logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Už se těším na další tréninky, chybí mi večery s běžci, říká Dýrová Macháčková

Už se těším na další tréninky, chybí mi večery s běžci, říká Dýrová Macháčková

Na přípravě premiérového ročníku běžeckého závodu Mizuno Podzimní 10 se intenzivně podílela v roli lektorky středečních tréninků v Mariánském údolí. První říjnovou sobotu se pak Šárka Dýrová Macháčková postavila také na start a obsadila druhou příčku mezi ženami se ztrátou 26 sekund na vítězku Terezu Jagošovou. Pro Dýrovou Macháčkovou, mistryni republiky v maratonu z loňského roku, šlo především o rychlostní přípravu na nedělní maraton v nizozemském Amsterdamu. „Pokud budu zdravá, určitě se zúčastním i dalšího ročníku Mizuno Podzimní 10,“ slíbila sympatická brněnská architektka.

Jak jste si užila premiéru na závodě Mizuno Podzimní 10?

S odstupem času vzpomínám moc ráda. Byl nádherný den, vymetená obloha, sluníčko hřálo, stromy kolem hrály všemi barvami, prostě dokonalé babí léto. Všude kolem spousta běžeckých nadšenců odhodlaných jít do závodu a užít si krásný podzimní den. Jsem velký nervák a jako trenérka a ambasadorka za Mizuno jsem cítila ještě větší tlak než obvykle. Dva dny před závodem se mnou nebyla řeč. Nervozita opadla po samotném závodě, dostavily se endorfiny a bylo dobře.

Přestože deset kilometrů není vyloženě vaše trať, skončila jste druhá, takže jste spokojená?
Když jsem před pár měsíci po zranění zkoušela místní pouťáčky, Terku (Tereza Jagošová – pozn. red.) jsem zahlédla maximálně na startu, a když jsem dobíhala do cíle, už se vyklusávala a fandila podél trati soupeřkám. V sobotu jsem ji celou dobu koukala na záda. To znamená, že se mi snad daří pomalinku vracet do formy, a s tím musím být spokojená. Každopádně už vím, že vítězství chutná lépe než druhá a třetí místa. (úsměv)

Je pro maratonkyni náročné přepnout na rychlejší tempo desítky?
Tyto závody beru jako kvalitní trénink, protože bez rozvoje rychlosti se nemůžete výkonnostně posunout ani na maratonské trati. Musím ale přiznat, že na tohle nemám asi dispozice, je to rychlé a bolí hned od začátku. Maraton taky bolí, bolest však přichází postupně a je jiná.

Vnímala jste také při závodě krásu trati v Mariánském údolí?
Vůbec ne, na to není čas. (rozesměje se)

Co vás zaujalo z doprovodného programu, koncert Pekaře či ochutnávka jídel?
Nsem nejvíc ocenila přítomnost fyzioterapeuta (Radek Nekula – pozn, red.), to se na podobných závodech moc nevidí. Co mi naopak chybělo, byli maséři, ale věřím, že do dalšího ročníku se i tento nedostatek změní. Vnímala jsem i spoustu stánků s jídlem a nápoji, ale po závodě mám vždy tak rozhozený žaludek, že na jídlo není pomyšlení. No a kdybych to vše ochutnala před startem, nedokulím se do cíle ani do večera. Pro příchozí to však bylo určitě přínosné.

Účastníci pravidelných středečních tréninků chtějí pokračovat. Máte chuť nadále je vést?
Mám z toho radost. Jsem moc ráda, že tréninky splnily svůj účel a lidi začínají pravidelně běhat. Pokusíme se zorganizovat další společné výběhy. Mám myšlenku, že tréninky rozdělíme do dvou dnů a jeden by byl určen pro úplné začátečníky, co mají strach sami vyběhnout, chtějí poznat nové přátele a dozvědět se o běhání více. Druhý trénink by byl pro ty, co už mají nějaké kiláčky naběhané, chtějí se zlepšovat a posunovat svou výkonnost. Pro ty, co se chtějí připravit na nějaký závod a neví jak. Doufám, že tréninky už brzy rozjedeme, protože mi večery s běžci chybí.

V neděli vás čeká maraton v Amsterdamu. S jakým výsledkem budete spokojená?
Neměla jsem úplně dobrou sezonu. Na začátku bylo spoustu dřiny, kterou se mi nepodařilo zhodnotit v žádném závodě. Přišlo přetížení a dlouhá stopka, slzy a myšlenky na konec běhání. Dlouho mi trvalo, než jsem se z toho oklepala, než jsem našla cestu k radosti z běhání a začala zase trénovat. I takové pády bohužel ke sportu patří a je třeba s nimi bojovat. Maraton v Amsterdamu má být motivace se zase dostat do tréninkového rytmu. Ale bez cílů a očekávání. Chci se postavit na start bez nervů, užít si každý maratonský krok a nekoukat na hodinky, v jakém běžím tempu. Letos to bude odrazový můstek pro příští sezonu, na kterou se už moc těším.

Jaroslav Kára foto
  • přečteno: 1683/1617×

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (3 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Je lepší běhat po silnici nebo po měkkých lesních cestách : A co běh po pláži? Nemyslím sypký písek, ale tu vodou zpevněnou část hned u vody.. »
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků