logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Hus-a my všichni na provázku

Hus-a my všichni na provázku

Legendární brněnské divadlo Husa na provázku se kdysi muselo přejmenovat na Divadlo na provázku, protože nějakému sluhovi komunistického režimu přišel tento název nebezpečný – mohl se přece snadno stát zdrojem nežádoucího protistátního humoru. Šéf toho režimu se totiž jmenoval Husák.

Divadelníci se tomu zasmáli a tehdejšímu režimu vyhověli, aby mohli dělat svoji práci a hrát divadlo. A když se režim změnil, změnili svůj název, takže dnes se zase jmenují jako kdysi a na repertoáru mají to, co se jim líbí.

Podobný postmoderní nadhled byl v 15. století pochopitelně nepředstavitelný. Jan Hus to viděl černobíle: buď já, nebo oni. Buď prohnilý církevní establishment přizná svoji prohnilost, nebo to nepřizná a já pocítím jeho tvrdou ruku a klidně mohu skončit na hranici. Nikoli na hranici s Rakouskem jako exulant, ale na hořící hranici. Nic mezi tím.

Teologické spory se dějí po celém západním světě dnes a denně. Po celá staletí. V době po Husovi se změnilo pouze to, že pokud se dvě strany nedomluví, mají na výběr z široké palety možností, které Hus neměl. Iniciovat převolení šéfů církve demokratickým procesem, vzdát se členství v jedné církvi a přestoupit do jiné nebo založit nové církevní společenství, v pořadí asi tak tisícíčtyřstépadesátéšesté. Nebo z církve vystoupit a do žádné jiné nevstupovat.

To všechno je možné a žádný koncil vám nebude dělat potíže. Tedy pokud se náhodou nejmenujete Róbert Bezák, nejste arcibiskup, nechodíte v džínách a nežijete na Slovensku.

Žijeme prostě v době náboženské svobody a žádná církev, kromě té, která nechce nebo nepotřebuje, aby ji lidé brali vážně, se neprohlašuje za tu pravou a posvátnou.

Nevím, co by tomu řekl Hus. Možná nic. Jeho zásluhy a zejména jeho charakter ale neradno zlehčovat, i přesto, nebo snad právě proto, že žijeme v době plné relativismu. Nikoli nutně relativismu mravního, ale prostě fyzikálního a náboženského. Husa bychom měli respektovat už proto, že lidí ochotných hledat pravdu a bránit ji nemáme nazbyt.

Z oslav šestistého výročí upálení Mistra Jana mám velmi rozpačitý pocit. Myslím, že mnoho příslušníků dnešního náboženského establishmentu, které by Mistr Jan pravděpodobně odsoudil k doživotnímu nepodání ruky, ho ve svých projevech vodilo jak na provázku. Ale tak už to chodí. Skuteční proroci se kamenují, křižují a upalují, zatímco náboženským funkcionářům líbáme ruku.

Článek vyšel 13.7.2015 na Neviditelném psu a vychází se svolením autora

Pavel Kosorin foto
  • přečteno: 7049/6832×

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (7 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Test sportovních podprsenek Anita : Mě teda podobná konstrukce podprsenek neoslovila. Ani v nejmenším. Spíše bych na otestování…»
  • Hrdinný Stáňa : K tomuhle textu se opakovaně vracím od doby co jsem začal běhat, což bylo shodou okolností pár…»
  • Běh, sport pro dříve narozené (veterány) : Doporučuje se třeba i Wobenzym ještě před výkonem a po. Stejně jako sportovci. Kvůli regeneraci a…»
  • Běh, sport pro dříve narozené (veterány) : A kto to vymyslel,že máme používať len 5 hiezdičiek a nie napr. 20? »
  • Ne tuky, ale rafinované sacharidy způsobily epidemii obezity! : Dovolil bych si autorovi oponovat, za obezitu nemůže žádná pyramida, byť špatná, ale lidé samotní.…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků