logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Laktát, palivo pro naše svaly, srdce a mozek

Laktát, palivo pro naše svaly, srdce a mozek

Za posledních přibližně 25 let zažívá věda v oblasti tvorby a využití energie při běhu respektive sportovním výkonu, nové paradigma, kdy vznikají stále nové koncepty a vysvětlení, jak tělo vlastně hospodaří a může hospodařit s dostupnými energetickými zdroji. Jednou z neustále vyvíjejících se oblastí je sportovní fyziologie a tedy i tvorba a využití energie v průběhu fyzické zátěže.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Nová teorie funkce laktátu
  2. Výčet využití laktátu v lidském těle podle Brookse
  3. Laktát jako výhodné palivo pro mozek(?)
    1. Může být laktát pro mozkové buňky vhodnějším (preferovanějším) zdrojem energie než glukóza?

Jak je mnoho let již dobře známo, během fyzické zátěže tělo využívá následující energetické substráty:

  • ATP-CP systém
  • glukóza
  • mastné kyseliny (volné, vnitro-svalové)
  • ketony a ketolátky (kyselina betahydroxy máselná, kyselina acetooctová)

a to v různém objemu a poměru, v závislosti na intenzitě a délce zatížení či dalších faktorech jako je fyzická a metabolická trénovanost daného jedince, enzymatická výbava, kapacita pufračních mechanizmů a jiné.

V souvislosti s intenzitou fyzické zátěže a následnou tvorbou a využitím energie jsou tak spjaty pojmy Aerobní (za dostatečného množství kyslíku) a Anaerobní (za nedostatečného množství kyslíku) systém tvorby energie.

Právě druhý z uvedených má za následek zvýšenou tvorbu a koncentraci tzv. kyseliny mléčné, neboli laktátu, který je širokou (ale také odbornou) veřejností považován za jakýsi „toxický" či „odpadní" produkt zhoršující kvalitu intenzivního výkonu.

Kyselina mléčná a laktát jsou příbuzné látky. Kyselina mléčná (C3H6O3) se v lidském organizmu okamžitě disociuje na laktátový anion La-(C3H5O3) a vodíkový kation (H). Laktát je tedy solí kyseliny mléčné a v mnohých ohledech se chová jinak jako „kyselina“.

Při intenzivní (anaerobní) zátěži tak dochází k hromadění laktátu, který způsobuje svalovou bolest či dráždí dýchací centrum v prodloužené míše.

Zejména děti z mnohých důvodu zvýšené koncentrace laktátu v těle tolerují mnohém hůře, proto spíše inklinují k intermitentnímu (alaktátovému) intenzivnímu zatížení (1).

Z toho byli „logicky" vyvozeny výhradně negativní účinky a důsledky působení laktátu v lidském těle a konečným cílem každého sportovce se tak stala snaha tyto krevní koncentrace laktátu během výkonu minimalizovat.

obrázek

Nová teorie funkce laktátu

Teprve v posledních desetiletích udělal výzkum ohromný pokrok ve výzkumu laktátu, který mění dosavadní pohled (nejen) v oblasti sportovní a zátěžové fyziologie.

Je zřejmé, že „osud" laktátu je mnohem složitější a významnější, než se dosud myslelo.

Nové studie totiž ukazují, že jeho primární funkcí je sloužit jako „záložní" energetický zdroj, kdy během intenzivní zátěže putuje transportní krví do jater, kde se v procesu glukoneogeneze resyntetizuje na glukózu a vrací se do svalů, kde je využita ke tvorbě energie.

Mimo to dokáže laktát produkovaný jednou svalovou buňkou sloužit jako adekvátní zdroj energie pro jiné svalové buňky (i v rámci toho samého svalu), které ho v dané chvílí dokáží oxidovat pro tvorbu ATP. (Brooks GA, 1988).

Laktát je tedy, dle této teorie, v proběhu fyzického výkonu vlastně dalším zdrojem energie pro svalovou práci.

Dalším důležitým poznatkem je, že celý zmiňovaný laktátový systém vlastně pracuje po celou dobu, nejen během samotné fyzické zátěže.

Dle mnohých studií se totiž vyprodukovaný laktát (kromě výše uvedeného) může metabolizovat zpátky na pyruvát a tak vstupovat do buněčných mitochondrií k tvorbě energie (ATP).

Vztah mezi pyruvátem a laktátem je tedy reverzibilní a dokáže flexibilně reagovat na současné požadavky metabolizmu k tvorbě energie.

Už po konzumaci většího jídla tak v těle přirozeně stoupá hladina laktátu.

obrázek

Z výše uvedného plyne závěr, abychom laktát nevnímali jako výhradně negativní. Ba naopak, pacienti s McArdlovým syndromem, kteří nedokáží tvořit laktát a jeho koncentrace mají v těle téměř nulové, podávají paradoxně velmi slabé a podprůměrné výkony.

Jak tvrdí jeden z průkopníků nové teorie laktátu, Dr. George Brooks: Laktát je klíčová substance pro tvorbu energie. Vyrovnává hladinu krevního cukru, doplňuje ztracený jaterní glykogen a podporuje přežití v ohrožujících stresových situacích. Samotná oxidace laktátu je jedním z nejdůležitějších zdrojů energie v našem těle. Ve vysoce oxidativních svalových vláknech (I. B) je to dokonce preferovaný zdroj paliva.

Výčet využití laktátu v lidském těle podle Brookse

  • přesun k méně zatíženým svalům během fyzické zátěže k oxidativní tvorbě energie
  • přesun k srdečnímu svalu pro oxidativní tvorbu energie
  • přesun do jater k regeneraci glykogenu a vyrovnání hladiny krevní glykemie
  • přesun do mozku pro oxidativní tvorbu energie

obrázek

Anaerobní metabolizmus teda dle nových teorií pracuje současně s tím aerobním a k žádnému „přechodu" během fyzické zátěže nedochází. Jinými slovy, dle Brookse a dalších výzkumníků teorie laktátu žádný Aerobní či Anaerobní práh defacto neexistuje.

Tělo se na tento proces zvýšené akumulace laktátu přirozeně adaptuje tvorbou nových mitochondrií, které jsou schopny laktát rychleji metabolizovat k tvorbě energie a energetickému krytí výkonu. (George A. Brooks, UCB press release, 2006)

Děje se tak prostřednictvím speciálních transportních proteinů zvaných monokarboxylové transportéry (MCTs), které přenášejí laktát přímo do mitochondrií (Brooks GA, 2000).

Zatím bylo objeveno přinejmenším 14 těchto MCTs proteinů, které přenášejí laktát a pyruvát nejen do svalových, ale také srdečních či mozkových buněk.

Množství a aktivita těchto MCTs transportérů (mj.) jednoduše vysvětluje fenomén, proč jsou někteří sportovci schopni setrvávat ve vysokých intenzitách zátěže déle než jiní bez akutního hromadění laktátu ve svalech.

Laktát jako výhodné palivo pro mozek(?)

Jak bylo zmíněno výše, funkce laktátu se velice intenzivně zkoumá také v souvislosti s mozkem a jeho energetickými požadavky.

Dlouhá léta převládala teorie, že mozek dokáže ke své funkci produkovat energii výhradně z glukózy. Dnes již víme, že tomu tak nemusí být a během hladovění či přísné restrikce sacharidů ve stravě tělo produkuje tzv. ketolátky a ketony:::https://sk.wikipedia.org/wiki/Ketón (vedlejší produkt betaoxidace tuků), které jsou schopny velice efektivně suplovat až 2/3 energetických požadavků mozku.

Zbylá 1/3 energie je dodávaná z glukózy nebo v procesu glukoneogeneze (tvorba glukózy z nesacharidových zdrojů) právě z laktátu, pyruvátu, resp. aminokyselin.

obrázek

Může být laktát pro mozkové buňky vhodnějším (preferovanějším) zdrojem energie než glukóza?

Tato oblast si vyžaduje ještě bližší zkoumání. Některé výzkumy však již ukazují, že tvorba energie z laktátu byla u myší spojena s rychlejší regenerací synaptických funkcí jako izokalorická tvorba energie z glukózy.

Další studie poukazuje na významnou roli laktátu v procesu tvorby a suplování energie pro mozkové buňky při akutní hypoglykemii.

Další 2, 3, 4, 5 poukazují na jeho možnou prospěšnou roli po traumatickém či jiném poranění mozku

Při zvýšené akumulaci laktátu během intenzivní fyzické zátěže se totiž ekvivalentně zvyšuje jeho využití mozkovými buňkami v procesu tvorby energie. 6

Příjem laktátu mozkovými buňkami se tak v procesu intenzivní fyzické zátěže může pohybovat řádové až 1 mmol/min, kdežto příjem glukózy v řádu pouze 0,5 mmol/min.

Toto zjištění koreluje s tvrzením, že laktát je (mj.) mozkovými buňkami vlastně dostupnějším a preferovanějším zdrojem pro tvorbu energie před samotnou glukózou.

Jestli tomu tak skutečně ale je, a jak k tomu přesně dochází, si však vyžaduje další zkoumání.

Již teď ale, na základě dostupných poznatků, můžeme tvrdit, že tato substance má v těle velmi důležitou a nezastupitelnou roli v procesu tvorby energie a energetického krytí (nejen) fyzického výkonu.

S dovolením převzato z www.nutris.net

bezeckaskola. cz foto
  • přečteno: 2513/2369×
Laktát, palivo pro naše svaly, srdce a mozek Laktát, palivo pro naše svaly, srdce a mozek Laktát, palivo pro naše svaly, srdce a mozek Laktát, palivo pro naše svaly, srdce a mozek

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (6 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká strava

všechny články Běžecká strava

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví41
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice109
Více času na sebe14
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou37

kde se diskutuje

  • Život neběží vždycky podle (tréninkového) plánu : Vesměs má tak člověk motivaci k dalšímu tréninku a závodění. Já podobných hraničních časů mám více,…»
  • Život neběží vždycky podle (tréninkového) plánu : Je to malichernost, ale jak dobře Vám rozumím ... :-) »
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků