logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jaké to vlastně je zdolávat maraton na Velké čínské zdi poslepu?

Jaké to vlastně je zdolávat maraton na Velké čínské zdi poslepu?

Jak vypadá splnění běžeckého snu? Mám o tom opět přesnější představu: je to pocit, kdy probíháte do cílového prostoru za vřavy lidí okolo, kteří se snaží vás povzbudit a silou svých hlasivek popostrčit do posledních metrů. Neuvěřitelný zážitek a emoce jsem měl možnost zažít díky účasti na jednom z nejnáročnějších maratonů světa. Dostal jsem tak možnost posunout se zas o kus dál a splnit si svůj sen. A proto se mávnutím proutku přemístíme zpět časem na start jednoho z nejnáročnějších maratonů světa na Velké čínské zdi…

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Medaile pro devítiletého Aleše Dennera

Málokterý závod v Čechách začíná tak brzy. Ani já nejsem zvyklý běhat od brzkých ranních hodin. Ale co bych neudělal pro start na Velké čínské zdi! Vstávačka ve 3:00 ráno, rychlá snídaně a dvouhodinový přesun na náměstí zvané Ying Yang. Prý je upřed něj ten známý černo-bílý znak – rovnováha všeho-vesmíru tu je znát. Už od rána se tu hemží všech 2200 běžců, rozcvičují se a poskakují do rytmu hudby. Přeci jen je zima, a tak pohyb je ta nejlepší zbraň. Na startu panovala příjemná atmosféra, protože dnes si tu přijeli všichni tento závod užít, tak jako já.

Jaké to vlastně je zdolávat maraton na Velké čínské zdi poslepu?

Je 7 hodin ráno a je tu konečně vyběhnutí všech běžců, my ve třetí vlně a už si můžeme začít vychutnávat kroky prvních kilometrů náročné trasy. Před námi je pěti kilometrové stoupání po asfaltové cestě k samotné zdi. Počasí je zatím příjemné a chladné. Kolem nás zdraví místní lidé „Nihao" (tedy „dobrý den“) a za tohoto povzbuzování doběhneme až k oné zdi. Moje slepecká hůl začne oťukávat první kamenné schody. Každý z nich je jinak vysoký, a proto i můj trasér Lukáš mne varuje slovy a snaží se počítat schody přede mnou, jak to jen jde. Každý schod je jinak vysoký a místy i do úrovně kolen. A už je tu jeden z nejnáročnějších úseků přezdívaný Kozí stezka. Musíme se potýkat se sešikmenými schody, i když místy to schody ani ve snu nepřipomínalo. Držel jsem se zábradlí a opatrně před sebou ťukal holí, jaký pak tam bude schod? Problém tu měli běžci, kteří na to viděli, jak to pak udělat, když nevíte, kam si šlapete? Přesto se našli běžci, kteří se mně snažili pomoci a povzbuzovali nás. No není to úžasné?

Po seběhnutí z Velké čínské zdi nás čekal úsek prašných cest vedoucích skrz místní vesnice. Teď mě můj trasér může vést vedle sebe za provázek, který držíme každý v ruce. Kolem tratě nám fandily malé děti a my si s nimi ochotně plácali. Někteří chtěli i autogram, a tak došlo i na podpisy. Nedalo nám to a při osvěžování a pití na občerstvovací stanici jsme se vyfotili i s krásnými čínskými děvčaty. Lukáš hned dodal, že teď už ho najednou nepotřebuju. „No jo, holky jsou holky, Lukáši."

Jaké to vlastně je zdolávat maraton na Velké čínské zdi poslepu?

Po prašných cestách projížděla neustále troubící auta. Byl jsem rád, že nás nic nepřejelo. Slunce v poledních hodinách o sobě začalo dávat opravdu vědět a teploty kolem třicítky nám dávaly zabrat. Silnice byla dost rozpálená, až si mně začaly doslova rozpalovat i boty. Musím říci, že dvacátý pátý kilometr začal být pro mne maličko kritický. Překonal jsem sám sebe a už jsme byli opět u Velké čínské zdi, čekal nás stejný okruh po schodech a Kozí stezkou – jen v opačném směru.

Ze začátku to šlo ztuha, ale za chvíli jsme pochopili, že je to vlastně neuvěřitelné vytrhnutí z toho předchozího běhu po rovině. Zdolávání všech těch náročných schodů mě snad začalo bavit. Nejspíš to bylo tím, že jsem se mohl opírat o svoji slepeckou hůl a jsem rád, že to i ona se mnou ve zdraví přečkala. Při seskoku z toho posledního 5164. kamenného schodu se nám ulevilo, už nás čekala jen pětikilometrová cesta z kopce. Naivně jsem si říkal, jak to půjde samo a při nejhorším se skutálím dolů. Běželo se opravdu těžce a ten kopec dolů bych hned vyměnil za pořádné stoupání vzhůru.

Lukáš křičí: Už jen kilometr! Až v ten moment se mně naprosto ulevilo, přece jenom jsme to zvládli. S českou vlajkou nad hlavou jsme probíhali cílovou rovinkou na náměstí Ying Yang. Povzbuzovaly nás spousty fanoušků a závod jsme dokončili v čase 6:00:24. Doběhnout do cíle maratonu bylo nezapomenutelné, vnímal jsem atmosféru jak na Olympiádě, slyšel jásající fanoušky a cítil obrovskou vděčnost za vše, co pro mne všichni dárci i lidé okolo za poslední dobu udělali. Dalo mně to zas nový směr a naplnění svého života. Myslím, že každý by si měl plnit své sny. Proto sněte, nenechte si své sny brát a dřete, aby se vám vše splnilo, protože nic není zadarmo.

O svých zážitcích z Číny nyní dokončuji celý deník, protože třeba jednou si to budu chtít přečíst znovu. Ale i na svém blogu www.blindman.cz ještě stále zveřejňujeme nejsilnější zážitky a momentky.

Medaile pro devítiletého Aleše Dennera

Myslel jsem, že uběhnutím obtížného maratonu vše skončí,… ale ouha. Po doběhnutí jsem převaloval svojí medaili v ruce a říkal si, že to je to nejcennější, co si z tohoto závodu dovezu. Také, že jo, před závodem jsem si byl stoprocentně jistý, že tuto medaili již nikdy nedám z ruky. Ale nakonec jsem změnil názor: pro mne bude nejcennější, když tato medaile bude moct pomoci někomu jinému a také mu pomůže splnit sen. Proto jsem se rozhodl, že jí vydražím a přispěji tak na sbírkové konto pro devítiletého chlapce Aleše Dennera, který trpí svalovou dystrofií. Měl by také dostat šanci si jednou popoběhnout, nemyslíte? Aukce poběží na portálu Aukro.cz již odedneška (12. června 2016).

Jaké to vlastně je zdolávat maraton na Velké čínské zdi poslepu?

O všem, co chystám, se dozvíte na mém webu www.blindman.cz i na facebookovém profilu www.facebook.com/blindman.cz

Jestli budete mít čas, zvu vás také na některou z mých přednášek nejen o běhu a o zdolání maratonu na Velké čínské zdi. Připravili jsme nejlepší fotografie i video z cest. Zatím plánujeme tyto přednášky:

  • V Brně 16. 6. 2016 v 19:00 Restaurace Železná Růže
  • V Třebíči 18. 6. 2016 v 19:00 Restaurace Trumpetka
  • V Praze 23. 6. 2016 v 18:30 Running Mall, Praha 7

Budu opravdu rád, když pozvete své přátelé a rodinu.

Uvidíme se již brzy! Ondra a celý team Blindman.cz

Ondřej Zmeškal foto
  • přečteno: 3336/3190×, 1 komentář
Jaké to vlastně je zdolávat maraton na Velké čínské zdi poslepu? Jaké to vlastně je zdolávat maraton na Velké čínské zdi poslepu? Jaké to vlastně je zdolávat maraton na Velké čínské zdi poslepu?

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Juraj Kočalka | 22. 7. 2016 7.42 hod. | 85.71.27.xx
Váš počin je fantastický, fandím vám a držím palce.Je mi 63 let, běhám rekreačně a skláním se před vámi při zdolávání všech životních cest.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Pomáhej během

všechny články Pomáhej během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Je lepší běhat po silnici nebo po měkkých lesních cestách : A co běh po pláži? Nemyslím sypký písek, ale tu vodou zpevněnou část hned u vody.. »
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků