Půlmaraton a jiné poloviny II.
Jiné jsou poloviny před půlmaratonem, jiné po něm. Proto si vám dnes dovoluji nabídnout druhou polovinu půlmaratonského povídání o polovinách
Hlavně, že jsem před týdnem hrooozně chytře upozorňoval, abychom to nepřepálili a nenechali se strhnout k příliš rychlému tempu v první půlce závodu. Samozřejmě, že přesně to se mi stalo!
Na velitelův rozkaz jsem se hned od začátku držel dvojice vodičů s balónky. (Když už jsme u toho: to se jim to běhá, co, když je ty balony nadnášejí …:)). Dvojice se však brzy roztrhla na půl a každá polovina běžela jinak. Vybral jsem si nepochopitelně tu rychlejší, přestože dobře vím, že začátek by měl být spíše pomalejší.
Mělo mi dojít, že i při půlmaratonu platí známé „důvěřuj, ale prověřuj“. Měl jsem si prostě průběžné časy, resp. správné tempo, hlídat sám. Nějak mi to ale nedošlo, takže mi v poslední čtvrtině došlo. Výsledkem byla názorná ukázka toho, jak může být stejně dlouhá polovina trati najednou podstatně delší…
Polovičatost se nevyplácí. Přesvědčil jsem se o tom právě v ten nejnevhodnější okamžik – když jsem chtěl podle plánu zhruba v polovině doplnit energii. Sahám si tedy do kapsičky u kraťas pro balíček datlí, který jsem si doma precizně připravil, a – a zjišťuji, že zůstal v batohu v závodnické šatně.
A do toho ještě ten protivítr v závěrečné části! Takovému vichru lze vzdorovat jen s dostatečně silným pohonem, nejlépe na bázi bioplynu (viz obr.). PIM proto obdrží v nejbližších dnech můj návrh pro příští ročník: na občerstvovačkách budou napůl banány, napůl luštěniny. Pro jistotu však navíc doporučuji dát si k snídani fazolovou polévku a k svačině čočku!
Půlmaraton byl pro mě napůl sportovní, napůl společenskou událostí. Na pozávodním posezení a doplnění pitného režimu v Bredovském dvoře jsem poznal další spolužáky z Běžecké školy, které jsem předtím znal jen napůl – virtuálně. „Odhalení“ té druhé poloviny, tedy jejich skutečně lidské podoby, bylo velmi příjemné a zábavné.
Jeden příklad za všechny: Pyjár. Psychoanalytickým pivním pohovorem jsem zjistil, že trpí běžeckou schizofrenií, tj. rozdělením osobnosti na dvě poloviny. Pyjár se totiž v závodě napůl soustředí na svůj běh (+ jaká je situace před ním), napůl na dámské běžecké spodní prádlo (+ jaká je situace pod ním).
No a že si to umí dobře zařídit Velký MŠ, evidentně aspirující na titul Učitel běžeckých národů, to už dávno víme. Při půlmaratonu napůl běží a napůl jde, napůl pobízí (když už sličné běžkyně nemůžou), a napůl vybízí (aby mu rovnou diktovaly tel. čísla). Proto nikdy nevybíhá bez mobilu!
Vložit komentář
Dobrý den pane Kůtku,
hledal jsem nějaké informace o tom, jak se běhá takový půlmaraton a Google mne přesměroval na článek od Vás. Zaujaly mne datle v kapse – co je podle Vás nejlepší jíst během takového závodu? Bude stačit hroznový cukr? Jak často během závodu pijete?
P.S.: Při přečtení Vašeho jména mě napadá dotaz: Neučíte, náhodou, na jednom západočeském gymnáziu?
Milane, dekuji! I slza ukapla:), nevim jestli dojeti nebo smichu, ale heslo si budu urcite pamatovat!
Ještě návrh druhé poloviny říkačky pro největšího exota Běžecké školy, tedy 12Honzade, 34Honza běží : 56všechna čest, nesmíš se však podceňovat, jinak přijde pěst!
To mě mrzí, že jsem do té občerstvovny nedorazila, moc ráda bych se s vámi poznala. Bohužel rodinka toužila shlédnout pamětihodnosti, tak jsem si dala dalších x km. Příště nechám rodinku radši doma, když nechtějí běžet!
A hele! A já si vždycky naivně myslela, že Velký MŠ nosí mobil hlavně kvůli tomu, aby se mi mohl hlásit i ze závodů… Asi zase budu muset začít fakt běhat...?!:-)
Jinak Pyjára jsi teda trefil naprosto přesně!!
… vy nás ale zásobujete, pane K..… – Kůtek :) jen houšť a větší kapky :)))
Polovičatost se nevyplácí. Nemělo by se žít naplno? :) Hurá vstříc maratonu.
