logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem běžela Pražský maraton 9.5.2010

Jak jsem běžela Pražský maraton 9.5.2010

Před rokem, v průběhu stejného závodu, někde kolem 35. km, jsem si slíbila, že mě v Praze už nikdo neuvidí… Na loňský ročník jsem se připravovala, jak doposud snad na žádný závod, přípravu jsem měla sepsanou a na 90% jsem tréninkový plán splnila. Výsledný čas se měl pohybovat kolem 3 hod a 30 min. Nepodařilo se, nejspíš vinou nedostatku zkušeností, psychických sil a nepřízně počasí.

Letos jsem, po dosti chaotické přípravě, jela do Prahy znova, zkusit štěstí, posbírat zkušenosti a prostě se jen tak proběhnout. Je to moje 2. účast zde, celkově 4. maraton v pořadí.
První letošní komplikace přichází v pátek odpoledne, vyzvedávám Laurušku ze školky s aktuální teplotou 38°… než si ji babička odvezla, pozvracela se, tak snad to nechytím, viróza, to je to poslední, co teď potřebuji.
Se Sašikem a kamarádkami jsme nastupovali do vlaku v Kroměříži v sobotu dopoledne, cesta uběhla poměrně rychle, ono, když je si s kým povídat, všechno je příjemnější.
Atmosféra na výstavišti, v maratonském expu, byla vynikající, především průvod bubeníků s brazilskými tanečnicemi stál za to. Pozdravili jsme přátele na stánku běhej.com, vyzvedli startovní číslo a spořádali náklad těstovin.
K tetě jsme dorazili v rozumném odpoledním čase a její péči jsme si užívali až do konce víkendu. Dokonce se nám podařilo jít včas spát a dopřát si hromadu potřebného odpočinku do následujícího náročného dne. V neděli bylo zapotřebí vstávat pěkně brzo a dostatečně posnídat. Startuje se v 9 hodin ráno. Saša zůstává s tetou a já vyjíždím chvilku po sedmé, do centra je to celkem daleko, nechci přijít na setkání s běžeckými přáteli pozdě. Od Prašné brány se vydávám směrem ke Staroměstskému náměstí, přeci jen trochu pozdě, zjišťuji, že jsou všude hromady lidí, loni si takový mumraj vůbec neuvědomuji. Z úschovny se vracím na start a to se musím už doslova prodírat, protože jinak přijdu pozdě. Dokonce přelézám několik kovových zábran, abych se dostala, kam potřebuji.

Už podruhé jsem mohla startovat z přední řady, tentokrát jsem přiběhla jen několik vteřin před startem :). Pomalu se rozbíháme, ztrátu na startu mám vskutku minimální. To je výhoda. První kilometry jsou v naprosté pohodě, ostatně jako vždy. Vodič s časem 3:30 mě předbíhá už na 8. km. Počasí je výborné, i přes to, že je slunečno, není horko. První vážnější zádrhel přichází ale už asi na 12. km. Poslušnost vypověděl mp3 přehrávač. V tréninku, pokud běžím sama, neudělám bez hudby ani krok. Přede mnou je ale ještě 20 km, bez muziky…no, výborný. Snažím se dál držet rovnoměrné tempo do 5:20 min/km a počítám si zvlášť každý kilometr. To se mi celkem daří až do 30. km. Mezi tím potkávám a zdravíme se s několika známými, dokonce je i slyším :). Na 32. km mě čeká potřebné povzbuzení, Sašik mává a troubí, plácnem si a pokračuju dál.

To už ale dost cítím nohy a dobré dva kilometry mi hučí v břiše. Zřejmě následek kombinace vody, iontových nápojů, carbonexu, banánu a pomeranče, možná mě přeci jen nějaká viróza obešla, kdo ví. Od pětatřicátého hodně zpomaluji a na moment zastavuji na každé občerstvovací stanici. Návštěva toalety na 40. km je nevyhnutná :). Pokračuju o něco lehčí a zcela bez potíží :). Pařížská je už na dohled a u Nespresso kavárny již poskakuje Sašik. Přibíhám sem s několikaminutovým zpožděním a do cíle běžíme společně. Ještě těsně před cílem nás míjí Radek Narovec z běhej.com. Musím říct, že jsem si cílovou rovinku letos opravdu užila, se Sašou jsme si to tak naplánovali a všechno se podařilo.

obrázek

Akorát s tím letošním časem (3 hod a 54 min) budu muset něco udělat příští rok :).

Jo, a aby toho nebylo málo, Pařížskou jsme dali ještě jednou – s Milošem Škorpilem – pro Paraple. Poté sprcha, nějaké malé dárky, chvilka na after party v Opletalově ulici… autobus stíháme na poslední chvíli a doma až pozdě večer. Výborný víkend a za rok určitě znova.

O Jitce, o tom co dělá a jak vám to může být prospěšné, se dozvíte více na Fyziosport

Jitka Stehlíková foto
  • přečteno: 9511/9335×, 3 komentáře
Jak jsem běžela Pražský maraton 9.5.2010

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jitka St | 12. 5. 2010 21.10 hod. | 85.132.162.xx
No, ahoj, chtěla jsem komentovat článek, kde jsi byl na fotce a veřejně Ti poděkovat, protože díky TOBĚ jsem alespoň na ten start nepřišla pozdě, to bych těžko vysvětlovala :-)
tak někdy někde, těším se, že se potkáme a zas Tě předběhnu :-)
jitka

pyjár | 12. 5. 2010 19.47 hod. | 85.70.234.xxx
ještě si zapomněla napsat, jak jsme se potkali před kadiboudami u startu:-)

Marcela Menšíková | 12. 5. 2010 8.23 hod. | 217.197.152.xx
Jitko,
gratuluju a obdivuju Vás. Pracující maminka se dvěma malými dětmi to nemá v přípravě na maraton jednoduché a často se naskytnou okolnosti, které prostě neovlivníte. Držím Vám palce, ať je to ten příští rok za 3:30!
Marcela Menšíková, Hulín

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Tak všechny trasy jsou již dávno vyprodané »
  • Emoce a sport : Je někde ke shlédnutí ten zmíněný pořad? Díky předem za info. »
  • Cesta oplácané holčičky, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá, do PIM Women´s Challenge 2012 : Karolíno, napadlo Vás někdy, že lámat věci/ osud/ lidi přes koleno, je nesmysl? Vy evidentně ńejste…»
  • Maraton změnil miliony životních příběhů : Miloš píše tak podmanivě, že být v tu chvíli někde na trati, cestě, chodníčku, kdekoliv, tak se…»
  • Maraton změnil miliony životních příběhů : Vše, co bylo v článku napsáno, sedí, jen bych doplnil ještě jedno – i případě maratonu platí,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků