logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jaký byl PIM 2010

Jaký byl PIM 2010

Pokud jde o počasí, tak bylo jednoznačně nejlepší za poslední roky. Pozitivní bylo i to, že mi za ně nikdo v cíli nevynadal tak jako loni :), kdy jsem si po větě: „Můžeš si psát o tom maratonu co chceš, ale já to tak nenechám, kterej debil si vymyslel maraton v Praze v květnu?“ :) Také se mi zdálo, že i když byl rekordní počet účastníků, sanitky jezdily nějak méně. Pokud jde o vodiče, nechám vás zhodnotit jejich práci. Co já mám zprávy, tak až na jednoho, ehm jednu, všichni splnili úkol na jedničku, za což jim děkuji před nastoupenou jednotkou :), tedy vámi.

Jeden zádrhel to vše mělo, že jste mě marně hledali ve startovním poli s fialovým balonkem a čísly 5:00, ale snad jsem byl ve svém tralaláčku – paraplíčku dobře rozpoznatelný.

obrázek

Pokud jde o mě, já si maraton dobře užil, hlavně v závěru, kdy jsme s Michalem pomohli doběhnout do cíle jedné běžkyni a jednomu běžci. Když jsem viděl jejich úsilí a vůli, to, jak bojují s bolestí, nemohl jsem než v duchu smeknout.

Smeknout musím ještě i před Pavlínou Folovskou, která celý maraton bojovala s bolestí v třísle, chtěla, moc chtěla splnit cíl, který si dala a na nějž trénovala více jak půl roku. I přes ten zdravotní handicap by to určitě dala, nakonec jí však kilometr před cílem v třísle ruplo, ale ani v tu chvíli to nevzdala a do cíle pár minut přes čtyři hodiny došla. Napsala mi celá zkroušená, že je jí moc líto, že nesplnila cíl. Řekl jsem jí, že pokud jde o mě, tak považuji její cíl za splněný, a že jsem na ní hrdý a to taky jsem.

obrázek

Smeknout musím i před Irenou Elis, další z členek Women´s Challenge, ta si dala za cíl doběhnout. V přípravě musela překonávat řadu problémů, ale nezabalila to, do cíle nakonec došla za 7 a půl hodiny. Nesplnila limit, ale k čertu s limitem, v New Yorku je 8 hodin, tam by ho splnila. Irena je, stejně jako Pavlína, pro mě vítěz, ať se na to dívá kdo chce jak chce.

Až budu někdy vzpomínat na PIM 2010, tak si vždy vzpomenu na ty dva, co jsme s Michalem doprovodili do cíle, na Pavlínu, na Irenu.

Teď dám slovo Zdeňkovi, Michalovi Vavákovi a Martinovi, a pokud se máte i vy o co podělit, co souvisí s letošním PIMem, tak to napište do komentářů.

Zdeněk Dančo

Na PIM jsem se těšil, zvláště po optimistických předpovědích, že bude ideální studenější počasí. Tak jsem si naplánoval časový rozvrh a věděl jsem, že tentokrát to určitě vyjde. Ale jestli je něco na PIMU jisté, tak je to počasí. Věřím tomu, že kdyby se PIM přesunul na leden, stejně bude teplo. A já mám rád na maraton chladněji. Ale počasí neporučím, a jelikož PIM jsem absolvoval po jedenácté, ani to teplo mě vlastně nepřekvapilo a ani mé optimistické plány jsem nepřizpůsobil počasí.
Takže jsem opět prvních 20 km běžel rychleji než je zdrávo, a samozřejmě jsem na to mezi 20. -30. km doplatil. Když se přidaly křeče, věděl jsem, že plán nevyjde.
Ale přesto jsem si závod užil, atmosféra díky umístění tratě do města skvělá a zase jsem si potvrdil, jak je maraton spravedlivý...

Michal Vavák – vodič na 4:00

Byl pro mě první v pozici vodiče a moc jsem si to užil. Neběžel jsem pro sebe, ale spíše myslel na druhé, ačkoli to tempo, kdy jsme stahovali ztrátu od výstřelu, bylo chvílemi pro naše „ovečky“ až příliš rychlé. Na mě bylo stále velké horko, a tak jsem rád přivítal spršku na 33. km. A největší zážitek: v cíli za mnou přišla jedna běžkyně s díky, že se kvalifikovala do Bostonu, poté, co se ke mně přidali v Těšnovském tunelu :) Velice rád budu u TOHO i příští rok.
Děkuji ještě jednou za možnost běžet jako vodič. V Pelhřimově na půlce na viděnou

Martin Ševčík

obrázek

Maraton. To byl teda nápad. Před lety jsem ho běžel pro „účast", letos už s výhledem na lepší čas. Poprvé, co jsem při závodě zhusta doplňoval cukry ionťáky a gely od Nutrendu (díky Bohu a slečno/paní Šrámková za ně), a kvůli nim jsem opravdu energeticky nestrádal. Tradičně se mi – coby člověku nezvyklému dlouhých běhů – ozvala kolena, kotníky a hlavně chodidla.
Běželo se nádherně a už po 13ti kilometrech, při průběhu Staromákem, se dostavoval pocit euforie. V plánu jsem měl doběhnout před vodiči s bílými balónky, tak jsem si je držel za sebou. Doběhli mne v přesné půli a nohy mi začaly trochu odpírat poslušnost. Další pitná zastávka udělala mezi námi mezeru, která se zvětšovala a zvětšovala ... ale to nevadilo, běžel jsem si svým tempem. Po třicátém už to ale šlo ztuha, musel jsem si párkrát oddechnout chůzí. Po 34. kilometru mě doběhl Tomáš, s kterým jsme vybíhali, a ten měl evidentně víc síly. Po pár metrech jsem ho pustil dál a já se trápil sám. Na pětatřicítce jsem si dal CARBOSNACK a pohledem na hodinky se začal obávat o magický 4hodinový limit. Během by to šlo, ale moje plánované střídání chůze a běhu bylo na hranici. A zrovna, když jsem se rozbíhal, tak tu byli vodiči na 4.00. Mno, hrůza. A v tempu, co připomínalo spíš Keňany. Na 36. kilometru – zrovna, když jsem si chtěl zase ulevit chůzí – mě předběhla hezká holka, já se nechtěl nechat zahanbit, a tak se přidal. Šlo to kilometr a chytil jsem druhý dech. Z blízké občerstvovačky jsme vyběhli spolu, dali se do řeči a ona povídala, že už toho má taky plné brýle. Ovšem dodala zásadní věc: „Je to víc o hlavě!“ Přestože jsem to slyšel už tolikrát, že je to hlavně o vůli, nakoplo mne to jako nic předtím. Na čtyřicátém prvním jsme dokonce předběhli vodiče na 4 hodiny a do cíle přiběhli v (reálném) čase 3.57:47. Paráda. Nohy – hlavně ta kolena a kotníky – bolí, v první chvíli jsem si říkal, že jsou na odpis, ale závod to byl krásný.

Martin Lukeš

Tak v cíli dnešního maratonu jsem si mohl říci: řady PIM kingů se rozrostly o dalšího! Ano, letošní PIM byl pro mě šestým. A jak jsem ho prožíval? Se smíšenými pocity, už ráno mě vytáhli naši milí pejsci ve 3.40 z postele a chtěli mermomocí ven. Což se možná projevilo v průběhu maratonu. Po výstřelu jsem se na start dostal až za 6 minut, to je prostě problém úzkých startovních koridorů. Začal jsem zvolna a postupně tempo zvyšoval až do chvíle, kdy se pražská dlažba rozhodla otestovat můj kotník, naštěstí to dobře dopadlo, ale zpomalit jsem musel. Ještě že to bylo až po 30 kilometrech. Do cíle to byl už takový malý boj i uvnitř mě, věděl jsem, ze mi čas pod 3.30 není opět v Praze souzen. Nakonec to bylo 3.47.50 a real time 3.41.35. A co říct k pořadatelům? Myslím, že to velké množství startujících zvládli tak na 2 a pomalu se lepší i divácká kulisa, i když o tu se především starají zahraniční návštěvníci. Přiznávám ale, že horské maratony se mně osobně libí víc.

Co mě ještě zaujalo na trati?

obrázek
Pyjár míří do nebes

obrázek
Jiří Zlatoústý

Miloš Škorpil foto
Jaký byl PIM 2010 Jaký byl PIM 2010 Jaký byl PIM 2010 Jaký byl PIM 2010 Jaký byl PIM 2010

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Lukáš | 20. 5. 2010 23.36 hod. | 213.29.200.xx
To Jarka: Když se podívám na výsledky vodičů v předchozích letech, tak ten úlet s časem letos nebyl první (viz loňský maraton též). Pochopím, když má někdo krizi a nestihne limit, ale doběhnout rychleji? Doufám, že Miloš splní to, co slíbil ve svém příspěvku.

Jarka | 13. 5. 2010 15.41 hod. | 213.155.224.xx
Každý může jednou udělat chybu-tak věřím¨,že příští rok dostanu znovu šanci a tentokrát se trefím.....

pyjár | 12. 5. 2010 19.54 hod. | 85.70.234.xxx
pro zdenka

zdenku mám na tebe čtyři otázky:

1. běžel si letos maraton na čas 4:15?
2. používáš při běhu své vlastní stopky/hodinky?
3. pokud bys jen tupě běžel za vodičem, který běží rychleji než má, a mněl bys na to, byl bys v cíli zklamaný, že si to dal rychleji, než sis plánoval?
4. znáš přísloví nebo pořekadlo nebo co to je: „pochvalou nešetři a uděluj ji přede všemi, s kritikou opatrně a pouze mezi čtyřma očima"?


adios

pyjár

Adri | 10. 5. 2010 14.07 hod. | 147.231.138.xxx
HojHojHoj, za prve dekuji Milosovi a jeho bezeckym radam a mottum, ktere jsem pri priprave na muj prvni maratooon bedlive sledovala a upravovala dle nich bezecky plan. Pak take vodicovi Honzovi na 3.30 s nimz jsem se „protahla“ do prednicho koridoru nez odpovidalo memu cislu (i kdyz jsem si ho hned na zacatku nechala trosku utect, bala jsem se abych neprepalila), ale modry balonek 3.30 nekolikrat potkala (ne tak daleko prede mnou) pri (obratkach)...a tak jsem svuj prvni maraton dobehla v realnem case 3.32 bez krizi a maratonskych zdi (proste to sedlo a buh behu byl nademnou:-)...mam velkou radost a od vcerejska litam asi tak 2km nad zemi (ach ty endorfiny:-) Tak Vam vsem moc gratuluju a preju dlouhotrvajici pomaratonskou euforii a mnoho uspechu, jakychkoliv Adriana

Vlada | 10. 5. 2010 13.26 hod. | 90.178.77.xxx
Ahoj všichni.
Blahopřeji Všem ,kdo maraton zdárně dokončili a i těm
nešťastníkům ,kteří s různých důvodů nedoběhli.
Měl jsem možnost téměř celou trasu sledovat jako divák.Zarazila mně nedostatečně zajištná trasa těsně
po obrátce.Podolí -P.vodárna V jeden moment na této
čáti došlo i ke kolizi běžce z první desítky s neukázněným divákem.Na druhé straně musím pochválit organizátory za servis cíli.Byli i sprchy!!!!
Přeji Všem hezké zážitky na akcích PIM Vláďa

Tom | 10. 5. 2010 13.16 hod. | 213.151.92.xxx
Já se chci plně přidat k popisům a dojmům Jany.
Jen jsem se do 1/2M držel Jarky na 4:15
a Miloše jsem nezahlíd, protože od 26.km až do cíle v 4:21:48 jsem měl už jen mžitky před očima :-)
S Jarkou jsem mluvil pod Nuselákem. Říkala, že tu ztrátu 7:30 na startovní čas chce dohnat do 30.km. Pak že bude krize a při ní by se mělo jen na plánovaný čas. A že druhý balonek 4:15 je za námi asi proto, že chce tu ztrátu rozpustit do celých 42 km.
První půlku jsem si fakt užil, kecal jsem s běžci z celého světa i náhodně potkaným sousedem, mával na kapely a diváky. Tím jsem získal ztrátu tak 100m na Jarku a ve snaze ji dohnat jsem se utavil.
Nevadí, alespoň jsem poznal co to znamená, že maraton bolí, že je třeba začít trénovat nejen si chodit zaběhat, co to je běžet 15km s úplně prázdnou nádrží jen a jen na vůli ....

Honza | 10. 5. 2010 12.40 hod. | 80.250.8.xxx
I přes nachlazení a teplotu, která mě trápila začátkem minulého týdne jsem svůj první marathon dokončil v reálném čase 3:57:35 za což jsem moc vděčný vodičům, kteří běželi na čas 4:00. Díky moc byl to báječný zážitek a určitě neocenitelná zkušenost do budoucna. Člověk si vyzkoušel, že vůle je stejně důležitá jako množství naběhaných kilometrů. Všem přeji mnoho krásných pocitů z naběhaných kilometrů

Jarda | 10. 5. 2010 12.37 hod. | 85.160.114.xx
Sláva, naučil jsem se vložit fotky na rajče. Tady jsou adresy:

www:jarda-kolobezka.rajce.idnes.cz/PIM_2010-fotky_vodice_na_o.t._4_30

www:jarda-kolobezka.rajce.idnes.cz/PIM_2010-fotky_znacek_jednotlivych_kilometru

Evžen Ge | 10. 5. 2010 11.53 hod. | 89.24.122.xxx
Díky Milošovi jsem dělal vodiče na půl maratonu a tak když jsem si našel výsledné časy všech vodičů, nezbývá, než před nimi smeknout a ještě se poklonit. Kromě zmíněného času 4:15, který se zcela rozpadl (4:06:23 a 4:17:48) všichni odvedli neuvěřitelně přesnou práci.

Jarda | 10. 5. 2010 10.29 hod. | 85.160.114.xx
Ahoj bežkyně-ci.
Díky Milošově důvěře jsem měl možnost poprvé zaběhnout a vidět maratón v jiné pozici, než jako závodník. A jaké to bylo? Moc fajn. Běžel jsem na čas 4:30 a na trati jsem poznal, že to je stále ještě čas, o který řada závodníků a závodnic bojuje a nejde jim jen o čárku za splnění maratónu.
Z trati mám spoustu fotek na kterých jste vy, kteří jste závod udělali závodem. Pokusím se napsat k fotkám pár vět a pošlu to Milošovi jako samostatný článek. Ale můžete se mi i ozvat na mejl kolobeh.cb/krouceňak/centrum.cz – pár z vás o fotky mělo zájem už na trati, ale v cíli jsme se už neviděli i když jsem ještě 10 min po doběhu čekal až dojde reálný času 4:30 od protnutí startovní čáry.
Místo podpisu je vykopírovaná řádka z výsledkové listiny. Vzhledem k tomu, že jsem na posledním km zvolnil, abych poslední mrtě vyčerpal náskok pár desítek vteřin oproti rozpisu a pak jsem ve sprintu hnal před sebou běžce na náměstí, tak mi přijde výsledný čas až symbolický.

3439 2970 423 3466 NOVÁK JAROSLAV SK ČTYŘI DVORY Č.B. CZE MM45 04:30:00 04:21:18

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas90
Asics126
Brooks18
Inov-853
Icebug5
Hoka One22
Mizuno53
Newton5
NB21
Nike57
Salming352
Salomon40
Scott2
Vibram Fivefingers8
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce47
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • Pět dní do půlmaratonu. Den posledního soudu nebo poslední zkoušky : uplna parada na tychto clankoch je to, ze v nedelu pobezim svoj prvy polmaraton v Bratislave a tak…»
  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků