logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Rozběhnout se a už nezastavit

Rozběhnout se a už nezastavit

Běžecký boom: Nový životní styl nebo nafouknutá bublina marketingových mágů?

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

    1. Co teď?
  1. Jak si zahrát fotbal s Lionelem Messim
    1. Potřebujete vymyslet projekt, napsat text, vyřešit spor a nemůžete s tím hnout?
  2. Skákat jako jelen, brzdit každým krokem
    1. A jak je to s těmi zničenými klouby?
  3. Jak porazit artrózu?
  4. Přirozený běh tai-chi bojovníka
  5. Miliardový byznys: Když tenisky nestačí
  6. Zrod nového běžce
  7. Jak nezestárnout a nezblbnout

Běhání. Jednotvárný a únavný pohyb vpřed, který jsme nenáviděli už na střední škole v hodinách tělocviku? Anebo vzrušující a úchvatný životní styl, pomocí kterého dosahujeme euforie, kreativity, štěstí a nového smyslu života? Proč běhá stále víc lidí? Jde o promyšlený trik obchodníků, jak vytáhnout z lidí ještě víc peněz? Anebo jednoduše stojí za to koupit si bežecké boty a přidat se k tisícovkám hobby běžců?

Je hrozně fajn, že děláme byznys, bohatneme a můžeme si koupit, co nás napadne. Máme úžasnou vilu a několik fakt cool bouráků. Jíme v luxusních restauracích, pijeme drahá vína. Paráda. Jenže pak nám to dojde.

Naším skutečným domovem není ta vila na Ořechovce, ani Lamborghini Gallardo v garáži. Je jím naše tělo. To je místo, kde přebývá naše mysl, a když se pokazí, nebudeme mít kam jít. Jaksi umřeme, přestěhovat se nelze. Naše tělo je ta nejdůležitější a nejluxusnější věc, kterou vlastníme.

Bohužel pro nás je už po těch pohodlných a přepychových letech poněkud obrostlé rosolovitým špekem.

Co teď?

Můžeme to nechat být. Dál jezdit všude autem, jíst, co nás napadne a kdy nás to napadne. Sedět u počítače a ležet na gauči před televizí. Budeme stále více rosolovatější, tlak se nám zvýší, klouby začnou bolet, srdce bude pumpovat jak o život, aby ten kolos utáhlo. Přestane nás bavit sex s třetí a opět dvacetiletou manželkou, která je ze stejného vrhu jako auto a dům – abychom se s ní mohli chlubit. Sex nás přestane bavit proto, že je to neskutečná námaha udýchat tolik kopulačních pohybů rychle za sebou po nekonečně dlouhou dobu minuty a půl.

A pak, najednou, se na nás naše tělo sprostě vykašle. Přijde první infarkt, druhý infarkt, cukrovka. Nekonečná a plíživá bolest zad. Život bez energie, protože všechno je námaha.

Jak si zahrát fotbal s Lionelem Messim

Běh je dnes nejmasověji provozovaný sport na naší planetě. Proč? „Když pomineme cenovou dostupnost, je běh časově nejméně náročný sport," říká guru a velký propagátor českého běhání Miloš Škorpil. „To hraje velkou roli, protože čas je vzácný. Nemusíte nikam dojíždět, shánět parťáka na tenis, zkoumat, jestli mají v posilovně otevřeno, jestli je tam volno. Jaké je počasí. Pokud jedete na služební cestu, prostě si jen vezmete malý batoh, ráno naslepo vyběhnete a hodinu běháte.“

Je tady ale problém – běhání nás přece nikdy nebavilo. Proč se posunovat kupředu pohybem, který je namáhavý? Co z toho budu mít? Nejde přece o hezký odpal na golfu, parádní prohoz v tenise, elegantní zavěšení v basketbalu. Prostě jen běžím a běžím. K čemu je to dobré?

„Běh dělá člověka šťastným," říká Miloš Škorpil. „Při běhu se uvolňují endorfiny, hormony štěstí. Ty působí pozitivně nejen na náladu během běhání, ale i po něm. Kromě endorfinů se v těle vytváří i hormon dobré nálady – serotonin, který mimo jiné potlačuje strach. Při zvýšených hladinách serotoninu se dají léčit deprese a úzkostné stavy. A zvýšení hladiny serotoninu nejjednodušeji dosáhnete běháním.

Běh dává našemu životu pevný řád, podporuje kreativitu, ničí rosol kolem pasu a pod bradou. Třikrát patnáct minut běhu týdně sníží podle lékařů riziko vzniku osteoporózy, řídnutí kostí, až o 40 procent.

Běhat můžeme celý život. „Jestliže musíme na věk brát při jiných sportech zřetel, u běhu to neplatí. Nikdy není pozdě začít – běhat můžete i v sedmdesáti letech," tvrdí Miloš Škorpil.

Pravidelný běžecký trénink navíc zpomaluje příznaky stárnutí.

Běhat se dá i při špatném počasí. Déšť, zima, sníh, vítr? Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený běžec.

Najednou vám začne patřit svět. Aspoň na pár chvil. Jen si to představte: vyběhnete brzy ráno, všechno kolem ještě spí. Klid a mír přerušuje jen první nesmělý zpěv ptáků, do toho v mlžném oparu vychází slunce – to je zážitek, který vás stoprocentně nabije na celý den.

Běh je nejlepší bojovník proti stresu. Najednou začnete rychleji usínat a lépe spát.

Spalování tuků, které jste nastartovali při běhu, probíhá ještě několik hodin po doběhnutí.

Říká se, že kdo běhá, nemusí běhat k lékaři.

Imunitní systém sílí a podzimní chřipka najednou nemá šanci.

Dobrá zpráva pro všechny soutěživce, kteří si ve svém věku mysleli, že tohle už je pryč a nikdy se nevrátí: Nikde jinde se vám nepovede, že se na závodě potkáte s těmi nejlepšími na světě. Zkuste běžet stovku s Usainem Boltem. Zahrát si fotbal s Lionelem Messim. Na pražském maratonu vyběhnete do ulic s elitou keňských a etiopských vytrvalců i vy. Dokončíte s nimi závod.

Potřebujete vymyslet projekt, napsat text, vyřešit spor a nemůžete s tím hnout?

Běžte se proběhnout. Při běhu vás řešení napadnou sama od sebe. Mozek dostává o čtvrtinu více kyslíku než když sedíte před počítačem a zoufale se nutíte něco vymyslet. Běhání povzbuzuje kreativitu.

Běžci jsou lepšími milenci. Podle aktuální studie americké Cornell University mají běhající muži srovnatelnou sexuální výkonnost se svými línějšími o pět let mladšími rivaly. U padesátiletých běžců se snižuje riziko impotence o třetinu.

Běhání způsobuje silnou závislost, tu nejkrásnější a nejzdravější.

Objevíte ve svém okolí místa, o kterých jste ani netušili, že existují. I když tam žijete už dvacet let.

Utečete smrti. Londýnská Kings College provedla studii s 2400 dvojčaty. Z té mimo jiné vyplynulo, že biologický věk těch, kteří běhali třikrát týdně půl hodiny, je o devět let nižší než jejich neběhajících sourozenců.

Ať jste štíhlí nebo při těle, běhat se dá s jakoukoliv postavou. Jen musíte vědět, jak na to.

Skákat jako jelen, brzdit každým krokem

Běhání je nejmasovější sport na světě. Z téhle obrovské masy lidí ale musí každý rok 75 procent přestat běhat, protože se zraní. Spoustu lidí od běhání odradí fakt, že mají nadváhu a bojí se o své klouby. Vždyť při běhu na pouhých pět kilometrů působí na každou nohu zátěž kolem 250 tun.

„Jde hodně o styl, techniku běhu," vysvětluje Miloš Škorpil. „Riziko zranění při běhu ovlivňuje intenzita, kterou běháme, fyzické přepínání, a potom hlavně běžecký styl. Protože většina lidí neběhá, ale skáče. Při správném běhu naopak noha neustále dohání tělo, využívá gravitace pomocí náklonu.“

Je to kouzelně jednoduché. Těžiště těla při běhu musí být v přední části hrudníku, takže nás neustále lehce předbíhá a my se jej snažíme po celou dobu doběhnout. „Pokud se toto naučíte, nestane se vám, že budete zbytečně vydávat energii skákáním do výšky, vždy ji budete směrovat účelně – dopředu," říká Miloš Škorpil. Správně umístěné těžiště zlehčí váš krok. Už nebudete muset neustále překonávat celou svou váhu jako v případě, když běžíte bez náklonu a těžiště prochází středem vašeho těla.

A jak je to s těmi zničenými klouby?

Podle běžeckých trenérů dopadá 90 procent všech hobby běžců na patu. Když náklonem (v celé ose těla, ne v pase) neposunete těžiště mírně kupředu, otevřete krok a narazíte plnou vahou na patu. Kromě toho, že se při každém takovém došlapu zbrzdíte, musí tento náraz něco tlumit. A budou to vaše kotníky, kolena, kyčle, záda, svaly, šlachy, vazy. Z toho důvodu je tak obrovské množství běžeckých zranění. Když se ale srovnáte a uvolníte, využijete gravitaci jako Keňani nebo malé děti, procento zranění se podle běžeckých instruktorů obrovsky snižuje.

Nejčastějšími chybami v běžeckém stylu je podle Miloše Škorpila skákání, nesprávně umístěné těžiště, předklon, záklon, nasazování přední nohy příliš dopředu a špatná práce rukou.

Jak porazit artrózu?

Dobrá. Řekli jsme si, že s tím naším rosolem a funěním tedy něco uděláme. Jenže už nejsme nejmladší a nejlehčí, v kolenou se nám rozrůstá začínající artróza, vlastně nás bolí úplně všechno, když si jen tak zkusmo oběhneme dům, abychom zjistili, co je pravdy na těch nadšených řečech o kráse běhání. Jak to tak vypadá, zase potupně zaplujeme do pohodlné ulity gauče před televizí.

„Pohyb je z fyziologického hlediska životně důležitý," tvrdí Miloš Škorpil. „Rozproudí krev v těle. A krev je jediný nositel všeho, co do těla přijímáme potravou. Z čeho naše tělo roste a sílí. Jedině krev to dokáže po celém těle roznést tam, kam je potřeba. Když se nehýbeme a většinu času prosedíme, funguje v nějaké míře pouze malý krevní oběh, tedy zásobení centrálních životně důležitých orgánů. Do periferních částí se ale ty důležité živiny jen tak nedostanou."

Pokud se ale začneme velice nenápadně a nenáročně hýbat, jen takovou frekvencí, jakou jsme schopni v klidu udýchat, krev se nám rozproudí. Zaručí, že se správně vyživuje celé tělo. A zároveň z něj odvádí zplodiny metabolismu. „Všechny systémy v těle začnou přirozeně spolupracovat, do půl roku vám přirozeně klesne váha, zpevní se svaly, kosti i úpony," vysvětluje Miloš Škorpil. „Kupodivu i artróza se může zlepšit – protože vznikla tak, že se do oblasti kloubů nedostaly ty správné stavební látky, které si tělo samo vytváří, tedy kolagen. Kloubní mazivo. A kdo se kvůli vyšší hmotnosti zpočátku na běh necítí, stačí, když bude chodit. Nejdřív pomaleji, pak rychleji, později začne střídat běh s chůzí. Najednou bude jeho váha úplně jinde a může klidně začít běhat.“

Přirozený běh tai-chi bojovníka

Pro všechny, kteří mají blízko k východním filosofiím, je tady chi-running a chi-walking. Tento způsob běhu vymyslel a rozšířil americký běžec a velký příznivec tai-chi Danny Dreyer. Zní to poněkud taoisticky a mysticky, ve skutečnosti jde ale „pouze" o velice správný a potřebný návrat k přirozenému běhu a o uvědomění, že toky energií mohou být i jiné, než známe ze západního pojetí medicíny, biologie a fyziky.

Také Miloš Škorpil je příznivcem podobného přístupu k běhu. „Energie je všudypřítomná, při běhu proudí mezi vámi," říká. „Vydupáváte energii země do vesmíru, vesmírná energie zase proudí skrze vás do země. Je to takový kolotoč a vy se při běhu dostáváte do stabilního stavu vědomí."

My na západě tomu říkáme životní vitální energie. Číňané chi nebo čchi. Indové prána. A tahle energie v nás proudí. Aby proudila správně, musíme mít správný svalový tonus. Pokud jsme napjatí kvůli stresu v práci, toky energie se zaškrcují. Jsme slabí, do ničeho se nám nechce. Když dobře proudí energie, proudí dobře i krev. Pokud máme zkrácené svaly, neprotahujeme se a kloubní spojení jsou uzavřená, energie nemá kudy proudit. Je to stejné, jako když při zalévání zahrady ohnete a přiškrtíte hadici. Tuhle životní energii, čchi nebo pránu, nabíráme z pohybu. Při běhání.

Některé styly tai-chi existují 3500 let. A Danny Dreyer, zakladatel chi-runningu, chtěl jejich základní principy – správní držení těla, uvolněnost, harmonii s pohybem, s myslí a s energií – aplikovat do běhání. Kupodivu to nepřehání – když si přečtete Dreyerovu knížku „Chi Running, revoluční přístup k běhání bez námahy a zranění“, o Číně, východní filosofii a energii čchi se dočtete jen na několika málo stranách.

Miliardový byznys: Když tenisky nestačí

Ve Spojených státech napočítali sociologové tři velké vlny, kdy se lidé masově pustili do běhání. Všechny byly reakcemi na tehdejší krize. První boom přinesla Velká hospodářská krize v roce 1929, druhá přišla v 70. letech, kdy se země vzpamatovávala z ropných šoků. Třetí boom nastal po září 2001, kdy se běhání stalo v Americe nejrychleji rostoucím outdoorovým sportem.

Možná i v souvislosti s celosvětovou ekonomickou situací zažíváme v posledních letech ohromnou vlnu popularity běhání i my v Česku.

A kromě toho, že jde o nadmíru skvělý životní styl, byznys se vším okolo běhání nabral miliardové otáčky. A to ve sportu, kde by se řeklo, že stačí tenisky, tričko a tepláky.

Obchodů nabízejících všechno možné, bez čeho se moderní běžec zaručeně neobejde, masivně přibývá. A mají skvělé tržby.

V roce 2011 vyčíslil server Statista.com hodnotu amerického trhu s běžeckým a joggingovým oblečením na 985 milionů dolarů, v roce 2014 už to bylo 1,1 miliardy a letošním roce 2015 odhaduje další nárůst na 1,3 miliardy dolarů. A to je řeč jen o oblečení.

Běžeckých bot se v roce 2013 v USA prodalo za víc než tři miliardy dolarů. Firmy vyrábějící sportovní oblečení a boty stoupají žebříčkem Forbesu raketově vzhůru. New Balance byla v říjnu 2014 na 174. příčce s tržbami 2,7 miliardy dolarů, Nike na 18. místě při tržní kapitalizaci 86,2 miliardy dolarů, Adidas 83. s tržní kapitalizací 17,1 miliardy dolarů. A tak dále.

Akcie značek sportovního a zvláště běžeckého zboží už několik let v řadě doporučují i investiční bankéři. „Jsme na začátku růstového cyklu, protože běhání je sport, který se za posledních pár desítek let rozrůstá rychlostí stepního požáru," napsal Business Insider.

Nejzajímavější cílovou skupinou pro výrobce běžeckého vybavení jsou úplní začátečníci. Dnešní doba velí nevyběhnout jen tak v teniskách ven a užívat si radost z běhu – nejprve je nutné sednout k internetu a pozorně nastudovat veškerou dostupnou teorii. A samozřejmě podlehnout nesmírně propracovaným reklamním a marketingovým svodům.

Zrod nového běžce

Představme si takového začátečníka. Na internetu zjistí, že koupit si běžecké boty není jen tak. Záleží na došlapu, preferovaném povrchu, technice běhu, hmotnosti. Vyrazí tedy do specializovaného běžeckého obchodu, aby si zde nechal došlap analyzovat. Za to zaplatí 500 korun, ale už ví, jaký typ boty si má koupit. Což ho bude stát od 2000 do 5500 korun. A možná si koupí rovnou dvoje boty – na silnici a do terénu. Prodavač mu doporučí uběhnout v nich maximálně 1000 kilometrů, potom bude potřebovat nové, protože unikátní vlastnosti boty se dramaticky zhorší.

A tím zdaleka nekončíme.

Pak zjistíte, že nemůžete běhat v obyčejném bavlněném tričku, protože špatně odvádí pot. A tak si koupíte běžecké za několik stovek až tisícovku. Stejně tak spodní prádlo, kalhoty nebo kraťasy. Cena jednoho páru běžeckých ponožek se pohybuje od několika stovek, u nejlepších modelů může překročit tisícovku. Přijde zima a budete potřebovat bundu, čepici a rukavice. Vše samozřejmě speciálně běžecké.

Jenže vás už běhání pohltilo a víte, že se neobejdete bez běžeckých hodinek s GPS (klidně i 10 až 15 000 korun), abyste mohli trénovat skutečně sofistikovaně. Běháte stále delší vzdálenosti, takže se brzy neobejdete bez různých batohů, ledvinek, lahví, camelbaků, trekových holí a čelovek.

Ani se pořádně nerozkoukáte a už jste přihlášení na pražský půlmaraton nebo rovnou maraton (startovné 1500 korun). A teď výživa. Na specializovaných běžeckých stránkách hltáte všechny dostupné informace o zkušenostech běžců s rychlými a pomalými energetickými gely, hypotonickými, isotonickými a hypertonickými iontovými nápoji. Najednou vás chemie, biochemie a fyziologie, na rozdíl od střední školy, neskutečně baví a vzrušuje. A firmy jako Nutrend jásají nad vaší útratou, i když by vám nejspíš v klidu stačil banán a čokoládová tyčinka.

A protože maraton dnes zvládne uběhnout skoro každý, brzy se přistihnete, jak se hlásíte na ultratrailový běžecký závod v horách, který je dlouhý kolem 120 kilometrů, jako je 5 beskydských vrcholů, Pražská stovka nebo Boubín-Libín-Kleť. Takže je nutné totálně vyměnit šatník, botník i výstroj, protože tohle už je opravdu nářez a rozhoduje každé kilo. A čím je cokoliv běžeckého lehčí, tím je to samozřejmě dražší.

„Fungují zde stejné komerční principy jako kdekoliv jinde," tvrdí Miloš Škorpil. „Chlapi chtějí hodinky, dobré boty, oblečení se všemi funkčními a praktickými vychytávkami. Holky zase potřebují, aby jim to ladilo. Ta marketingová bublina je větší, než kolik toho běžec reálně potřebuje. Myslím, že člověk do běhání nemusí investovat tolik, co mu nutí reklamy. Význam má běžecké oblečení – rychleji uschne, nesmrdí tolik, lépe odvádí pot.“

Když budete běhat do padesáti kilometrů týdně, nemusíte mít špičkové boty za 5000 korun. „Pokud si koupíte třetí sortu značkových bot, které samozřejmě taky mají všechny základní ochranné prvky, neuděláte rozhodně chybu," říká Miloš Škorpil. „Neměly by vám bránit v přirozeném pohybu, měly by být dostatečně pružné, umět tlumit náraz. Měly by umožnit, aby noha aktivně pracovala. Tohle naštěstí umí hodně bot.“

Jak nezestárnout a nezblbnout

Je jenom váš problém, jestli se tomuhle komerčnímu tlaku podvolíte nebo ne. Existuje dnes koneckonců v každém odvětví, je všudypřítomný. Někoho naopak může začít nesmírně bavit sledovat nejnovější trendy v oblečení, botách i ostatních vychytávkách, sám je na sobě zkoušet, stát se expertem. Sbírat trofeje ze závodů, i když jen osobní, protože první místa obsadí elitní sportovci v časech, o jakých se vám ani nezdá. Ale to je přece úplně jedno. Vy bojujete jen sami se sebou, a tak je to správné. Začali jste novou, skvělou a vzrušující etapu vašeho života. A kromě toho, že vás tohle všechno kolem běhání nesmírně baví, vám pravidelný běh pomáhá nezestárnout, nezblbnout a být v rámci možností zdravý.

Článek vyšel v časopise PLAYBOY (prosinec/2015) a vychází se svolením autora

Normálně si PAYBOY nekupuji, faktem je, že mě jeho obsah velmi mile překvapil. Kdo by čekal jen časopis plný pěkných holek, tak toho musím zklamat. Kdo má však rád nadstandardně dobrou žurnalistiku, a ještě se rád podívá na nepodbízivou krásu, tak ten bude nadšen! Miloš Škorpil

Marek Kožušník foto
  • přečteno: 2424/2270×, 1 komentář

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (17 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Stenly | 9. 12. 2015 13.50 hod. | 88.102.5.xxx
Běhání je jediná móda, na které vydělají všichni, někdo peníze, někdo zdraví. Důležité nezůstat stranou.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

kde se diskutuje

  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků