logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běžím podzimním dnem do tajemných koutů sebe i života země

Běžím podzimním dnem do tajemných koutů sebe i života země

Běžím, proplétám se mezi kapkami deště, které se v hustých provazcích snášejí k zemi. Běžím podzimním dnem, cítím, jak mi v tepnách tepe život, jak mi tepnami proudí život. Běžím a vnímám, jak mými nervy přicházejí povely – udělej další krok a další a další a další… Běžím a vnímám, jak se mé tělo raduje z kontaktu s teplým, vlahým vzduchem. Zrovna tak se ale raduje, když je v kontaktu se vzduchem suchým a mrazivým. Pohlédnu-li před sebe, vidím to, co vidím a zároveň jako za závojem z mlhy vidím, co chci vidět. Co je skutečné, co je vysněné, co je moje fantazie, co je fata morgana? Co tu bylo dřív? Myšlenka – představa nebo skutečný vjem?

Tento článek vyšel na Běžecké škole 19.10.2015

Běžím podmračeným dnem, stružky vody mi protékají úžlabinou pod kostrčí, stékají po mých stehnech a naplňují mé běžecké botky. V tu chvíli je zcela jedno, zda mám na sobě boty s ochranou proti vodě či jen normální adidasky, za chvíli v nich stejně čvachtá. Běžím, protože běh mi přináší radost, protože běh mě naplňuje a to bez ohledu na to, jestli jsem měl před během náladu pod psa, nebo jsem byl happy. Běžím a nepřemýšlím nad tím, že bych se měl někdy zastavit, běžím a  nepřemýšlím o nesmrtelnosti chrousta. Běžím, užívám si každý nádech, užívám si, jak mými plicními sklípky protéká kyslík, jak jimi proudí život. Běžím, nohama hladím jehličí, trávu, brodím se protékajícími stružkami (proč bych se jim vyhýbal, když už mám stejně v botách močál), kloužu po kamenech, přeskakuji padlé kmeny. Běžím a najednou cítím, jak se měním v chomáček páry, která ještě před chvilkou halila mou tvář. Běžím a cítím, jak pronikám do všehomíru a zároveň mě veškerý mír světa naplňuje. Běžím, už nejsem lidskou nickou, už vlastně nejsem nic, už jsem všechno…

Ptáte se, kdy se to odehrálo? Odehrává se to denně, stačí mi jen vyjít pod nebeskou báni, odlepit jednu nohu od země, pak odlepit i druhou, a běžet a běžet a běžet a vznášet se nad matičkou zemí, a můžete mít všechno, co si jen v mysli malujete…, vše, co milujete…, vše, co jste schopni si ve své fantazii představit a vysnít…

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (29 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Milan Skalník | 26. 9. 2016 11.02 hod. | 46.135.61.x
Moc pěkně se to čte.Mám také rád to zasnění se při běhu. Navíc to umíš moc hezky napsat.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Běh – můj život

všechny články Běh – můj život

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Začal jsem běhat, ale ať dělám, co dělám, zrychlit nedokážu! Co mám dělat, abych běhal rychleji? : Dobrý den. Tenhle článek se mi opravdu moc líbí. Našla jsem se v něm krásně a aktuálně bych k tomu…»
  • Zjisti svůj startovní handicap a vyběhni. Šestý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : Sorry za odbočku, to musí být nesmysl, ty časy fotbalistů, ne ? "Ve Slavii jsou nároky na…»
  • Stabilita při běhu, aneb co taky může způsobit nevhodná běžecká obuv. Osmý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : S letitým odstupem musím dát Miloši za pravdu.Maximalistická obuv,konkrétně model Clifton od Hoka…»
  • Tak jak je to vůbec s tou snídaní – je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne? Třetí tip Běžecké školy pro váš šťastný života běh : Souhlas, není taky špatný vajíčka udělat na sádle a kokosak si dát do kafe. »
  • Tak jak je to vůbec s tou snídaní – je anebo není tím nejdůležitějším jídlem dne? Třetí tip Běžecké školy pro váš šťastný života běh : No jistěééé. Hned jsem si šel udělat dvě vajíčka na měkko (no, byly trošku spíš na tvrdo, ale…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků