logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Bostonský maraton 2009 z pohledu Pavly O´ Rourke

Bostonský maraton 2009 z pohledu Pavly O´ Rourke

Jak je již naším zvykem, tedy mě a mého manžela Seana, každé třetí pondělí v dubnu míří naše kroky do Bostonu ve státě Massachusetts, abychom se zúčastnili 26.2 mílového závodu – Bostonského maratonu.

Na start se vydáváme vždy plni očekávání, s trochou nervozity a napětí a s očekáváním nových zážitků. Ta nervozita a očekávání pramení z toho, že Bostonský maraton je pro nás po zimě první zkouškou, která nám prozradí, jestli jsme trénovali dostatečně usilovně a dali do přípravy na tento závod všechno, co jsme mohli. Těšíme se i na to, co nového nám běh po známé trati nabídne. Jací budou letos diváci, zda zase tak skvělí jako v předchozích letech, kdy nás vždy hnali frenetickým povzbuzováním tak, že by snad z toho člověk na trati vypustil duši, nebo zda budou studení jako psí čumáky, jak o tom čteme z článků o bězích v Čechách. Jaké bude počasí, zda čtyřicetistupňová vedra, nebo zda nás z trati sfoukne nějaký uragán, nebo jestli bude to pravé maratonské počasí, i když to se v Bostonu vzhledem k jeho zeměpisné poloze moc čekat v tomto období nedá.

Pro mě to byl letos v pondělí 20. dubna již šestý start a pro Seana čtvrtý. Jak už jsem napsala výše, myslím si, že každý start na této trati mi může nabídnout něco nového. Nejde jen o diváky a o počasí, jde i o mě, o nás. Maraton je tak opravdový, tak živoucí zážitek, protože tak jako život, vám neodpustí vůbec žádnou chybu. Na maratonu se nemáte za co schovat. Na maratonské trati, i když vedle vás poběží přítel, který vás doslova povede za ruku, musíte těch 42,195 km uběhnout sami. Sami po svých vlastních nohách. Každý krok který učiníte, každý nádech, každý výdech, je jen váš a stejně tak je jen váš každý okamžik, který si z něj dokážete zapamatovat a odnést do dalšího života ve své duši.

Boston je v USA považován za jeden z nejtěžších maratonů. Pro mnohé Američany znamená takovou „špici“ maratonského snu. Pro mě a Seana účast v Bostonu znamená odměnu za celoroční trénink, pokaždé se na něj těším jak malá holka. Čas Bostonského maratonu je pro mě vždy obdobím, kdy bilancuji loňský rok. Rok pro mě nezačíná a nekončí tak jako pro ostatní 31. prosince respektive 1. ledna, ale vždy termínem Bostonského maratonu. Jak jsem už řekla – maraton je jako život, a tak vím, že pokud obstojím – doběhnu v Bostonu, můj život v minulém roce nebyl prožit nadarmo, že jsem běhu, maratonu, životu, lidem dala vše co je možné dát, že jsem zvítězila pro sebe a že jsem zvítězila i pro ty, co se letos nemohli zúčastnit.

Krásné běžecké sny...

Pavla O´ Rourke foto
  • přečteno: 8998/8930×

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Pražský maraton: Bude v Praze tvůj první? : Ano ano, Vítkov je opravdu oblíbená destinace běžců, o tom bychom mohli s Karlem vyprávět! »
  • Průvodce běžeckými zraněními. Běžecká zranění a jak jim předcházet : Dobrý den, začala jsem běhat (asi 3 měsíce, 3 x v týdnu, v průměru 5km ) a začaly mě bolet kyčle.…»
  • Studovat já, jsi se zbláznil, leda snad výživu a diagnostiku na Palestře : Dobrý den, chtěla bych být v budoucnu nutričním terapeutem. Jaká střední je pro toto zaměstnání…»
  • Do maratonu zbývají už jen dva dny. Poslední rady do maratonského uzlíčku (nervů) : Dobrý deň, ďakujem za perfektné články. Aktuálne sa pripravujem na pražský maratón a Váš tréningový…»
  • Výlet na Bostonský maraton 2017 : Ahoj, dostal jsem se na základě splnění časového limitu pro mou kategorii. Myslím, že dokonce…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků