logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Co předchází prozření: Vyčerpání, pád na zem, přemýšlení nad sebou

Co předchází prozření: Vyčerpání, pád na zem, přemýšlení nad sebou

Někdy si nakládáme na záda toho příliš, než jsme schopni unést. A abychom dokázali, že výjimka potvrzuje pravidlo, jedeme dál, stůj co stůj, nevidíme jasné varovné signály a slepě se ženeme za něčím, co nedává vlastně smysl.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Někdy musíte spadnout hodně hluboko, abyste se zas zvedli
  2. Věřím na pohádky a happy ending
  3. O 14 dní později

Byla to výzva postavit se na vlastní nohy, odejít z práce, která mě vyčerpávala, nenaplňovala a ještě jsem při ní ani neměla chuť sportovat (a to sportuji odmalička). Domů jsem chodila protivná, unavená, bez elánu, úsměvu. Miluju sport, miluju práci s lidmi, ohlasy jsem od lidí měla dobré, tak proč nezkusit trénovat?! Podporu jsem měla od mnoha lidí, a tak jsem si řekla „Tak jo“. Do všeho jdu vždy po hlavě, a tak na 200%. Prostě jsem musela dokázat, že to zvládnu. Že to nebude lehké, jsem věděla. Víte, kolik je v dnešní době trenérů? Tisíce! Já chtěla být ale jedním z nejlepších, a byla jsem ochotná tomu obětovat maximum. V téhle branži to však není jen tak. Makáte na sebe, tedy každý klient = peníze. A taky každý klient = pečlivá příprava doma, pokud to tedy myslíte vážně, chcete být profesionální a lidem pomoci k dosažení jejich cílů. Zpočátku jsem věděla, že musím brát každého člověka, abych jich nasbírala dostatek a uživilo mě to. Že si nemůžu vyskakovat s časy, kdy já můžu, a taky s místem, kde já chci cvičit. Nejdříve se prostě musím přizpůsobit já, a až se někam vyšplhám, budu si čas plánovat, jak se mi líbí a hodí. Ale to, že to nebude za rok, to jsem věděla. Abych se lidem dostala do povědomí, vzala jsem i pár skupinovek. Tohle je zpočátku nutné. „Klidně mi toho dej hodně, já vydržím dost“, pamatuju si, jak jsem to říkala manažerce ve fitku. Teď se směju. Haha :D

Pořád jsem přemýšlela, co bych vše ještě měla udělat, abych svou kariéru nastartovala co nejvíce. Že trenér by měl mít krásné a ukázkové tělo je jasné, ale ne vždy časté. „Chci být top? Chci." A tak jsem si usmyslela, že si udělám svůj marketing přes fitness bikini. Sešla jsem se s kamarádem, co loni soutěžil v pánské kategorii, poptala se na vše, co je potřeba vědět. A začala makat. Co makat. Dřít a zas na 200%. Mezi klienty stíhat svůj trénink byla nutnost. Za týden se to nakonec vyšplhalo na 14 -17 hodin pohybu, tělo zpočátku bolelo jako čert, ale pak jsem si nějak zvykla. Na můj milovaný běh, který dělám 15 let, už nezbyl čas. A ani síla. Vyběhla jsem maximálně dvakrát týdně s hafanem na Petřín, abych ho dříve unavila a já tak zároveň zabila dvě mouchy jednou ranou. A to jsem vždy říkávala: „Umřu, jestli jednou nebudu běhat“. Směšné! Únavu jsem zaháněla dřinou, spala v průměru 5 hodin denně. Nějak moc mi to už nešlo. Prostě, když přijdete domů v 10 h večer, nechcete jít hned spát, chcete taky pár hodin „žít“:D. Nebo spíš přežívat. Takže jsem se dostávala do postele po dvanácté. Že to je dnes naposledy jsem si řekla za tu dobu asi stokrát, když jsem ráno byla opuchlá a nevyspalá. A co jsem udělala? Dala jsem si přes den zas pořádně do těla a byla spokojená, že jsem za den odtrénovala třeba 5 hodin. Magořina. Celý den přejíždění za klienty v MHD. Chtěla jsem si alespoň číst a vzdělávat, abych ten čas využila. Nebyla chuť. Nepřítomně jsem koukala do zdi a ani už nemyslela. Víte, jak se tomu teď směju? Ještě dva týdny zpět jsem byla živá chodící zombie.

prozření

Někdy musíte spadnout hodně hluboko, abyste se zas zvedli

Pár dnů stačilo na to, abych si v hlavě přerovnala velkou část svého života, toho, co chci, kdo jsem, kam směřuji a přiznala si taky, kým sama chci být já a ne kým chce okolí, abych byla. Většinou k takovému osobnostnímu a myšlenkovému převratu musí dojít po nějaké šokující události, která vás zasáhne z ničeho nic.

Bum! V pondělí ráno se probouzím a po jednom šíleně směšném snu, který vyprávím příteli, vznikne docela drsná výměna názorů. Tentokrát jsem cítila, že jsem to přepískla. Poslední dobou jsem vážně byla děsná. Rozbrečela mě jakákoli prkotina, nebyla se mnou řeč. Hlavou se mi honí tolik myšlenek, proč jsem taková, co to vše způsobilo, přemýšlím nad tím, jak jsem se nesrovnala se smrtí otce a nikdy mu neodpustila, že odtud odešel dobrovolně. Nikdy jsem si nad tím pořádně nepobrečela, místo toho jsem se rozhodla podvědomě ubližovat chlapům, které začnu mít ráda. Celý den přemítám, jak jsem si tohle nikdy neuvědomila, a hrála si na silnou. Nemůžu pořádně pracovat, ještě že mě rozptylují klienti. A večer rána. Kocour si potřebuje odpočinout. Odpočinout ode mě. Vím, je zle. Hodně zle. Uvědomuji si najednou vše, co jsem pokazila a že toho bylo hodně. Jakou svatou trpělivost se mnou měl. A mám strach. Strach, že ztratím toho nejlepšího chlapa na světě.

A následovaly čtyři děsné dny. Minimum spánku, jídlo jsem nemohla polknout, ani smích, ani pláč. Na pohyb jsem neměla chuť. Celý tělo mě bolelo. Než jsem něco udělala, trvalo mi to dobu.

Popisovat dál, čím jsem si prošla, není třeba. Někteří to jistě znají sami a ti, co to nezažili, těm bych to ani nepřála. Smrt otce mě bolela hodně, mámina závislost a neustálé návštěvy v léčebnách či na psychiatrii snad ještě víc, ale to, že ztrácím i část mě, mě srazilo poprvé v životě na kolena, a měla jsem pocit, že vnitřně umírám.

prozření

Věřím na pohádky a happy ending

Život mě naučil být optimistou a snílkem. Pomohlo mi to přečkávat těžší chvíle. Díky zamyšlení nad sebou samou, důkladnou analýzou mé osobnosti a uvědomění si, že chybu musím hledat nejdříve v sobě, jsem nepřišla o svou drahou polovičku. To, k čemu jsem se ale dobrala během 96 hodin mého života (pro mě asi nejtěžších doposud), je to, kam směřuji tímhle článkem.

Ať v životě děláte cokoli, dělejte to s rozumem. Nesnažte se překonávat neustále sami sebe a pokoušet své hranice. Do určité míry je tělo stroj a vydrží toho neskutečně mnoho. Ale jak dlouho? A za jakou cenu? Spíš si položte otázku, proč to vše děláte? Budete lepším člověkem, když zaběhnete maraton pod 3 hodiny, na který budete usilovně dřít den co den? Zapřemýšlejte nad tím, zda to, co děláte, děláte rádi a s nadšením. Nebo to děláte jen proto, abyste druhým dokázali, že na to máte? Když se vám do něčeho nechce hned teď a druhý vás hecuje: „Ale no tak, pojď do toho, ty na to máš!" Co získáte tím, že mu dokážete, že šlápnete na plný plyn a budete realizovat přání někoho, než to, co cítíte skutečně sami? A taky, než začnete kritizovat někoho druhého, podívejte se nejdříve na sebe, co na sobě nemáte rádi a zda se vůbec máte rádi. Protože bez toho budete hledat stále chyby v druhých;-).

O 14 dní později

Sedím před počítačem. Před 15 minutami jsem přiběhla. Nebo vlastně. Přiběhli jsme spolu. A zas jsem se těšila celý den na ten pocit, kdy při každém kroku cítím, že to jsem zas já a dýchám. Ťukám do počítače průvodní dopisy k vybraným pracovním pozicím a vkládám CV. Mezitím vkládám do e-shopového košíku pár kousků oblečení. Popíjím kávu a přikusuju k ní sušenku. Je po deváté hodině večer. A co! Teď to tak cítím…

Tereza Bartošová foto
  • přečteno: 3640/3427×, 6 komentářů
Co předchází prozření: Vyčerpání, pád na zem, přemýšlení nad sebou Co předchází prozření: Vyčerpání, pád na zem, přemýšlení nad sebou

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (20 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Tereza | 27. 2. 2016 8.40 hod. | 94.230.156.x
Milý anonyme :-) Ač nevím, kdo jsi, tak mě to ani netrápí. Sama dobře vím, že jsou mnohem těžší životní situace, tahle jí opravdu nebyla a ani tak sem jí neprezentovala. Článek splnil a jistě splní cíl, který měl – otevřít oči lidem, kteří se dostanou někdy do začarovaného kruhu. A to jakéhokoli. Jsem ráda, že se ti mé články líbí, když je všechny znáš a čteš. :-)
Děkuji.

JP | 26. 2. 2016 19.43 hod. | 89.103.207.xxx
Mě se článek líbí.Momentálně procházím něčím podobným.

JP | 26. 2. 2016 19.43 hod. | 89.103.207.xxx
Mě se článek líbí.Momentálně procházím něčím podobným.

Rado Zelenc | 26. 2. 2016 12.55 hod. | 193.87.75.xx
Aspoň dostala rozum.Ono to porovnávanie sa s niekým a vyhovieť predstavám druhých son nikdy nepovažoval za dobré a normálne.
Článok tejto ženy je súvislý a dáva zmysel.

HB | 26. 2. 2016 9.14 hod. | 199.64.75.xx
Další tvůj “článek” pouze plný nesouvislých vět, nedává ani hlavu ani patu. Tohle se prostě nedá číst, nechápu co to má co dělat na Běžecké škole.
Buď si jistá, že lidi dělají mnohem víc, a v mnohem těžších situacích než ve které jsi ty.

fotoMiloš Škorpil: Milý, nebo milá HB, Terka určitě ví, kdo jsi, my ostatní ne. O tom, co vyjde na Běžecké škole, co sem patří či nepatří naštěstí nerozhoduješ ty a nerozhoduje nikdo, kdo se vyjadřuje anonymně! Jinak, kdyby tento článek, jako že nemá, měl smysl jenom v tom, že si při něm Terka srovnala životní hodnoty, tak splnil svůj účel!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví35
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice92
Více času na sebe10
Více času na rodinu4
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou30

kde se diskutuje

  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : Ahoj všem K tomu mrazu, dnes ráno jsem si dal svých obvyklých 4,75km kolem Labe a bylo to bezva, od…»
  • Jak je to tedy s tím hladem, aneb Intermittent Fasting. Osmý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : Jesliže vycházím z "nejím, když nemám hlad" a doplním k tomu "jím, když mám…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků