logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem viděl/a, prožil/a Hervis ½ maraton Praha 2010

Jak jsem viděl/a, prožil/a Hervis ½ maraton Praha 2010

Dnes nebudu hovořit já, nechám vypovídat vás, hlavní aktéry, herce – herečky v titulních rolích, protože bez vás by žádný závod nebyl NIC. Mimochodem mě napadla taková kacířská myšlenka: „Když hrají herci v divadle, nebo kdekoliv na jevišti, pobírají za to nějakou gáži, běžci jsou také takovými herci a ještě si musí za to, že si chtějí zahrát – zaběhat, platit!“ Ne, neberte mě prosím v tomto vážně, sice by to bylo hezké, kdybychom přijeli někam na závod a tam místo abychom zacálovali 120 $ nebo EUR, tuto sumu dostali, ale každému je jasné, že toto může být opravdu jen sen „vyběhaného“ běžce.

]obrázek

Začneme kým jiným než Johny Walkerem – tedy 12honzade:
„Závod tradičně maximálně skvělej, ona Praha má šílené kouzlo …
Jenže, já to hemžení letos vnímal jinak než loni … Loni jsem nevěděl vůbec nic a na PIMu jsem našel odkazy na Běžeckou školu, na Milošovy články, na co nezapomenout, čeho se vyvarovat… přidal jsem si, že těch informaci bylo dost, byly uspořádané a jako prvoběžec jsem se cítil informován …
Letos na PIM stránkách bylo minimum těchto informací, dokonce tam nebyly ani vzory triček, mapka závodu se tam nedostala ... Schválně se podívejte do PIM maratonského magazínu. Oproti loňsku výrazně méně informací, více reklamy (chápu), ale informační hodnota o řád menší ...
Působilo to na mě děsně amatérsky, PIM web vypadá jako kdyby ho dělal můj syn. Jedno přes druhý, žádný systém a malá informační hodnota ... Možná taky nezvládli ten nápor běžců, protože jejich rozdíly oficiálního a čistého času jsou divné. Oleg běžel kousek vedle a má rozdíl půl minuty a něco ... já mám rozdíl skoro 2 minuty, Ďuri, který byl podle všeho hned za námi, má rozdíl 1 minutu ... Ne, že by mi to nějak vadilo, ale řada běžců chce mít za svoje startovné správně změřený čas ...“ ale více o tom a o jiných kratochvílích na

obrázek

Druhým, kdo se hlásí o slovo, je Martin Ševčík:
„Skvělý běh. Tentokrát jsem se neoblékl jak do mrazu, nohy mi nadnášely Milošem doporučené adidasky a hned je z toho osobák. Díky zmatkům (nejen) s mými časy jsem však pochopil, proč mají některé závody omezený počet startujících. PIMu se asi překonávat rekordy v účasti líbí, ale když pak nefungují čipy ... Letos během podporuji Výbor dobré vůle, za účast a osobák navrch jim dnes, tedy v pondělí, posílám všimné.“

obrázek

A kdo se nám to hlásí dále? A koukám, Plha se hlásí, tedy on to není Plha, ale Tomáš Velecký z Pardubic alias Tomas_pce1:
„Vybíhám sám a na dohled vodičům na čas 1:50, běžel jsem za nimi až k 13. km a pohledy na hodinky mne šokovaly. Kilometry kolem 5:03 až 5:10, říkal jsem si: „No nazdar, to bude špatný“ a bylo a moje neoblíbená část běhů po Praze tzn. z Holešovic na Libeňský most a zpátky po Rohanském nábřeží bylo fakt utrpením, ale nějak jsem to přežil a v tunelu lidově nazývaném „Husákovo ticho“ jsem se znovu chytil (cca 3 km před cílem) a po Mánesově mostě jsem dobíhal Láďu s Evženem, vodiče na 2:00, což se mi podařilo a v čase 1:59:52 doběhl do cíle.
Jůůůů teď koukám na on-line výsledky a real time 1:55:41 takže osobák, no tomu se mi ani nechce věřit (5 km za 23,16, 15 km za 1:18)“.

Zdeněk Dančo – Z – žák z Frantovek – si to užil zase jinak: „K technickým a organizačním záležitostem se nebudu vyjadřovat. Mně se PIM líbí pokaždé. Ale co se mi na sobotě líbilo a bavilo byla jiná věc. Od Tebe Voldemorte jsem se naučil brát od zkušených a po smíchání s vlastní zkušeností dávat radost z běhu dalším. Což jsem prožil v sobotu. Měl jsem to štěstí být trenérem a ,,vodičem“ dvěma půlmaratonským premiantkám a radost holek v cíli byla pro mě ještě větší, než kdybych si zlepšil nějaký svůj osobák. Vím, že to nebyl jejich poslední delší běh a do roka a do dne budou stát v květnu na startu maratonu. Holky, byly jste skvělé!!!“

Petr Slezák z Aše, teď už ale z Prahy se na to dívá takhle: „Možná se na to všechno dívám (slovy klasika) „nedobře", ale… Je fakt, že čas (a dost možná i ten celkový dojem z běhu) jsem si vlastní nedisciplinovaností zkazil sám, ale teď právě zvažuji, jestli celý maratón běžet i Praze. Nic proti Praze jako takové, mám ji rád, i když jsem „pražákem“ teprve pár týdnů, ale běh po dlažebních kostkách s auty jedoucími v protisměru mi nedělá moc dobře. Chápu složitost celé oragnizace takových akcí, ale při své maratónské premiéře loni v Berlíně jsem byl konfrontován s o dost jiným typem trati. A podle vyprávění jiných běžců je to (prý) obecně venku (nebo západněji od nás) jiné. Osobně mě ani ta pražská trať moc vizuálně nebere, mám rád, když se během běhu něco děje, když probíhám různá místa na kterých je něco k vidění, když neběžím třeba 10 minut pořád jenom rovně po dálničním průtahu, mám rád, když se cesta klikatí byť i jen mezi domy… Ale toho se mi v Praze příliš nedostává. Ale abych jen nekritizoval: myslím, že za ta léta už organizátoři výborně zvládají zajištění a organizaci technického zázemí akce, pořád jsou tu víc než nadstandartní startovní tašky s pěkným trikem zdarma (letos i ve všech velikostech, ne jak při poslední noční Grand Prix, kdy jsem se dobrovolně vzdal trika o víc než velikost větší – „S“ prostě tehdy vůbec nebylo…). Nechci být „mrzout", nechám si to všechno ještě projít hlavou a třeba si ten pražský maratón dám v květnu aspoň jako výklus.“

Pavlína Folovská, jedna z deseti vybraných Women´s Challenge, doběhla v oficiálním čase 1:46:19, reálný čas 1:44:25. 1625. místo celkem, 125. místo mezi ženami, 78. místo ve své kategorii. A jaké, že měla před, při a po Hervis ½maratonu Praha pocity: „Před každým závodem jsem hodně nervózní a moc to prožívám. Ale jakmile zazněl výstřel, tak šly všechny myšlenky stranou a začala jsem se soustředit jen na svůj běh. Oproti plánu jsem to dost napálila, ale měla jsem obrovskou radost, že jsem celý závod držela plus mínus stejné tempo okolo 5 min/km, což mne nakonec potěšilo více než samotný výsledek.
Problémem trochu bylo střídající se počasí, okolo 7km mi bylo veliké horko a na 15 km se do mne dala zima, ale to bylo asi i únavou. Jinak oblečení jsem zvolila celkem správně (dlouhé a krátké triko, dlouhé lehké nohavice), lepší by bylo vzít si velmi tenké ponožky. Co bych udělala příště lépe? Asi trochu dovyřešit snídani, posunout ji na dřívější – 8. hodinu a před závodem místo nutriční tyčinky (Miloš měl jako vždy pravdu :-) ) si dát něco lehčího. Celou dobu jsem měla pocit, že běžím s najezeným žaludkem. :-)

Olda Setunský se na celý ½ maraton díval takto: „Na pražský půlmaraton jsem odjížděl s přáním zlepšit si osobní výkon a snažit se o rovnoměrné tempo. To se mi až do 15 km podařilo a to také díky Milošově tabulce s časy a kilometry. Výsledný čas 2:22:59, loni 2:46:10, ale s fascitidou. Tabulka velice pomohla, zvláště na začátku kdy ostatní běželi jako o život. Běžel jsem tedy klidně a měl čas na techniku běhu, dýchání a taky pozorovat ostatní. Atmosfera byla dobrá, snad by jen při takovém počtu lidí pomohl větší počet značení KM(zvláště poslední 3KM)Pomohla by i návěšť na občertvení a tam taky označit, kde se jaký nápoj podává. Jinak patří všem dík a těším se na příští rok“.

Nakonec, jak by taky mohl chybět, že? :) k nám se svým postřehem přihopkal mgr. P. Králík občanským jménem Milan Kůtek: „PIM – Podstatný Individuální Malér: přepálená první půlka. Od Libeňského mostu jsem měl radši couvat, rychlost by byla stejná a ještě bych měl silný vítr v zádech! Ale i tak osobáček, takže spokojenost :-)“.

A jak jste viděli letošní ½ PIM vy?

Miloš Škorpil foto
Jak jsem viděl/a, prožil/a Hervis ½ maraton Praha 2010 Jak jsem viděl/a, prožil/a Hervis ½ maraton Praha 2010 Jak jsem viděl/a, prožil/a Hervis ½ maraton Praha 2010

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Ilona | 30. 3. 2010 11.29 hod. | 62.24.87.xxx
V sobotu jsem měla svoji půlmaratonskou premiéru a musím říct, že to pro mě byl nezapomenutelný zážitek! Podle mně úžasná atmosféra díky které jsem na začátku měla tendence zrychlovat, protože nadšený běžící dav dělá svoje :-) Držela jsem se ale úžasné vodičky Petry Kožárové a díky tomu jsem se silami vystačila až do cíle. Trasa mi vyhovovala, akorát od Libeňského mostu zpět do centra jsem měla menší krizi, ale v houfu nadšených běžců se prostě nedá zastavit nebo to vzdát. Nakonec jsem ale byla plná energie po zbytek dne (asi endorfiny :)) a ani v neděli se tělo neozvalo..vykládám si to tak, že jsem měla rezervy a příště se nesmím tak šetřit :-) Celý závod jsem si moc užila a už teď se těším na příští rok!

Jiřina | 29. 3. 2010 23.08 hod. | 62.240.184.xx
Jak psal náš úžasný vodič Zdeněk Dančo, byla to v sobotu moje premiéra. Díky zkušeným radám vodiče jsem si závod skvěle užila, atmosféra byla opravdu úžasná. Měla jsem malou krizovku na 17 km, ale touha doběhnout byla veliká. Radost z dokončeného závodu přišla až po několika hodinách a stále se stupňovala. Někdy kolem 22 hodiny jsem začínala usínat u televize, tak jsem se přesunula do postele, ale v hlavě se mi začaly opět honit myšlenky na 1/2 maraton a já běhala a běhala, než mě únava nakonec doběhla asi v jednu ráno. Splnila jsem si jeden ze svých snů a snad se mi příští rok povede maraton celý. Beru tě za slovo Zdendo a ještě jednou díky.

Eva | 29. 3. 2010 18.46 hod. | 88.146.176.xx
Pražský půlmaraton je pro mě vždycky sváteční den, kdy nervozitu z rána vystřídá euforie v odpoledních hodinách. Letos jsem hodně zvažovala, jestli se vůbec na start postavit nebo to nechat na jiných – půlmaraton bych musela běžet v balení dva v jednom (4.měsíc těhotenství :-)) Sháněla jsem články, rady od Miloše, zda by to nebyl příliš velký risk. Trénovala jsem jen na 65%TF, a říkala si, že mi ani časový limit 3 hodin nebude stačit. Vše jsem tedy nechala na den „D“ s tím, že si tělo řekne, jestli do toho jít nebo ne. Cítila jsem se naprosto v pohodě, strašně moc jsem se na závod těšila, takže jsem startem prošla a cílem proběhla, běželo se parádně, atmosféra tradičně úžasná. Výsledný čas 2:35, šťastná jako blecha – endorfiny působí snad ještě dneska :-) už se moc těším na příští dubnový PIM :-)

Jarda Horníček | 29. 3. 2010 18.11 hod. | 83.208.52.xxx
Já jsem pak měl odpoledne nějaké pracovní povinnosti, takže jsem se k ničemu moc nenutil a nakonec 2:03 RT, tak třeba v Pardubicích přitlačíme:-). Ale málem jsem způsobil pěkný karambol, nesl jsem si gelík v ruce, s tím, že ho vycucnu na 10 km a tu necelou hodku ho unesu. Když jsem se blížil u Národního k Milošovi, začal jsem vymýšlet nějaký originální a vtipný pozdrav tak usilovně, že mi gel vypadl z ruky. Ještě že za mnou byla jen pohotová slečna, která se vyhla. Kdyby to někdo udělal přede mnou, to by dostal jmen. :-) Pozdrav všem.

Sima | 29. 3. 2010 17.37 hod. | 95.140.247.xxx
Můj historicky první 1/2maraton byl prostě skvělý zážitek. Vidět kolem sebe tolik nadšených „bláznů“ co běží do cíle, bylo prostě strhující:-) Věděla jsem, že mám natrénováno, ale přece jenom jsem před týdnem chytla virózu a běžela jsem s rýmou. Manžel mi dal na startu radu, „drž se Miloše", tak jsem se ho ze začátku držela. Ale tempo mi prostě přišlo pomalé a modrý balónek se ztrácel za mnou. Tak jsem si nasadila svoje tempo, a tím jsem v podstatě doběhla až do cíle. Obavu jsem měla z běhu po dlažebních kostkách, ale přišlo mi, že se po nich zas tolik neběhalo, asi to bylo tou změnou trasy. Taky jsem si na poslední občestvovačce ochutnala svůj první Enervit, ale neposlechla jsem radu mého muže, který mi řekl, že si to mám naředit s vodou. Takže jsem až do cíle měla nechutně sladký pocit v puse:-)
Ale nejvíce mně potěšilo to, že můj drahý muž mně podcenil a přišel se k cílové rovince podívat až pět minut poté, co jsem doběhla. Na svůj čas 2:10 jsem právem hrdá:-)

Hanka Trnečková | 29. 3. 2010 16.25 hod. | 86.61.234.xxx
Loni v prosinci jsem se nechala uvrtat do projektu PIM Women´s Challenge. V lednu mi na úvodních testech tohoto projektu naměřili „svalovou podmíru“ 8 kilo. Tehdy jsem si nadávala do cvoků, co blbnu, že chci běžet půlmaraton a maraton. Teď se dívám na rozesmátou fotku udělanou v sobotu kousek za cílem – doslova se tam řehním s medailí na krku a s pro mě fantastickým oficiálním časem 2:25:09. Navíc celá užaslá, jak jsem z utavených 8min na kilometr z úvodních kilometrů závodu vykřeslala na dalších mezičasech rychlost 10km/h. Když jsem běžela pod Nuselákem, nekecám, měla jsem chuť vyškrábat se nahoru a radši skočit, než tuhnout dalších patnáct kiláků. Ještěže se mi nechtělo tolik. Zbytek závodu byl totiž famózní. Ostatně, tak jako kulisa a dobrovolníci, kteří by se mohli se svými úsměvy klidně poměřovat s „hyperhappy“ kanadskými dobrovolníky z letošní olympiády.

Michaela Jerneková | 29. 3. 2010 15.16 hod. | 90.177.62.xxx
Já jsem si přála to nějak doběhnout a přežít. Protože jsem neměla natrénováno tak to do 15 km šlo, ale pak to začalo dost dřít . Je vidět, že naběhané kilometry chyběly. Výsledný čas je 2. 09. 40. Od té zvrknuté nohy jsem se na to dost vykašlala a běhala jen kratší vzdálenosti. Ale celkově jsem byla spokojená, byla tam krásná atmosféra a potkala jsem tam spoustu známých, které jsem zase ráda viděla.

Boďa | 29. 3. 2010 14.16 hod. | 193.86.76.xx
Na start jsem se postavil pár dnů po příletu z Filipín, které jsem strávil bez tréninku a na antibiotikách. 7 hod. jet leg také nebyl polehčující okolností, přesto se mi splnily dva cíle: udělat osobák a nechat za sebou Pavla Nedvěda. Po této stránce spokojenost. Jediné, co mne mrzelo byla změna trasy, resp. vyloučení části přes Revoluční, Příkopy a Národní. Tam jsem si loni nejvíce užíval skvělou atmosféru i kulisu historického centra. Letos jsem měl pocit, jako bych větší část tratě běžel po nudné periférii. Raději a snáz bych hned v úvodu s čerstvými silami obklopen masou dalších běžců bojoval s větrem na Rohanském nábřeží, než zdolával nekonečnou rovinu v závěru závodu jen s hrstkou běžců a poté finišoval po kostkách do cíle schovaného za rohem. V tomto ohledu byl pro mne loňský doběh mnohem příjemnější. Doufám, že se nad tím pořadatelé zamyslí a podaří se jim vrátit trasu tam, kam patří, tedy do centra...

Horst Fuchs | 29. 3. 2010 11.33 hod. | 89.233.144.xx
Jak tady čtu, nebyl jsem sám, kdo si hezky „vyžral“ přepálený start. Ono to půlhodinové čekání v davu člověka dobře „zchladí". Po startu mi vyskočila tepovka do nebeských výšin a anaerobních hodnot jsem se pak už v závodu nezbavil. Místo finiše jsem byl nakonec vděčný za to, že mě nohy došouraly do cíle ;-) Čas 1:45:50 byl sice skoro o půl hodiny lepší, než loni, ale z posledních tří půlmaratonů nejhorší. Zaplať pánbuh, že Pavel Nedvěd doběhl ještě hůř ;-) Čeho si však cením a co výrazně odlišovalo tento závod od předešlých PIMáckých akcí byla místy až bouřlivá divácká kulisa, jakou jsem v Praze ještě nezažil. K organizaci závodu také nemám co dodat – takže jen tak dál a už se těším na květnový maratón!

Finn | 29. 3. 2010 10.39 hod. | 158.50.204.xx
Parádní zážitek, skoro bez krize (teda až na výběh z Husákova ticha po kočičích hlavách, to jsem si pěkně vyžral), čas nad očekávání (byl to můj první půlmaraton, takže osobák :-)) – a to vše díky trenérovi, se kterým jsem se sice nikdy neviděl, ale který přes internet a knížky už čtyři měsíce řídí můj sportovní život (přičemž má samozřejmě nemalý vliv i na chod celé naší domácnosti :-) Miloši, moc děkuju za všechny ty rady, tréninkové plány i shozená kila – a těším se příští rok na maratón!

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Jsem 50letá ženská, která začala před rokem běhat, aby podpořila dceru a tak mě to chytlo, že se…»
  • TF – laktát – aerobní práh – bod varu : Teprve ve svých 40+ letech začínám zjišťovat co se vlastně děje v mém těle. Dřív mi to běhalo tak…»
  • Nohy hore : Také jsem po 30ti letech začal sportovat. V listopadu 2016 jsem začal běhat a nyní běhám 10-12 km …»
  • Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat : Pěkný článek. Mluvíš mi z duše Miloši.Díky. »
  • Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat : Krásný článek, i když je napsaný před lety, stále má co říct:-) »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků