logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Dáme jídlo

Dáme jídlo

V České republice je asi sto tisíc bezdomovců. A zřejmě desetkrát více lidí, kterým hrozí bída. Nikoli chudoba, o které bylo řečeno v Bibli, že tady bude vždycky, ale bída, tedy akutní nedostatek základních zdrojů k důstojnému životu.

Tenhle článek není sice o běhání, ale souvisí se zdravým životním stylem a rozhodně se šťastným života během, neboť kdo může být v životě šťastnější, než ten, který je schopen se postarat o sebe a své nejbližší a na sklonku života se těšit z plodů své práce. Článek vydáváme na Běžecké škole i proto, že jsem k jeho napsání Pavla tak trošku vyprovokoval, když jsem mu poslal odkaz na článek řešící chudobu lidí dříve narozených. Článek vydáváme i proto, že v České republice je v současné době evidováno na 900 000 lidí s cukrovkou druhého typu, tedy té, kterou si člověk přivodí tím, že nežije příliš zdravě, k těm 900 000 je ještě třeba připočíst dalších 250 000 lidí, kteří tuto nemoc též mají, ale zatím to netuší. Sečteno a podtrženo je to více než desetina obyvatel České republiky, kteří již jsou nebo brzo budou nuceni zdravotním systémem řešit to léky, mnohem lepší by však bylo, kdyby to začali řešit aktivním způsobem života, tedy tím, že se začnou pomalu ale jistě hýbat, a tak si zadělají na aktivní stáří a motivují k pohybu i své potomky a jejich potomky, neboť situace je o to horší, že u nás žije stále více dětí, které mají cukrovku druhého typu.

V Brně jsme před lety založili projekt Meníčka pro bezdomovce. Můj kamarád, podnikatel, tak dlouho obcházel představitele samosprávy (přesně pět let), až získal na svoji stranu jednoho primátorova náměstka a ten zařídil, že se neprodaná meníčka z brněnských restaurací začala svážet do charitativních center pro lidi bez domova.

Podobné řešení lze nepochybně zavést v každém městě, protože jsme zemí hospod a restaurací.

Minulý rok jsme v Brně založili potravinovou banku, abychom měli zdroje pro spoluobčany, kteří někdy nemají co jíst. Super nápad nebo něco úplně normálního? Spíš to druhé – jsme přece zemí supermarketů, takže jídla je tady dost, chybí jen lepší distribuce k těm, kteří trpí nouzí.

Bohužel takové nebo podobné nápady řeší pouze následky, nikoli příčiny. S bídou kolem nás bychom zajisté měli něco dělat. Ale kromě toho bychom měli trochu přemýšlet nad tím, proč to tak je.

Bída seniorů je rychle se šířící fenomén. Patrně souvisí nikoli se špatným sociálním systémem státu, ale spíše se špatným životním systémem občanů. Odpovědnost za životní úroveň přece není jen na straně státu, ale také na straně každého z nás. O tom se příliš nemluví.

Když člověk zestárne, žije z plodů toho, co celý život budoval. Stáří prostě vystaví každému z nás (ne)milosrdný účet. Pokud jste manželství nepovažovali za cár papíru, vybudovali jste si kvalitní vztahy s partnerem a dětmi a můžete se na ně spolehnout i v těžkých dobách. Pokud jste měli rádi svoji práci a rozvíjeli jste svoji kvalifikaci, jste schopni udržet si nějaké zaměstnání (a tedy finanční nezávislost) i v pokročilém věku. Pokud jste využívali příležitostí a nebáli se pracovat víc než 40 hodin týdně a uměli jste si odříkat různá luxusní potěšení, našetřili jste si nějaké peníze. Pokud jste investovali do toho, co je opravdu důležité (třeba do vlastního bytu), máte náklady na bydlení pod větší kontrolou. Pokud jste se starali o svoje zdraví, nemáte ve stáří buď žádné, nebo nízké náklady na lékaře a léčiva. A tak dál.

V diskusi pod jedním článkem o bídě některých pražských seniorů jsem našel radu: přestěhovat se tam, kde je levno. Tahle rada mi přijde trochu laciná. Mně se zdá rozumnější naučit se investovat do toho, co nejde koupit za peníze: do fyzického a duševního zdraví a zejména do vztahů ve své rodině.

Článek vyšel 30.6.2015 na Neviditelném psu a vychází se svolením autora

Pavel Kosorin foto
  • přečteno: 6678/6446×

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (18 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Dan Lieberman, jeden z nejpřesvědčivějších obhájců běhání naboso, říká: „Otázka nezní, jestli běhat naboso či ne, ale jak běhat!“ : co se veku tyce ja zacal postupne prechazet na minimalisticke boty (NB minimus) tesne před…»
  • Všechny, co se hýbou pro zdraví by měli zkásnout, nebo rovnou zbásnout! : Samozřejmě ze vším souhlasím. Kde jsou ty zlaté časy co jsem při běhu nikoho podobně postiženého za…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků