logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Dračí lodě: Ne toliko během žít se dá

Dračí lodě: Ne toliko během žít se dá

Řekl jsem si a využil první a zřejmě na dlouhou dobu i poslední příležitosti zkusit zase něco jiného než běh. Pozvánka od Martina ležela na stole už prakticky od chvíle, kdy jsme se trošku více poznali, tedy od našeho prvního společného běhu, někdy v říjnu loňského roku. Nevím, zda za pozváním nebyla touha vidět mě na kolenou (zakleknutého) v lodi, nebo něco jiného, každopádně už tehdy mě to zaujalo a musím říci, že se na to těším.

No a jak to dopadlo. Tak o tom si nechte vyprávět :).

Přitáhli jsme do loděnice, kde to vypadalo jak v dračím doupěti. Sídlí tady totiž veslaři postrkující v kvapném, rozuměj trkavém tempu, svoji dračí loď. Tedy alespoň v té loděnici a té posádce, v níž jsem se právě ocitl.

Převlékl jsem se do běžeckého, nevím zda dragoni, mají nějaké speciální sportovní oblečení, ale asi ne, spíše to zde vypadalo, jako mezi výletníky někde na Everestu. Asi ještě nezaregistrovali, že se přihnala teplá fronta, nebo měli bobky, že bude táhnout od vody :).

Nafasovali jsme pádla. Vynesli lodní skluzavku, postavili molo a nakonec vynesli i dragona. Ani se moc necukal a nesoptil. Holt byl ještě po letošní zimě celý ztuhlý. Rozesadili jsme se na sedačky. Leváci doprava, praváci logicky doleva. Ten co stál vzadu na nás začal křičet: „Nejdřív 40 na rozjezd.“ Vyrazili jsme padesátkou. „Zvolnit, zvolnit,“ křičelo to na nás zezadu. Nikdo si toho nevšímal a každý si jel svoje tempíčko. Dragon sebou škubal, trkal, voda se kolem něj vařila.

Ten vzadu pořád něco vyřvával, jak tlampače na Matějské pouti. Osazenstvo lodě, zřejmě zvyklé, na to, že jeho pokyny jsou trošku opožděné, tedy mimo mísu a běh událostí, si jelo dále dle svého uvážení. Podjeli jsme Barrandovský most a vydali se dále proti proudu k Mostu inteligence. Tempo, s nímž jednotliví pádlaři šťouchali vodu se pomalu stávalo jednotnějším.

Za Mostem inteligence jsme to otočili a vyrazili mocnými tempy zase zpět. „A teď si zkusíme rychlou dvoustovku.“ Začali jsme šťouchat do vody v rytmu 70 pádel za minutu. Říkal jsem si v duchu: „Dobrý prvek, to musím vyzkoušet zítra ve Stromovce až poběžíme 3 x 2000 m. Každý bude muset udělat za minutu sedmdesát kroků, jsem zvědav jak se s tím ti moji borci vyrovnají.“

Dofinišovali jsme pod Barrandovský most, načež nám spadlo do vody nějaké ocelové břevno, či co to bylo. Následovalo pomalé vyjetí, které ten vzadu komentoval jako pomalé, táhlé noření pádel do vody ve šláku 40. Nikdo si ho opět nevšímal, většina odložila pádla do lodě a notně odfukovala, nebo se různě na lavičkách kroutila. Dostali jsme opět povel: „Sprint na 200 m za 70 a jelo se, tedy spíše poskakovalo, vesele dál. Ve finiši jsme málem porazili jakousi dámu stojící na molu, jak jsme skoro lízali břeh.

„Jedeme domů,“ zaznělo mocně ze zadu. Pomalu jsme dotlačili dragona k domovskému přístavu. Kupodivu všichni byli spokojení z první jízdy a nadšeni z toho, že přes zimu nic ze svého umění nezapomněli.

A co na to starý suchozemský vlk. „Dobrý, fakt moc dobrý, jen tomu chyběla troška toho Kubánského rumu :) a troška toho veslařského umu, ale jinak fakt moc dobrý.“

No doufám, že tenhle můj článek nebude nikdo z těch, co tam na té lodi byli se mnou číst, nebo mně do ní příště nevezmou nebo a to spíš, pořádně vykoupou.

Jo, a abych nezapomněl, jak už jistě pozorný čtenář pochopil v dragonu se neklečí ale sedí.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Ten co seděl před ním | 1. 4. 2009 12.05 hod. | 195.22.48.xxx
Lukáši, z pohledu nováčka(!) to mimo mísu bylo, protože jsi coby levý háček určoval tempo, které nebylo vždy dle příkazů toho vzadu. Z tvého pohledu bylo, protože se přeci nedá tempo nastavit přesně podle házených čísel trenérem, ale z pohledu novice to zcela chápu.
Myslím, že si to Miloš vcelku užil a bral to s humorem, stejně jako vy (díky za to). Apropos, dnes ráno mi od něj přišla SMS: „Na základě pondělní jízdy na dračí lodi jsem dostal nabídku na kvadriatlon – 4 km plavání, 180 kolo, maraton, 10 km kajak. Jdu do toho."

ten co byl vpředu... | 1. 4. 2009 11.44 hod. | 94.112.198.xxx
Tož já sem na tebe neviděl,ale můžu jen souhlasit s kolegama...Navíc bych přidal,že „to co na nás jak píšeš křičelo zezadu“ opožděné ani mimo mísu nebylo.Ale to třeba ponáš sám,až zase přijdeš...
Lukáš

Ten, co seděl vedle tebe… (aspoň myslím:) | 1. 4. 2009 11.12 hod. | 195.113.82.xxx
Tož jsi mohl říct, že jsi na lodi poprvé! Trocha techniky na úvod by neškodila. Určitě by sis to užil více. Tak snad někdy příště. Drakům zdar! Radek

Ten co byl vzadu.... | 31. 3. 2009 14.36 hod. | 83.208.180.xxx
souhlasim s Tomasem, doufals marne a cetli jsme to :o)
Jen bych Te trochu opravil v nazvoslovi a diky tomu Ti to priste urcite pujde lepeji. Na draci lodi se totiz nevesluje, ale padluje :-D
Tesime se, az si zase prijdes zapadlovat.

Tomas doggie | 31. 3. 2009 1.04 hod. | 88.146.80.xxx
doufals marně, naopak, četl a jeli jsme taky, to chce vyzkoušet vícekrát...až pak si to člověk užívá (a i ten rum bývá – kdyz je chladno – vždycky je někomu chladno)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecký trénink

všechny články Běžecký trénink

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běhání dětí. Kdy začít, jak začít, jak připravit trénink : Moc pěkný článek, já mam devítiletého kluka, který miluje sporty, dělá hlavně fotbal, hraje, chytá,…»
  • Pražský maraton: Když miluješ … není co řešit : Martine, budu se Tě držet :) Těším se, Martina »
  • Pražský maraton: Když miluješ … není co řešit : Martine, budu se Tě držet :) Těším se, Martina »
  • Proč bys měla začít běhat? : Ještě je důležitá jedna věc – nenechat se moc často zastrašit horším počasím, protože pak se…»
  • Deštivý, ale krásný úvodní závod Běhej lesy Brdy : Skvělý závod, i když počasí bylo velmi chladné. Terén byl houpavý s krásnými výhledy. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků