logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Z HISTORIE ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ BĚŽECKÝCH ČASŮ S POUŽITÍM FILMU

Z HISTORIE ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ BĚŽECKÝCH ČASŮ S POUŽITÍM FILMU

Po krásném souboji na pětikilometrové trati na dráhovém ME v Amsterdamu jsem požádal Jana Kříže, aby se společně s námi vrátil do 90. let minulého století a popsal nám, jak v tehdejší době probíhalo měření časů pomocí filmové cílové kamery.

J. Kříž, sám velmi dobrý běžec (800m – 1:53, 1500m – 3:52), obsluhoval časomíru celkem 8 let. Cílová kamera tehdy fungovala na klasický film, který bylo třeba po doběhu každého závodu vyvolat. Vše trvalo přibližně 5 minut. S vývojem techniky se doba vyvolání filmu zkrátila na 2 minuty. Poté, co film rozhodčí od obsluhy kamery obdrželi, usedli ke speciální čtečce (obrazovka o úhlopříčce přibližně 70 cm), vsunuli film dovnitř a postupně jej posunovali po obrazovce. Na každém filmu byl pod běžci k dispozici i čas a rozhodčí tak mohli na obrazovce pomocí svislé osy změřit jednotlivé výkony. Rozhodujícím momentem pro změření časů bylo protnutí osy na obrazovce se středem osy ramen každého z běžců.

Při závodech na vytrvalostních tratích bývali často někteří závodníci doběhnuti o jedno či více kol. Pro tento případ stál u cíle jeden z pomocníků, který obsluze kamery ukazoval, kdo právě probíhá cílem. Filmový materiál byl tehdy dost drahý, tudíž obsluha kamery v mezidobí, kdy nikdo neprobíhal cílem, přístroj zastavovala a při doběhu dalšího závodníka cílem spouštěla. Časový údaj na filmu, dodaný přímo z kamery, však zaručoval, že časy budou změřeny správně.

Bokovky (čísla nalepená zboku na trenýrkách nebo stehnech běžců a běžkyň) usnadňovaly obsluze kamery identifikaci jednotlivých běžců. V případě samolepek, které však při závodech hojně létaly vzduchem, to však lidem u kamery práci usnadňovalo jen částečně. Pokud však byla čísla připevněna spínacími špendlíky, šlo vše jako po másle...

Při použití filmu hrozilo jeho zamotání, případné přetržení, to se však naštěstí Janu Křížovi nikdy nepřihodilo. Na otázku, zdali při některých závodech měřil i běžel (samozřejmě jiný závod), odpověděl, že jen jednou. Pro absolvování závodu, i práci s kamerou, byla potřeba maximální koncentrace, což by se při kombinaci obou těchto činností tříštilo. S použitím filmu se měřilo pouze na setiny sekundy, amsterodamský závod by tehdy pravděpodobně nešlo rozluštit. Závod by měl tři vítěze.

Na přelomu 20. a 21. století se začaly měřit výkony digitálně, pomocí počítačové techniky. Většinu práce od té doby odvede technika, ve výjimečných případech může hrát roli i lidský faktor. S nástupem digitálu je při setinové rovnosti výkonů možné změřit časy i v tisícinách sekundy. A to je přesně důvod, proč mohli v Amsterdamu pořadatelé rozdělovat všechny tři druhy medailí. Na největších soutěžích typu ME, MS a OH, se navíc používají kamery z obou stran cílové čáry. V některých výsledkových listinách dnes naleznete, při rovnosti setinových výkonů, i časy s přesností na tisíciny.

Vzpomínám si na jednu zajímavou situaci ze "setinové doby". Výborný mílař Milan Drahoňovský (800m – 1:46.66 / 1500m – 3:39.24) doběhl v roce 1993 v "mrtvém" závodě (stejný čas dvou běžců) dokonce dvakrát v období pouhého týdne... S Lubošem Růžičkou při Jablonecké hale (3:55.86...) a s Jiřím Šoptenkem na mítinku ve Vídni (3:45.70). V některých případech dokázali rozhodčí díky svým zkušenostem rozhodnout, kdo byl v cíli dříve. Tehdy to však byly tak těsné závody, že to možné nebylo. Doba pokročila, v dnešním digitálním kamerovém věku si i při zákrytu závodníků vše dopočítá computer. Nic ale pravděpodobně nevyrovná magickému pocitu z minulosti, kdy mohli rozhodčí čtečkou z filmu změřit český nebo světový rekord...

Na fotografii rámující článek vidíte Milana Drahoňovského, běžce s dvěma nerozhodnými výsledky v rozmezí jednoho týdne.

  • přečteno: 1910/1821×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Boban | 14. 9. 2016 9.43 hod. | 88.102.37.xx
Za kamerou jsem strávil cca 15let, původně analogová přes video, pak digitální s PC. Stalo se i, že jsem musel někoho instruovat, jak nahrát záznam a pak jsem sám vyhodnotil výsledky vlastního běhu :) . Bohužel se i stalo, že jsem musel běžet znovu, protože se to nepovedlo (naštěstí jen na 100m).

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecký trénink

všechny články Běžecký trénink

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Dobrý den jak je na tom hodina fitboxu prosím ? děkuji »
  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : Míšo, lehká chůze by mohla pomoc, se sporty je to bída, ale mohlo by pomoci veslování na veslařském…»
  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : Zdravím, mám natržená svalová vlákna na bérci, nemůžu tedy pokračovat v tréninku na půlmaraton a…»
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : Dobre jste zpracovani systemem,mak ma napr.10krat vice vapniku nez kravske mleko,dale vsechny druhy…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků