! Padly tedy pouze intervaly se schody a klasický výklus den před závodem. Jenže pak všichni začali hlásit, že bude nejteplejší den v týdnu. V hlavě mi vyskočil vykřičník: Běh pro paraple podruhé!

Běh pro paraple

Tak přesně tam to začalo. Bylo asi tak 40 stupňů ve stínu a 1000 stupňů na sluníčku. Tenkrát tam byl Honzákáč a bylo to 5 km rozpáleným peklem. Ale v sobotu? Byla jsem tam sama za sebe na celých 21,0975 km, ani o chlup míň. Před startem chodily povzbudivé sms: „Ležíme u vody, tak se na tebe ochladíme." „Nakonec dnes nejedu, běží sebevrazi". Nejlepší byla od pořadatelů: „Kdo se necítí, ať neběží“. Uklidňující účinky na mě měl článek od pana Škorpila, kde vedro okomentoval, že pod 2:15 bude každý čas slušný. Ale já přeci běžím na rekord, po Varech musí padnout čas pod 2:00:00.

Bez šance

Špatně jsem si to nastavila v hlavě už na startu. Nechala jsem se pohltit vlastním strachem a přemýšlela nad všemi situacemi, které můžou z vedra nastat. Tlukot srdce, výstřel a běželo se. První 4 km byly ve svižném tempu (přepálený start se tomu říká), do 10. km trápení. (Teď to přiznám, padla i ukňouraná zpráva Honzákáčovi. Ale protože je kámoš, tak se mi vysmál, ať nedělám a makám. „To máš za páteční ležení u bazénu." ).

Pak se ale nohy rozběhly a já už jen odpočítávala poslední kilometry. Lidi kolem padali jak hrušky a já se brzdila, ať tam neležím s nimi hlavně. Na 11. km potkávám holčinu, která pokřikuje: „Musím chvíli běžet v tandemu, nebo to vzdám“. „Tak to ani náhodou, dáme to spolu až do konce“. Aniž by to věděla, ta motivace, dotáhnout do cíle víc než sebe, mě hnala kupředu. Byla to její první půlka a já poznávala sebe. Stejné krize, stejné stavy jako tenkrát (možná, že v tom je i to kouzlo všech půlmaratonů).

Nikol s plackou a v cíli

Poslední kilometr

Poslední kilometr byl asi ten nejdelší, ale v cíli je každý hrdina. Možná, že nepadly rekordy, ale vnitřní uspokojení bylo naplněno a hrůzy z Paraplete zažehnány. Poučení? Poprvé jsem pochopila, proč lidi běhají v delších kraťasech a tričkách. Pár dní teď přes odřeniny nedám ruce k tělu, ale aspoň vím, na čem zamakat do příště!

Nikola Bartáková foto
  • přečteno: 3746/3603×
Po Varech, které doslova sedly, se někdy člověk cítí nesmrtelný. Půlmaraton České Budějovice

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (13 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků