logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

ZA CO DOSTÁVÁME MEDAILE?

ZA CO DOSTÁVÁME MEDAILE?

Běháme především proto, abychom byli zdraví a příště mohli běžet zase.

Na sociálních sítích si někdo povzdechl, jak lacino dnešní účastníci masových běžeckých podniků získávají svoje medaile.

Že za starých dobrých časů si na medaili sáhli jen první tři, takže člověk se musel na závody nejenom připravovat, ale musel ty ostatní také porazit. Teprve pak se mohl dostat na bednu a někdo mu na krk pověsil tu vysněnou placku.

Tuhle glosu píšu zrovna v den, kdy na maratonu v Berlíně padl světový rekord. Běželo tam několik desítek tisíc lidí, a všichni dostali medaili.

Je to dobře nebo špatně?

Osobně jsem přesvědčen, že pro každého rekreačního běžce, který se při práci (dnes obvykle nikoli osmihodinové, ale spíše deseti až dvanáctihodinové) a s dětmi a s hypotékou a třeba i povinnostmi o stárnoucí rodiče dokáže připravit na fyzicky extrémní výkon, kterým maraton bezpochyby je, si medaili zaslouží přinejmenším stejně jako ti Keňani, co se dostanou na bednu a odvezou si báječné prize money.

Real time rekreačních běžců z euroamerického Západu (včetně těch nejlepších) je poněkud legrační v porovnání s real time profi běžců z afrického Jihu, ale to vůbec nevadí. Protože real reason naší účasti na těchto závodech není čas v cíli, ale radost na cestě. Radost z toho, že se mohu urvat z práce a uvolnit z rodinných povinností a být na chvíli součástí toho pestrobarevného běžeckého babylonu plného vášně, energie a sounáležitosti.

Běháme především proto, abychom byli zdraví a příště mohli běžet zase. Máme pocit, že přesně tohle je ten pravý život na vysoké noze, který nám dobíjí energii a přináší udržitelnou kvalitu života a hlubší vhled do jeho smyslu.

Udržet se ve špičkové kondici tělesné a duševní, když je vám dvacet nebo třicet, to je docela brnkačka. Ale běhat maratony ve čtyřiceti, v padesáti, šedesáti nebo sedmdesáti, to je práce pro skutečné frajery. A ti si zaslouží medaili!

Pavel Kosorin foto
  • přečteno: 411/382×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (6 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Marek Sušinka | 17. 9. 2018 16.01 hod. | 84.16.33.xxx
Úplne súhlasím. Nie som profi bežec ale sociálny pracovník. A som rád, keď sa mi podarí ísť si zabehať. Niekedy to kvôli pracovným či rodinným povinnostiam nestíham. Súťažím preto iba sám so sebou a každé dobehnutie do cieľa je pre mňa výhrou. A tak ma medaila poteší :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Chi Running – revoluční přístup k běhání bez námahy a zranění : Chirunning je perfektná a zároveň veľmi praktická kniha. Tipy na strečing, výživu, techniku aj…»
  • Tuky, zdroj běžecké energie na zimu. Máte obavu ze zimy a chladu? Namažte se : Miloši, svatá pravda. Souhlas ve všem! »
  • Největší bludy a omyly o běhu a jak to vlastně je doopravdy : Dobrý deň. Ja už som počúval aj argument,že slušní ľudia nešportujú,že som nenormálny,nikto nebehá.…»
  • Jak trénovat, aby se člověk zlepšoval a to bez ohledu na věk : Má smysl běhat, když mám těžkou fyzickou práci a někdy po ní padám únavou. Pokud jdu pak běhat, tak…»
  • Jak trénovat, aby se člověk zlepšoval a to bez ohledu na věk : Má smysl běhat, když mám těžkou fyzickou práci a někdy po ní padám únavou. Pokud jdu pak běhat, tak…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků