logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Navždycky jsou pro mě endorfiny důležitější než vteřiny

Navždycky jsou pro mě endorfiny důležitější než vteřiny

Je první máj roku 2013, mám svých zasloužených devadesát sedm kilo „živé“ váhy. Živé dávám do uvozovek proto, že života ve mně moc není. Jsem v kanceláři, popíjím a jím všechno, co mi přijde pod ruku. V té druhé ční věčně žhavé cígo. Ne, nelíbí se mi to, nelíbí se mi ani to, že ručička na váze se neúprosně blíží k metráku. Říkám si: „Musíš zůstat ‚docent‘, přes cent už by bylo nechutný.“ Je rozhodnuto, spasit mě musí běh.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Rok 2014
  2. Rok 2015
  3. Prosinec 2015 – leden 2016:

Rozhodl jsem se, že musím něco dělat – budu běhat, to mi přijde nejefektivnější a poměr výdej kcal vs. potřebný čas = zn. ideál. Vyrazil jsem s myšlenkou na cca 5 km běh, u kterého se zpotím a bude mi fajn. Po 1 km jsem se zastavil a viděl mžitky – je to zlý, horší, než jsem si myslel. Jsem marnej – jak je to možný? Já, bývalý sportovec, pořád občas na kole nebo na běžkách...

Pokus o běh (dupot, funění, nedostatek kyslíku) vystřídala chůze, po zklidnění zase běh, pak bohužel zase chůze, trochu běh, hodně chůze, ... 6 km za 51min. Je to zlý. Druhý den ráno horší, třetí den ráno jsem cítil všechno, o čem jsem doposud nevěděl, že na těle mám. Další pokus 10.5. – 5,5 km, nepřepálit začátek, asi jinak dýchat nebo co mám dělat? Mám já tohle zapotřebí? MÁM!

V květnu 2013 jsem ob den – ob dva celkem naběhal 83 km, vždy po cca 5 – 6 k m. 28.5. jsem 6,3 km uběhl jen s dvěma chodícími zastávkami za 43 min. -3 kg jsou dole. To půjde!

Vydržel jsem a na letní dovolenou do Třeboně jsem si poprvé v životě sbalil taky něco na sport a místní rybníky jsem v tempu 6:20 min./km obíhal. Po 2 měsících běhání jsem poprvé v životě okusil pocit, že se na to i docela těším – do té chvíle jsem řeči typu „Ty už bez toho nemůžeš být, je to jako droga, viď“ nesnášel, kdyby mi někdo řekl, jak být fit a hubenější při ležení na gauči, tak ho obejmu:).

Rok 2014

Navždycky jsou pro mě endorfiny důležitější než vteřiny

Začínám trochu řešit stravování, nesnídám chleby s paštikou, cigárka na polovinu – u piva si je ale neumím odpustit. Pořád držím, pozoruju, jak mi to začíná jít – dokážu uběhnout 10 km a druhý den vstát jakoby nic. To mě baví. Jsem na 90 kg, lidi si všímají, že se něco děje. První přihlášky na 10 -12 km závody, sranda, atmosféra, plno běžců lepších než já (skoro všichni), ale ta energie mě nabíjí.

Běhám, dupu, neřeším styl, obuv, oblečení. Běhám.

Rok 2015

Jím jinak, ale neblázním. 87 kg. Snídám cereálie s jogurtem, ale přijdou i párky:). Mám rád sladké po jídle. Pivo taky, to mi, myslím, vydrží:). Cigárka málo. Bude mi 44. Cítím se líp než před 2 lety.

Už vím, co je RunCzech za firmu – v kanceláři jsme dohodli a přihlásili se na týmovou štafetu – mám poslední úsek 12,2 km. Rok prvního půlmaratonu – 21 km? To umřu! Skoro, ale neumřel. Druhý den po půlmaratonu jsem jel do Stromovky, kde vznikal projekt Mattoni FreeRun a Vojta Bernatský s Lídou Formanovou hledali lidi z celé ČR, kteří by mohli v regionech motivovat ostatní na certifikovaných 5 km trasách. Světe, div se – vybrali mě! Každou neděli v 8:00 hod. mě můžete potkat na plzeňské trase PO NÁBŘEŽÍ. Chci, aby lidi zažili ty endorfiny. Vím dobře, jak těžký je se vykopat, zavázat boty a vyrazit – třeba v půl deváté večer, utahanej z práce a třeba do deště. Ale ten pocit po doběhnutí!!! Navždycky pro mě bude platit: ENDORFINY JSOU DŮLEŽITĚJŠÍ, NEŽ VTEŘINY.

Řeším boty, vhodné oblečení, chci se naučit běhat líp – aby se na mě někdo podíval a řekl mi, co dělám blbě.

Na podzim jsem na webu Běžecké školy Miloše Škorpila zahlédl výzvu: ZABĚHNI S MILOŠEM MARATON POD 4 HODINY. Jedinou podmínkou byl půlmaraton pod 120 min a to jsem měl – 1:50. Co? To přece není možný! Já a 42,2 km – nesmysl. Ale červíček hlodal, tak jsem na to kliknul – stejně mě nevyberou a bude klid. Hm, tak jsem opravdu nečekal, jak praví klasik. SAKRA! Přišel email od Miloše, že prý mi blahopřeje – jdu se zabít. Nemám úplně radost. Budu dělat, že neexistuju?

Prosinec 2015 – leden 2016:

První trénink s Milošem v Karlíně = předkloň se! Co ty ruce! Už vím, co dělám blbě – je toho dost (tohle jsem čekal). Nové obutí od Salmingu, budeme v nich trénovat a nakonec to v nich zaběhneme. Poprvé v životě mám nějaký rozpis, podle kterého musím trénovat. Polovině věcí nerozumím, pořád píšu Milošovi, jak to jako myslí, to 30-20-10 a 6x (2x400 m) – cože, běhat podle tepovky? Kupuju si ten pás kolem prsou, panebože, to je nezvyk!

Prosinec je první měsíc, kdy jsem naběhal 200 km. Nejsem ale víc unaven než jindy – ony ty 3 dny v týdnu bez běhu a dva výklusové dny asi něco znamenají...

Navždycky jsou pro mě endorfiny důležitější než vteřiny

Všichni ve skupině Salmingy chválí – to je pecka, 170 g bota, vůbec o nich nevím... Mě dřou paty, pravá jakože hodně – jak to? V neděli 10.1. se setkávám s Milošem v rámci kempu Mattoni FreeRun, kde nás opětovně upozorňuje na naše chyby – moc jsem se nezlepšil. Svěřuju se mu, že jsem asi divnej, ale mně ty boty nesedí. Kouknul mi na nohy a říká: „Tak si je zkus zavázat jako běžec“. Aha – ona je vzadu ještě jedna dírka a není na parádu!:) Sobotní běh podle Milošova plánu jsem si úmyslně protáhnul na 21 km, abych to otestoval – hm, zas měl pravdu, nemám zaškrcený nárt, noha v botě sedí.

Salming

Nemám se na co vymlouvat. Zbývá 3,5 měsíce. Tréninkový plán na další týdny? Nepolevíme, naopak!

Maraton je v mých očích pořád naprostá utopie. Ale věřím Milošovi, že to dobře vymyslel a sepsal. A co je nejzvláštnější? Já se na to dokonce snad i těším!:-) A když to neklapne pod 4 hodiny? Třeba to neklapne vůbec a někde padnu – svět se nezboří. Srab není ten, kdo to nedal, ale ten, kdo to nezkusil...

Radek Švajcr foto
  • přečteno: 2482/2261×
Navždycky jsou pro mě endorfiny důležitější než vteřiny Navždycky jsou pro mě endorfiny důležitější než vteřiny Navždycky jsou pro mě endorfiny důležitější než vteřiny

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (32 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Zaběhni maraton s Milošem pod 4 hodiny

Zaběhni s Milošem maraton pod 4 hodiny

všechny články Zaběhni s Milošem maraton pod 4 hodiny

kde se diskutuje

  • Přirozený běžecký styl. Bříško, pata, celá noha, odvalení, zakopnutí, let : Dobrý den, asi to sem moc nepatří, ale chtěla bych Vás poprosit o radu. Od mala nerada běhám…»
  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků