Kilometry pro Paraple on-line – den dvacátýčtvrtý
Kutná hora – Palackého náměstí je místem startu poslední etapy mé pouti po České republice s Parapletem na triku. Na náměstí již čeká Michal, druhý Michal, Tereza, Irena, Honza, můj nejčastější průvodce Štefan a fotograf Kutnohorského deníku. Jo a nesmím zapomenout na Romana na kole. Než vyběhneme, řeknu pár slov do připraveného diktafonu a zamíříme nahoru do kopce směr Praha.
Nevím po kolika kilometrech skončila Irena s Terezou, najednou nebyly, Michal s Honzou s námi dali první 10 a pak už jsme až před Kostelec nad Černými lesy pokračovali jen ve třech a Roman. Tam se k nám přidal Tomáš (pce). Přidal by se dřív, ale když viděl, co by jej čekalo za kopeček, vyměkl a nechal se odvézt i se svými věcmi k drakovi. Odměnili jsme se mu tím, že když nastoupil do našeho vláčku, pěkně jsme mu rozhýbali kolečka a další kopeček, byť mírnější, ale o to delší, vyběhli v tempu pod 5 min na kilometr :).
Na počátku vítr foukal do zad, což jsme si nemohli vynachválit. Nenápadně se však začal otáčet a foukat zepředu. Pak na chvíli ustal, ale o to víc se začalo snažit sluníčko, takže když zase začal foukat, byli jsme rádi. Na Vyžlovce jsme zašli na oběd do pizzerie. Dal jsem si silný hovězí vývar a čtyři lívance s borůvkami a kysanou smetanou. Vše zapil Stelličkou a zakončil to pressem. Štefan však byl lepší, dal si dětský zmrzlinový pohár.
Vyběhli jsme dál vstříc Praze. V Tehově se k nám připojil Mirek Pospíšek. V Říčanech Jarka a před Uhřiněvsem Tomáš Tůma, Buldok a Martin. Kilometr před cílem zavolal Radiožurnál a já vstoupil do posledního přímého vysílání. V 15:30 jsme byli v cíli. Poskytl jsem rozhovor pro ČTK, obdržel diplom od Centra Paraple, asistoval u vyhlášení vítězů Pražského semifinálového kola JMG, vybral poslední penízky a byl konec. Tedy to jsem si myslel :).
Vydali jsme se s Danou na cestu domů do Františkových Lázní. V Karlových Varech jsme se na chvíli rozdělili, já dojel nakoupit něco k jídlu, Dana přesedlala do svého auta s tím, že se za chvíli sejdeme doma. Nakoupil jsem a vyjel. Chtěl jsem na to vyzrát a jel přes Loket. Bohužel mezitím, co jsem běhal po všech čertech, silničáři změnili cestu vedoucí dále na Cheb. Přidali novou objížďku a protože už nebylo nic moc vidět, stalo se jaksi, že jsem zbloudil :). Jedu, jedu, jedu, silnice se začíná povážlivě zužovat. Sice je to pořád asfaltka, tedy spíše bývalá, dvě auta by se na ní vedle sebe nevešla. To už jsem i já tušil, že to asi není ta pravá objížďka. Pak s objevily ukazatele: Prameny a Lázně Kynžvart. Neznalé upozorňuji, že Prameny se nalézají na vrcholku Slavkovského lesa, Lázně Kynžvart pak daleko za Chebem, mezi Chebem a Mariánskými Lázněmi. Lázně Kynžvart se mi jevily jako lepší varianta. Zkusil jsem zavolat Daně, že jsem kdesi …, leč ztracený signál byl proti. Jel jsem asi půl hodiny, než se objevily Lázně Kynžvart a i signál. No sláva, už jsem skoro doma, sice asi stejně daleko od domova, jako když jsem se ztratil, ale alespoň už vím, kde jsem. Zavolám Daně, mluvíme spolu až skoro do chvíle, než stojím před domem, ale ještě jednou stačím jet jinam. Nějak jsem přehlédl odbočku na Hůrku a jel dál na Pomezí, asi už jsem tu dlouho nebyl :)
A nemohu než skončit stejnými slovy jako autor knihy Napříč Amerikou, když se ho reportéři zeptali:
„ Co jste dělal, když závod skončil?“ „Spal“
„A druhý den?“ „Spal“
„A třetí den?“ „Spal“
„No dobrá a čtvrtý den?“ To jsem si sundal ty skvělé boty Glide 2“
Sumář dne:
- dnes jsme uběhli 68 km, celkem 1 306 km
- běželi jsme 8 hodin, celkem 172 hodin a 30 minut
- vybrali 2 500,- Kč, celkem 25 746,- Kč
Konečný výsledek sbírky napíšu zítra, ještě musím spočítat, kolik se vybralo na JMG a zítra také uzavřu aukci bot, které oběhly Českou republiku.
Tak ahoj na Volkswagen Maratonu Praha, pokud chcete běžet okolo 5 hodin, tak vám rád
udělám vodiče :).
Vložit komentář
K Tvému ucti hodnému výkonu ti patří velká gratulace a dík.Prostě nemám slov jsi skvělej.
Miloši, gratuluji k obdivuhodnému výkonu a věřím, že pro mnohé bude povzbuzením a inspirací do dalšího běhání. Jsi borec. Pavel
