logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Vidím město veliké...

Vidím město veliké...

Říká se, že představy jsou mnohdy silnější, než vůle. Všichni máme tu moc změnit věci, které děláme, co nás štve a dost možná i svůj osud (tedy pokud věříte, že osud máte ve svých rukou). Čím to, že kolem nás mnozí tvrdnou v práci, která je nebaví, žijí život, který jde jen tak mimochodem kolem nich a přijde jim jako film, ve kterém mají jen epizodní roli? Třeba to je „jen“ tím, že se bojí snít a následně si sny plnit.

Když jsme byli malí, naši rodiče a okolí nás chválili a povzbuzovali v každé nové činnosti. Byli nadšení z našich pokroků, zájmu o okolí a představ, které jsme jim s neutuchající energií sdělovali. Postupem času se ale něco změnilo a když jsme dorůstali, začalo nás naše okolí strhávat zpět a soustředit se jen na to, co se nepovedlo a co jsme udělali špatně. Sebeobrana proti takovým útokům není vůbec jednoduchá a mnozí zapomenou na to, že zvědavost je hnacím motorem života a že objevovat nové věci je moc fajn.

Při začátku koučovacího sezení se často setkávám s tím, že lidé přijdou s konkrétním cílem a také s tím, že už vyčerpali všechny možnosti, jak se k němu dostat. Během koučování však většina z nich přijde na zcela nové objevy, dostaví se „aha“ efekt a cesta k cíli je jasnější. Při hledání takových cest a řešení problémů se využívá představ velmi hojně.

Jak již psal Jirka Holíček v článku Fakt ten maraton musí tolik bolet?, maraton vůbec nemusí být utrpení, když si člověk „prožije“ představu toho, jak se cítí na jednotlivých metách (občerstvovačky, kilometrovníky, mosty...). Než se však pustíte do podobného snění, naděte si místo, kde se dokážete uvolnit a bez vyrušování a stresu si celou trasu projít. Mně se osvědčil třeba tento postup:

  • Představím si, jaké to bude v cíli, poslední kroky k cílové pásce a ten pocit štěstí a zadostiučinění, že jsem to dokázal. Celé ty týdny a měsíce přípravy se zúročí a jsem tu, jsem v cíli. Slyším tleskání a povzbuzování lidí kolem, vnímám vůni jara a cítím pocit štěstí.
  • Když si prožiji pocit v cíli, přesunu se o pár kilometrů před cíl a je čistě individuální, jakou metu si zvolíte. A znovu prožívám pocit, který mám a představuji si konkrétní místo, třeba občerstvovačku. Přibíhám k vodě, vnímám klapot odhazovaných kelímků od předchozích běžců... vezmu si kelímek a dám si doušek vody... Prožívám si pocit síly a štěstí, už jsem jen kousek před cílem a mám dostatek fyzických i psychických sil, jen se občerstvím a budu pokračovat dále ...
  • Opět se přesunu o pár kilometrů blíže ke startu ... a tak pokračuji až ke startu samotnému, který si užívám stejně jako cíl. Představuji si běžce kolem sebe, vnímám svoji nervozitu i to, jak chci vyběhnout, v jakém tempu, jak se nenechat strhnout k šílenému sprintu.

Obdobný princip samozřejmě můžete využít pro jakékoliv i neběžecké cíle. Tím, že si vytvoříte a prožijete představu cíle, dáte mozku bod, na který může soustředit svoji pozornost a mozek pak vytvoří plán, který se před vámi „sám“ rozvine.

Pokud nevíte, jak na své sny a cíle, zkuste oslovit kouče. Koučové si velmi dobře uvědomují sílu představ a znají mnoho technik, které vám pomohou k vašim snům dojít. A nebojte, nemusíte o nich mluvit s nikým (a to ani s koučem), bohatě stačí, když si je prožijete potichu, ve své vlastní hlavě.

Pojďme se tedy zasnít, kdy se nám naposledy povedlo si splnit svůj sen? A jaký je ten další?

Ve svých představách se nenechejte svázat žádnými limity, naše okolí to stejně udělá za nás, ať chceme, nebo ne. Ale ani to nás nemůže odradit, protože plnit si své sny je úžasnou součástí našich životů, kdy se z šedého dne stane den plný barev a nevšedních krás.

Eda Kunce foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

coronela | 29. 6. 2010 11.58 hod. | 94.229.82.xxx
Super článek, s tímto půjdou maratony pod 4 hodiny samy. Jen vyběhnout

12honzade | 17. 6. 2010 11.01 hod. | 195.113.13.xxx
Edo, dostal jsi me.. :) Ja nejak amatersky -- takrikajic neumele k podobne taktice dosel a „prozivani“ ci praci a behani „nanecisto“ delam casto.. Tak ted aspon vim, ze to delam dobre.. DIK! 12:)

Miloš | 17. 6. 2010 8.01 hod. | 88.101.225.xxx
Edo, v úterý jsem poslouchal rozhovor s Robertem Změlíkem, který vyprávěl, jak se připravoval na olympiádu v Barceloně, tedy jak si konkrétně představoval ten pocit kdy stojí na nejvyšším stupínku a nahoru stoupá česká vlajka. Pak to bylo realitou a nic, jako by se ho to netýkalo. Vše si to užil již v tom představování – snění. Nejdřív byl trochu zklamaný, ale pak si řekl, že ty roky, kdy se připravoval a snil, by nevyměnil za ten krátký pocit štěstí a euforie na stupínku – že jde o to užít si tu cestu

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecký trénink

všechny články Běžecký trénink

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : chtěl jsem napsat 2 měsíce a čtyři dny »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : pokračování: jsem přesně 2 a čtyři dny měsíce od operace a chodím bez berlí, musím sice pomalu, ale…»
  • Běžecké středy Běžecké školy na Praze 14 – Černém Mostě : Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda i v letošním roce probíhá příprava pokročilých běžců, zda…»
  • Trasa půlmaratonu vede mezi skvosty Karlových Varů : Dobrý den, mapa závodu je vždy dostupná na stránce runczech.com Může se stát, že trasa se nebude…»
  • Trasa půlmaratonu vede mezi skvosty Karlových Varů : nevíte proč někdo sem nedal mapku trasy půlmaratonu? »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků