Kilometry pro Paraple on-line – den devatenáctý
Předpověď hlásila první slunečný den. A že byl. Sluníčko svítilo a hřálo, a rozradostnilo tak krajinu, jíž jsem probíhal. Skřivani se mohli strhat ve svém vrzání, přes cestu běhali zajíci nahánějící zaječice, ale také jsem dostal krásné dárky v podobě lidiček, které mám rád.
Je osm ráno, když vybíhám od našeho útulku – Krušovické hospody. Na benzínce dám kafe, abych zapil snídani – energetickou tyčinku od Nutrendu, chutnala skvěle a vyrážím na zteč 1000. kilometru.
V 10:10 přibíhám k ceduli: PŘEDÍN. Napadá mě, že kdybych býval trošku zrychlil, mohl jsem tam být v 10:00, což by vypadalo velmi efektně, ale na druhou stranu by to bylo asi moc velké kliše.
Z Předína vybíhám po cyklostezce na Dlouhou Brtnici – slibuje trošku trasu zkrátit a hlavně nevede po frekventované silnici. Užívám si pole, lesa, luk a najednou kuky kuk :), prostě jsem trošku zakukal, tedy zakufroval. Naštěstí jen asi 2 kilometry. Už jsem si zase po čase připadal jak Jaroslav Hašek s Matějem Kudějem, když šli z Prahy do Zbirohu, doběhl jsem totiž ke křižovatce, která mě naváděla na Třebíč :). Po telefonické konzultaci dělám čelem vzad a mažu do Stonařova.
Ve Stonařově dám oběd. Hovězí vývar – kyselý, kuřecí prsíčka v sýrovém těstíčku a brambor, černého Kozla a vídeň s umělou šlehačkou. Nasycen a odpočat běžím do Třešti.
Před Třeští se věnuji focení a najednou třeštím oči na figuru, běžící proti mně. Já běžím v tílku a trenkách a ona figura v běžecké bundě, šusťákách a v čepici. Takto oděna supí do kopce. Říkám si: „Zase jeden z těch, co chce shodit a myslí si, že to vyřeší vypocením.“ Když figura přiběhne blíže, poznávám Buldoka :). Mám velkou radost, rok o sobě nedal slyšet a teď se tu na mě směje, hubu od ucha k uchu, jak mě doběhl. Vůbec jsem netušil, že chce přijet. Sbíháme spolu do Třešti.Tam se občerstvím, zatímco on sundá svršky a zůstane jen v trenkách a buldočím triku.
Chvilku spolu běžíme, Buldok má trošku buldočí krok, a tak se domluvíme, že autem vždy popojede trošku napřed a já ho budu zezadu dobíhat.
V Horní Cerekvi posílám SMS Marcelovi Brožovi, že už tam jsem, aby mi mohl pomalu vyrazit s Radkem naproti. Když dobíhám do Rýnarce, vyřítí se ze zatáčky proti mně stříbrná oktávka a v ní Dana a vedle ní sedící Buldok. Vybíháme společně, tedy s Buldokem, na poslední 4 kilometry. Marcela s Radkem potkáváme záhy a před šestou jsme na náměstí v Pelhřimově.
Dáme povinné foto a jdeme se ubytovat do Lucerny.
Po večeři se jdeme chvilku projít na nábřeží rekordmanů, bych se pochlubil svou deskou :). Večer už pak nic nepíšu, je čas si trošku odpočinout o).
Sumář dne:
- dnes jsme uběhli 70 km, celkem 1053 km
- běželi jsme 10 hodin, celkem 141 hodin a 40 minut
- vybrali 1210,- Kč, celkem 7916,- Kč
Vložit komentář
Sláva, Zdeněk Bukdok ještě pořád běhá. Zdeňku, přeji hodně zdraví, ať můžeš zase nějaký maratón uběhnout.
Milosi diky za super odpoledne. Jsem rad ze jsi mel trpelivost s mym buldocim krokem a moc rad jsem te zase videl. Urcite ne naposledy . Urcite te na trase jeste nekde prekvapim :-)
..prosím, prosím, nešlo by trochu podrobněji rozepsat itinerář posledního dne, přesněji trasu a v kolik hodin kde, třeba by se pak pár lidí z Prahy rádo přidalo.., pořád držím palce:-)
