logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Z HISTORIE ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ BĚŽECKÝCH ČASŮ S POUŽITÍM FILMU

Z HISTORIE ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ BĚŽECKÝCH ČASŮ S POUŽITÍM FILMU

Po krásném souboji na pětikilometrové trati na dráhovém ME v Amsterdamu jsem požádal Jana Kříže, aby se společně s námi vrátil do 90. let minulého století a popsal nám, jak v tehdejší době probíhalo měření časů pomocí filmové cílové kamery.

J. Kříž, sám velmi dobrý běžec (800m – 1:53, 1500m – 3:52), obsluhoval časomíru celkem 8 let. Cílová kamera tehdy fungovala na klasický film, který bylo třeba po doběhu každého závodu vyvolat. Vše trvalo přibližně 5 minut. S vývojem techniky se doba vyvolání filmu zkrátila na 2 minuty. Poté, co film rozhodčí od obsluhy kamery obdrželi, usedli ke speciální čtečce (obrazovka o úhlopříčce přibližně 70 cm), vsunuli film dovnitř a postupně jej posunovali po obrazovce. Na každém filmu byl pod běžci k dispozici i čas a rozhodčí tak mohli na obrazovce pomocí svislé osy změřit jednotlivé výkony. Rozhodujícím momentem pro změření časů bylo protnutí osy na obrazovce se středem osy ramen každého z běžců.

Při závodech na vytrvalostních tratích bývali často někteří závodníci doběhnuti o jedno či více kol. Pro tento případ stál u cíle jeden z pomocníků, který obsluze kamery ukazoval, kdo právě probíhá cílem. Filmový materiál byl tehdy dost drahý, tudíž obsluha kamery v mezidobí, kdy nikdo neprobíhal cílem, přístroj zastavovala a při doběhu dalšího závodníka cílem spouštěla. Časový údaj na filmu, dodaný přímo z kamery, však zaručoval, že časy budou změřeny správně.

Bokovky (čísla nalepená zboku na trenýrkách nebo stehnech běžců a běžkyň) usnadňovaly obsluze kamery identifikaci jednotlivých běžců. V případě samolepek, které však při závodech hojně létaly vzduchem, to však lidem u kamery práci usnadňovalo jen částečně. Pokud však byla čísla připevněna spínacími špendlíky, šlo vše jako po másle...

Při použití filmu hrozilo jeho zamotání, případné přetržení, to se však naštěstí Janu Křížovi nikdy nepřihodilo. Na otázku, zdali při některých závodech měřil i běžel (samozřejmě jiný závod), odpověděl, že jen jednou. Pro absolvování závodu, i práci s kamerou, byla potřeba maximální koncentrace, což by se při kombinaci obou těchto činností tříštilo. S použitím filmu se měřilo pouze na setiny sekundy, amsterodamský závod by tehdy pravděpodobně nešlo rozluštit. Závod by měl tři vítěze.

Na přelomu 20. a 21. století se začaly měřit výkony digitálně, pomocí počítačové techniky. Většinu práce od té doby odvede technika, ve výjimečných případech může hrát roli i lidský faktor. S nástupem digitálu je při setinové rovnosti výkonů možné změřit časy i v tisícinách sekundy. A to je přesně důvod, proč mohli v Amsterdamu pořadatelé rozdělovat všechny tři druhy medailí. Na největších soutěžích typu ME, MS a OH, se navíc používají kamery z obou stran cílové čáry. V některých výsledkových listinách dnes naleznete, při rovnosti setinových výkonů, i časy s přesností na tisíciny.

Vzpomínám si na jednu zajímavou situaci ze "setinové doby". Výborný mílař Milan Drahoňovský (800m – 1:46.66 / 1500m – 3:39.24) doběhl v roce 1993 v "mrtvém" závodě (stejný čas dvou běžců) dokonce dvakrát v období pouhého týdne... S Lubošem Růžičkou při Jablonecké hale (3:55.86...) a s Jiřím Šoptenkem na mítinku ve Vídni (3:45.70). V některých případech dokázali rozhodčí díky svým zkušenostem rozhodnout, kdo byl v cíli dříve. Tehdy to však byly tak těsné závody, že to možné nebylo. Doba pokročila, v dnešním digitálním kamerovém věku si i při zákrytu závodníků vše dopočítá computer. Nic ale pravděpodobně nevyrovná magickému pocitu z minulosti, kdy mohli rozhodčí čtečkou z filmu změřit český nebo světový rekord...

Na fotografii rámující článek vidíte Milana Drahoňovského, běžce s dvěma nerozhodnými výsledky v rozmezí jednoho týdne.

  • přečteno: 1358/1302×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Boban | 14. 9. 2016 9.43 hod. | 88.102.37.xx
Za kamerou jsem strávil cca 15let, původně analogová přes video, pak digitální s PC. Stalo se i, že jsem musel někoho instruovat, jak nahrát záznam a pak jsem sám vyhodnotil výsledky vlastního běhu :) . Bohužel se i stalo, že jsem musel běžet znovu, protože se to nepovedlo (naštěstí jen na 100m).

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecký trénink

všechny články Běžecký trénink

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas79
Asics102
Brooks16
Inov-846
Icebug4
Hoka One19
Mizuno49
Newton2
NB20
Nike47
Salming301
Salomon32
Scott2
Vibram Fivefingers6
Vivobarefoot5
Zoot4
Jiné, zde neuvedené značce41
Běhám bos, bot netřeba12
ON6

kde se diskutuje

  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Dobrý den, pane Škorpile, moc děkuji za tréninkový plán, pokusím se ho bezezbytku dodržet:-). Pak…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků