logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Quo vadis, Evropo?

Quo vadis, Evropo?

Současná Evropa má spoustu vážných problémů – čelí masové imigraci, rostoucí chudobě, šířící se byrokracii, kam se člověk podívá, a neschopnosti politických elit řešit skutečné problémy obyčejných lidí. Za největší problém ale považuji něco úplně jiného, totiž krizi identity.

Nevíme, co děláme, protože nevíme, kdo jsme.

Koncept sjednocené Evropy mi připadal smysluplný do chvíle, než se elity v Bruselu shodly na tom, že se nepřihlásí k židovským a křesťanským myšlenkovým zdrojům jako k základu evropské civilizace. Obávám se, že v té chvíli se něco významného odehrálo. Obávám se, že když se evropský dům oficiálně zbavil svých myšlenkových základů, otevřel stavidla a bude čelit velké vlně, která jej může nadobro odplavit.

Vlastně by na tom nebylo nic divného – každý přece chápe, že když se strom zbaví svých kořenů, je pouze otázkou času, kdy z mohutného a silného dubu zůstane jen hromada suchých větví.

První krok k totalitě

Nejenom všechny ty bizarní postavy ve vedení EU, ale bohužel i vlády velkých a rozhodujících evropských států, jako je Německo nebo Francie, příliš rychle zapomněly, jaké to je žít v totalitě. A že v ní pár let žily! Navíc odmítají naslouchat těm, jejichž zkušenost s totalitarismem je stále ještě živá (země východní Evropy), nebo těm, kteří mají historicky nejvíc zkušeností s tím, co se musí dělat, aby národ překonal všechny vážné vnitřní krize a navzdory trvalému obklíčení neustále prosperoval (Izrael).

Tomuto postoji se říká pýcha a všichni víme, jak to končí – pádem.

Zmínil jsem židovsko-křesťanské kořeny evropské civilizace. V této souvislosti mi přijde nesmírně signifikantní, že Evropu začínají opouštět právě židé (byť zatím jen francouzští) a o krutě pronásledované křesťany v muslimských zemích se evropská elita nijak nezajímá.

Na své židovsko-křesťanské kořeny jsme prostě totálně zapomněli. A tak jsme možná udělali první krok k totalitě.

O nepochopitelném postoji současného vedení EU vůči židovskému státu nemá smysl se rozepisovat. Ať je pan prezident Zeman, jaký chce, za jeho odvážný a konzistentní postoj k Izraeli jsem mu při první příležitosti osobně poděkoval.

Když se chci nadechnout

Když se chci nadechnout a podívat se na svět shora, vyběhnu na nejvyšší kopec v naší obci. Je tam rozhledna a z ní je skvělý výhled. Tak skvělý, že když nás začali okupovat nacisti, považovali za nutné ji zbořit. Žádným okupantům se prostě nehodí, aby jejich poddaní disponovali možností rozhledu. Tehdy stejně jako dnes. Po válce jsme si rozhlednu opravili, ale trvalo nám to skoro 70 let.

Kéž bychom se nyní probrali poněkud dříve.

Tento článek vyšel 19.1.2016 na blogu Neviditelný pes a vychází se svolením autora

Pavel Kosorin foto
  • přečteno: 4209/4048×, 5 komentářů

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (14 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jogger | 26. 1. 2016 7.55 hod. | 195.113.181.x
Jestli Pavel, Petře, podle tebe (původně na jiný web) napsal něco nepatřičného (ale to je věc jen a jen provozovatele těchto stránek), tak ty jsi tomu tématicky nasadil korunu ....
Ale ano, pojďme si raději, s otevřenýma očima, zaběhat .......

Iva | 25. 1. 2016 19.47 hod. | 188.134.237.xx
Také nechápu, proč takový článek tady je, proč si autor nezvolil jiný web:-(

Petr | 24. 1. 2016 23.00 hod. | 89.102.195.xxx
Proč, proboha, zde otiskujete takovéto články? Nechci se pouštět do polemiky s těmito názory, ale vychvalování populisty Zemana, který nás žene do náručí (nebo spíše do spárů) Putinovského Ruska je pro mě nepřijatelné. Pojďme raději psát o běhání, nebo ještě lépe, pojďme si zaběhat.

Jirka | 23. 1. 2016 12.03 hod. | 212.79.110.xxx
Na běhu je krásné i to, když se dostaví ty osvobozující pocity ....
Když je to osvobození od tíže falešných představ, od strkání hlavy do písku, když člověk nazře skutečnost ve zřetelných konturách a vyjasňujících souvislostech ...
Když vyběhne na kopec a získá rozhled i nadhled, který mu dovolí rozlišit to podstatné od toho zdánlivě důležitého, ale méně podstatného pro životaběh jeho, jeho blízkých, jeho země ...
Umožní mu uvidět ohrožení kořenů jemu blízké kultury a bez nazření tohoto ohrožení není možné uvědomit si je a pokusit se o jejich záchranu.
Běh je dvojjediná krása osamělého vnímání jsoucna i sounáležitosti s ostatními této země ...

Radovan Zelenc | 22. 1. 2016 13.35 hod. | 193.87.75.xx
Dobrý deň.
Niektoré časti článu mi pripadajú ako z biblie.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků