Kilo za kilo
Akce „Kilo“ za kilo odstartována
Po doběhnutí (no dobře, poté, co jsem došla...) maratonu jsem měla asi týden pěknou euforku – v kapse jsem nosila s sebou všude medaili, to snad abych nezapomněla, co se mi to zadařilo. (Děkuju moc za všechny vaše povzbuzující komentáře).
Po týdnu se ale dostavil neurčitý pocit snad melancholie, či co to bylo: co dál? Jakou výzvu teď, když skončila Women's Challenge?
S maratonským tréninkem se mi (ač byl přerušovaný ze zdravotních důvodů) podařilo shodit pár kilo, a nabrat nějakou tu svalovinu. Dokonce se mi začalo rýsovat něco jako pas, který jsem už dobré čtyři roky neviděla.
Další výzva tedy jasná: Keep going. V hlavě se mi zrodil následující nápad: budu běhat tak dlouho, dokud na kila nedoženu partnera (tzn. cca 30 kg dolů), který má stejnou konstituci jako jsem měla sama před propuknutím zdravotních potíží. Miloš byl tak hodný a napsal mi tréninkový štíhlecí plán.
Ale aby to nebylo tak jednoduché: za každé kilo dolů jako „gratitude fee“ věnuji „kilo“ na podporu projektu Stop stigma, což je webový portál, který informuje o duševním zdraví, onemocněních a jejich prevenci a léčbě. A abych v tom nebyla sama, tak to teď roztrubuju do světa pomocí Běžecké školy a Facebooku (skupiny „Kilo“ za kilo, ve které je už polovina mých bývalých studentů a rodiny, můžete se přidat též). Accountability partners teď budete všichni. Už neběhám jen sama za sebe, ale pro dobrou věc :-). Snad mě to ve chvílích záchvatu lenosti bude dostatečně inspirovat.
Dnešní výchozí stav: 89.6 kg, 55.8% vody, 30.1% tuku – hlásí elektronická váha, pro kterou jsem si doběhla do nejmenovaného plzeňského hypermarketu.
Minulý týden byl zahřívací (výklusy kolem Radbuzy a moravských Petrovicích v rozkvetlých lukách), teď už se jede na ostro. Tak držte pěsti a můžete se přidat :-). Pokud to se mnou vydržíte, ráda budu podávat updaty každý týden.
Keep going.
P.S. Pokud se zadaří, není vyloučené, že s Milošem uděláme program ve stylu něco jako „Utečte své depresi“ pro klienty denních stacionářů. Ze své bohaté pacientské zkušenosti totiž nejraději vzpomínám na běhátko, které měli v Day Hospital v oxfordském Warnfard Hospital. Učili tam své klienty depresivní obtíže rozhánět právě pohybem. Myslím, že mi možná tehdy zachránilo život. Ale o tom více někdy jindy :-).
Vložit komentář
Díky, taky se na vás všechny těším. Možná budu blogovat i přímo na stránkách Stop Stigma. Tak držte palce. Plán tento týden naběhán z 80%.
Naviděnou na poutním marathonu.Držim palce a smekám před tebou :)
Posílám podporu na dálku… „ kilo za kilo „ beru a připojuji se :-) Na poutním maratónu na viděnou :-)
Irčo, ty jsi prostě démon. :-)
Těším se na Vás na Poutním maratonu! (www.maraton.farnostcheb.cz)
Moc a moc držím palce a gratuluji za pokroky. Skvělý nápad.
