logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Místo holí tenisky

Místo holí tenisky

Žena, 171/?kg, věk 65, záliby – vytrvalostní běh. Pokud by si někdo přečetl takovýto inzerát, rozhodně by se pozastavil nad kombinací čísla 65 a záliby vytrvalostní běh. „Cože? V 65 letech běhat? Vždyť ji trefí šlak! Neměla by raději plést ponožky nebo tak něco?" – věty, které jsem slýchávala z mnoha úst. A možná i navzdory posměváčkům jsem se rozhodla tomuto krásnému sportu věnovat naplno, seč mi síly stačí.

Běh mne provází celým životem. Už jako dítě jsem se snažila být rychlejší než blesk a v závodech jsem nechávala za svými zády největší borce ze třídy. Mých rychlých nohou si všimli trenéři z oddílu atletiky našeho města. Poctivě jsem trénovala, pracovala jsem na sobě. Mé velké úsilí bylo dokonce oceněno pozvánkou na soustředění mladých olympijských nadějí. Ale tak jak to v životě bývá, vše dobré je po zásluze potrestáno. Možná uražená ješitnost, či osobní zášť způsobily to, že mi můj trenér – člověk, kterého jsem si vážila – tuto pozvánku nepředal. Mé zklamání bylo tak velké, že jsem se rozhodla odejít z oddílu a s atletikou skončit. Ale láska k atletice byla naštěstí silnější.

Druhé dveře se mi otevřely, když jsem nastoupila na vysokou školu v Brně. Tréninky byly náročné, ale i přesto jsem se nevzdávala. Mé odhodlání starou křivdu napravit bylo obrovské. Dřina, pot a sem tam slzy mě dovedly k výborným výsledkům – svou školu jsem mohla reprezentovat na mezinárodní soutěži Praga Academica v běhu na 400 m. Říká se: Kam čert nemůže, nastrčí ženskou. V mém případě bych to parafrázovala na – Kam čert nemůže, pošle chlapa. I v tomto případě byl příčinou mé delší běžecké pauzy muž. Zamilovali jsme se, no jako dva puberťáci. Bylo naprosto jasné, že vrcholovému sportu bude konec. Hlava velela nepřestávat, ale znáte to. Srdce je prostě silnější. Z mezinárodních soutěží jsem se přesunula na ty oblastní, kam mě můj budoucí manžel vzorně doprovázel a hecoval k lepším výkonům.

…Byla svatba, přišly děti, zazvonil zvonec a s běháním byl konec. Do jisté míry ano. Asi tak na 40 let – plus mínus. Starost o děti a manžela, pak o vnoučata i o mé žáčky ve škole mi zabrala celý můj volný čas. Roky přibývaly, nebudeme si nic nalhávat. Tělo stárne, roste na místech, kde bychom to předtím ani nečekali. V tomto věku se s tím prostě nedá už nic dělat. OMYL!!! Z tohoto omylu mne vyvedla má kamarádka, která v lednu roku 2015 zavelela: „Budeš se mnou běhat a v červnu se zúčastníme Českého běhu žen v závodu na 5 km!" Zalekla jsem se, vždyť jsem proboha 40 let neběhala! Ale postupně jsem zjistila, že se nemám čeho bát. První tréninkové krůčky byly pozvolné a trochu bolavé. Kratší trasy, pomalé tempo, hlavně se nevzdávat. Tréninky 2 – 3x týdně, trasy a tempo se zvětšovaly. V červnu nastal ten „osudný" den. S mírnou nervozitou jsem nastoupila na start jako nejstarší účastnice závodu. Zvládla jsem to, sice s jazykem na vestě, ale s první babičkovskou medailí na krku. Byl to pro mne velký úspěch a především obrovská motivace. Rozhodla jsem se běhu opět věnovat naplno. Motivace ze mne cákala tak, že jsem dokonce přesvědčila své kolegyně a kolegy z práce, aby se se mnou zúčastnili Ostravského maratonu na 8x5 km.

Běh se opět stal nedílnou součástí mého života. Snad by se dalo říci, že se stal průvodcem mého života. Jsem nesmírně ráda, že jsem v sobě překonala velký stud a poslala přihlášku do projektu RunCzech – Johnson&Johnson Women´s Challange 2016. Byla to pro mne výzva a já jsem ani nedoufala v to, že bych mohla být jednou z 13 účastnic. Světe, div se! Nemožné se stalo realitou a já vybrána byla. Obrovská radost se střídala s pocitem nejistoty, strachu z toho, zda mé tělo zvládne výzvy, které mi tento projekt předloží. Ale po seznámení se všemi ostatními a po prvních trénincích jsou mé obavy menší. Mám obrovskou podporu nejen ve všech účastnicích, ale také ve svém trenérovi Miloši Škorpilovi. S ním se mi snad podaří si splnit svou největší výzvu – uběhnout 10 kilometrů a možná i půlmaraton. Vím, že to nebude jen o perfektně sestaveném tréninkovém plánu, ale především o úsilí a vůli vše zvládnout a nezklamat. Především samu sebe!

Starší věk neznamená sedět doma, plést punčochy a dívat se v televizi na Karla Gotta. Naopak. Je to doba plná výzev, které teď už konečně máte čas přijmout. Nikdy není totiž moc pozdě na to, abychom si splnili své sny a touhy. Ať už jsou jakékoli. Já běhám a jsem šťastná. Šťastná babička bez holí v teniskách.

Jana Tesařová foto
  • přečteno: 3614/3412×, 3 komentáře

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (20 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

martina | 20. 3. 2016 17.01 hod. | 217.112.170.xxx
Janinko, věřím ve Tvůj úspěch !!!!! Všechno má svůj čas,který u Tebe právě dozrál !!!!! Netlač na pilu a splň si HO !!!!!!!!!!!!!!!

Amater | 19. 3. 2016 11.03 hod. | 89.102.51.xx
zdravím a držím palce, můj běžecký osud byl malinko podobný :-)

Katka | 19. 3. 2016 7.36 hod. | 85.135.59.xxx
Jani jsi pro mne hvězda! Díky za tvé rady, motivaci a vždy dobrou náladu:-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Johnson & Johnson Women´s Challenge 2016

všechny články Johnson & Johnson Women´s Challenge 2016

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : zdravím poslední dobou mám skoro po každém běhu problém s koleny,prostě mě začnou bolet.nevíte co s…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Doporučuji při potížích klid a počkat. Běhala jsem dlouho přes bolesti a nedopřála při občasném…»
  • 7 tipů pro běhání na pásu : vopruz :-( »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobry den, v cervnu 17 jsem zacal opet behat a hodne aktivne zit. Zhruba po mesici se ozvala leva…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Jitko, 60 metrů stupňovaně se běží tak, že začínáš běžet velmi pomalu a postupně, cca po 10 metrech…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků