logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

SK RABBITS ZNOJMO – OLOMOUCKÝ PŮLMARATON 2015

SK RABBITS ZNOJMO – OLOMOUCKÝ PŮLMARATON 2015

Je neděle ráno a já odpočívám na chalupě. Den poté, co jsem se svým týmem SK Rabbits Znojmo uběhla můj první půlmaraton. Běželi jsme ho v krásném městě, v Olomouci. Je mi trochu zima a nepatrně mi vyskakuje levá kyčel. Jsem za tuto ranní nepohodlnost moc ráda – připomíná mi totiž tu dokonalost, kterou jsem včera zažila...

Katka Mahelová

Přihlásila jsem se několik měsíců dopředu s tím, že se v tréninku musím dostat do bodu, kdy bez potíží uběhnu 20 km. Došla jsem jen k sedmnácti. Tento fakt ve mně deset dní před závodem spustil nekonečnou škálu emocí, od strachu a paniky, po odhodlanost a drzé přesvědčení, že to zvládnu i tak. Rozhodla jsem se na poslední chvíli nedohánět zanedbané a raději si získat dostačující informace o tom, co mě vlastně čeká. Na stránkách Běžecké školy jsem pročítala články o stravě a trénincích v posledním týdnu před půlmaratonem a snažila se postavit svému strachu vstřebáváním zážitků jiných běžců, kteří už závod absolvovali... tím jsem došla k poznání, že mé emoce jsou zcela v normě, ba dokonce velmi podobné tomu, jak to cítili ostatní.

Čtyři dny před závodem jsem otevřela článek o tom, že není vhodné vyhýbat se před půlmaratonem sacharidům. Jelikož jsem v posledních týdnech přecházela spíše na bílkoviny, jsem teď zpětně přesvědčena, že jsem nakonec půlmaraton doběhla i díky informacím z tohoto článku. Příjem sacharidů jsem totiž okamžitě zvýšila.

Den závodu byl mým prvním dovolenkovým dnem po roční práci. Padla na mě únava a pochybnosti, zda mám vůbec běžet. Nedokázala jsem si představit, jak v takové nepohodě uběhnu 21 kilometrů. Když jsme se po poledni vydali na cestu do Olomouce, prostoru pro myšlenky již naštěstí tolik nebylo.

Po vyzvednutí startovního čísla jsme se zastavili u tabule s páskami na ruku. Na pásce byl napsaný čas, který chce závodník běžet. V ten moment mi došlo, co ještě musím udělat. Já snila o čase do 2 hodin a 10 minut, ale mé tělo a hlava se cítily minimálně na tři hodiny:-))), sama sebe jsem držela v pasti. A tak jsem to všechno „pustila“ a dovolila si běžet jakkoli. Klidně nedoběhnout. Dokonce i vůbec nevyběhnout. Plán se změnil na pouhé postavení se na start a pak – děj se vůle boží.

Ukázalo se to jako dobrá volba. Už ve startovním koridoru mi začalo být lépe. Tolik lidí, kteří tam přišli se stejným záměrem... tolik sportovních nadšenců... nádherný pohled... obrovské množství energie.. Stála jsem tam obklopena ostaními členy týmu a do startu chyběly poslední minuty. Právě v momentě, kdy jsem vzhlédla k nebi a spatřila volně poletující nafukovací balonek, začala hrát Smetanova Vltava. Do očí mi vstoupily slzy a já uprostřed hrudi pocítila hlubokou vděčnost – za to, že jsem to nevzdala... že jsem jela... za to, že běhám... že své sny jen nesním, ale že je ŽIJI... vděčnost za můj tým – že mohu být jeho součástí... bylo to DOKONALÉ... a když se ten dav začal pohybovat kupředu, myslela jsem, že odletím do nebe:-))), startem jsem probíhala s pusou od ucha k uchu. Běžela jsem s kolegyní z týmu, která již jeden půlmaraton absolvovala, a tak jsem příliš neodmlouvala a snažila jsem se dodržovat její tempo v přesvědčení, že jistě ví, co dělá. I to se ukázalo jako dobrá volba, protože jsme spolu nakonec uběhly celých 21 kilometrů.

Katka v cíli

Během závodu jsem měla dvakrát menší krizi. Začala jsem se vždy více soustředit na lidi a děti v okolí trati. Byli ohromní. Děti křičely a fandily a nastavovaly ručičky k plácnutí. S vděčností jsem přijímala jejich malé dlaně a dívala se na jiskřičky v očích. Vyvolávalo to ve mně nadšení a odhodlanost závod dokončit. Hodně mi pomohla slečna s nápisem na tričku „EVERYTHING IS ONLY IN YOUR HEAD“ – ano! Měla sakra pravdu!!:-)

Na osmnáctém kilometru má běžecká kolegyně zrychlila tempo. Trochu mě to vyděsilo, ale rozhodla jsem se to zkusit taky. Byla jsem opravdu překvapená, že to jde! Zároveň jsem si plně uvědomovala, že po tolika kilometrech jsou tři zbývající vzdáleností, kterou není radno podcenit. Proto jsme další zrychlení zkusily až na jednadvacátém kilometru. Na posledních tři sta metrech už mé tělo běželo z jakési setrvačnosti a na modrém koberci před cílem jsem si příliš neuvědomovala, že to pode mnou jsou moje nohy. NESKUTEČNÝ ZÁŽITEK... stojíte v cíli, nevíte co dál, kam jít, co dělat, jen koukáte, všechno je vám jedno a jste ŠŤASTNI. Pověsí vám medaili na krk a vy si připadáte jak v jiném světě... já to dokázala? ANO! JÁ TO FAKT DOKÁZALA!!!

Sms s časem mi přišla až dvě hodiny po dokončení závodu, proto jsem netušila, jak jsem vlastně běžela. Ačkoli jsem si uvědomovala, že v tento den šlo především o absolutní sebepřekonání se, byla jsem zvědavá. Když mi pak předali medaili s vyrytým časem, koukala jsem na ni s dojetím, se slzami v očích a již posté v tento den s neskutečným pocitem... čas byl o osm minut nižší, než jsem si kdy troufala snít.

mám ji – medaily

Půlmaraton byl pro mě největší zkušeností za poslední roky. Pravidelně běhám druhý rok a zatím jsem s naším týmem absolvovala jen závody do deseti kilometrů nebo závody s překážkami. Na půlmaratonu byla jedinou překážkou moje vlastní hlava. A já ji porazila. Zdolala. Vyhrála jsem sama nad sebou. Cítím obrovský krok vpřed nejen pro moje další běhání, ale pro celý můj další život. Vím, že už se nenechám nikým porazit a už vždycky budu poslouchat jenom svoje srdce. Jsme tu totiž proto, abychom byli ŠŤASTNI:-).

Kateřina Mahelová foto
  • přečteno: 4396/4248×
SK RABBITS ZNOJMO – OLOMOUCKÝ PŮLMARATON 2015 SK RABBITS ZNOJMO – OLOMOUCKÝ PŮLMARATON 2015 SK RABBITS ZNOJMO – OLOMOUCKÝ PŮLMARATON 2015

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (18 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice97
Více času na sebe12
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků