logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Zůstane šnek šnekem?

Zůstane šnek šnekem?

Brzdí nás při běhu fyzické dispozice? Tuhle otázku si kladu pokaždé, když se snažím vrazit desítku do hodiny (ještě nikdy se mi to nepodařilo). Přijde mi, že běžím opravdu rychle, nohy natahuji, funěním plaším zvířata v lese … a stopky ještě nikdy neukázaly méně jak 65 minut.

Běhat jsem začala před dvěma lety. Tehdy pro mě bylo utrpení vydržet minutu v kuse běžet (to naprosto vážně). Dneska dokážu běžet i víc jak dvě a půl hodiny. Vytrvalost se rozhodně zlepšila, ale rychlost jen minimálně.

Nedávno jsem si přečetla v internetové diskuzi názor, že šneci jsou pomalí, protože nejsou ochotni při tréninku pořádně makat. Možná také sledujete příběhy lidí, kteří začali běhat a po pár týdnech nebo maximálně měsících dali maraton. Přitom pro vás každý uběhnutý kilometr navíc je výhra, protože stojí hodně sil.
Oslovila jsem proto Miloše, podle jehož plánu od začátku trénuji a který je můj běžecký guru (nečervenej se), protože mě zajímá, proč někdo dělá úžasné pokroky a druhý se posouvá pomalu. Je to opravdu leností (možná mě čeká kruté zjištění, že jsem nejen šnek, ale i lenoch), anebo má svůj vliv věk, genetické dispozice a další faktory...

Peggy, lenost bych do toho vůbec netahal, ale jinak je to dáno více faktory: genetikou – prostě z někoho rychlík nebude, i kdyby běhal 36 hodin denně; věk na to má určitě vliv, ale ten tvůj rozhodně ještě ne. Tak co nám ještě zbývá, nespokojíme-li se pouze s těmi genetickými vlastnostmi? Zbývá nám tady vhodný trénink, tím myslím i běhání kratších rychlejších úseků, které tak „miluješ“ a o nichž mi vždy předem píšeš, nebo říkáš, že ti je nemám do tréninku dávat. Snažit se to urvat jen tím, že budeš stále běžet stejně rychle je hloupost, vždycky musíš alespoň začátek běžet pomaleji, a pokud se chceš nakonec dostat za hodinu na tu 10, musíš někde zrychlit, ale to se zase zatavíš, protože to tempo, respektive rychlost, v sobě nemáš. A pak je to ještě otázka energie, s níž jsi taky na štíru. Ale to je vlastně totéž, jako s tím udržením tempa, protože tam ti ty baterky taky dojdou a králíci přestanou běžet (myslím, v těch baterkách). Co bychom ještě mohli zkusit, je Carniform půl hodiny před během, aby sis ještě před tréninkem zaktivizovala do metabolického procesu tuky a na ty pak během běhu mohla běžet.

Znám pár lidí, kteří běhají jen občas, třeba pouze párkrát do roka, a stejně jsou rychlejší než já, která vybíhá minimálně třikrát do týdne. Jak je to možné?

No tak to ti řeknu zcela přesně, jsou odpočatí a pak se mezi tím nějak hýbou, jen prostě 3x do roka zamění tu jinou aktivitu během. Zeptej se jich ale, jak dlouho je po tom jejich běžeckém extempore bolí nohy, řekl bych alespoň týden, když ne déle.

Rozhodují naše fyzické dispozice o tom, jak rychle budeme dělat pokroky? Když jsem nikdy v životě dlouhodobě nesportovala a tělo na to není zvyklé, může to mít vliv? Na začátku, když jsem ještě střídala běh s chůzí, jsem dávala desítku ve skoro stejném čase jako teď. Řada lidí, která začala běhat, dokázala zvýšit objemy a rychlost a během pár týdnů už byla přede mnou.

Víš Peggy, když já si myslím, že ty pořád běháš na začátku moc rychle. Budu ti muset pořídit tričko s nápisem na zádech: „Běhám tak pomalu, protože mi to nařídil Miloš“, a taky si budu muset konečně najít čas a jít se s tebou proběhnout, abych tě viděl běžet mimo závod.

Souvisí rychlost s vytrvalostí? Můžeme mít každý dispozice pro něco jiného a tak šnek doběhne o pořádný kus dál než rychlejší zbytek zvěřince?

Tak předně troška toho přírodopisu. Šnek není zvíře, šnek je plž! :) Neběhá, on se plazí, takže asi mu je dáno, že vždycky bude pomalejší než živočichové mající nožky. Jinak rychlost s vytrvalostí souvisí i nesouvisí, když se podíváš na Haileho Gebrelassieho, či jiné podobné lehkonohé vytrvalce, ať už z Maroka, Etiopie či Keni, tak zjistíš, že jsou schopni běžet tempem, kterým není schopna běžet většina „špičkových“českých běžců ani 5 km a oni v tom vydrží celý maraton. Je to spíš o tom, že oni běhají pořád, v podstatě od té doby, co je poslali pást kozy, a to nyní nijak nezlehčuju. Prostě běhají a běhají, jen co se postavili na nohy. Takže je to spíš než o vlohách o tom, jak se k pohybu stavíme. Když ho dlouhodobě bereme jako něco, co nás není hodno, pak se nemůžeme divit, že nám trvá hodně dlouho, než se přesvědčíme, že jsme byli hloupí, přestaneme se pohybu bát a ono se to pak začne projevovat tím, že se začneme hýbat rychleji a rychleji.
Já se tě teď na něco taky zeptám: Vadí ti, že běháš pomalu kvůli sobě, nebo že ti nějaký trouba říká nebo píše na blog, aby ses na to vykašlala a přestala běhat, protože to tvoje běhání není vlastně vůbec běhání? Až ti zase tohle někdo bude psát nebo říkat, klidně ho pošli k Brdičkům, protože tenhle trouba má mindrák, který se snaží léčit tím, že tě bude shazovat!

Může se zlepšovat rychlost bez fartleku? Upřímně – takové to střídání rychlosti po pár stovkách metrů nemám ráda. Pro mě je běh o vyčištění hlavy a nechce se mi přemýšlet o metrech. Naopak delší intervaly různou intenzitou, jak víš, běhám. Především na běhátku je střídání dobré pro rozbití stereotypu.

A už jsme u toho zase. Proč chceš běhat rychleji, když tě baví běh pro sám běh, protože si u toho vyčistíš hlavu, prokysličíš mozek, spálíš trochu bůčku? Kašli na rychlost, kašli na tempo, běhej si pro radost a to ostatní vůbec neřeš. Byla jsi na ryze ženském běhu v Německu a viděla jsi tam, jak se tam během ty ženský baví. Jo, taky se snaží běžet, co to jde, vždyť je to závod, ale jinak ženský i chlapi většinou, a to nejen v Německu, ale všude ve světě běhají, protože je to baví, a tak se tím baví a nešílí po časech. To nechávají jen závodníkům. Jo, obdivují se jejich výkonům, dovedou je ocenit, rádi se podívají na dokonalý soulad jejich těla při běhu, určitě se jim ve snu občas zdá, že taky protrhávají cílovou pásku nějakého běžeckého závodu, ale ráno se probudí a jdou si zase s chutí dát svým tempíčkem svůj běžecký úsek.

Může rychlý běh brzdit psychika? Řada šneků má nepříjemné vzpomínky na běh ve škole, kde se jim udělalo špatně. Mně třeba od prodělané nemoci tělo reaguje na vyčerpání nepříjemnými fyzickými problémy. Může být tady zakopaný pes? Psychika nás brzdí, protože se bojíme, že nám bude špatně?

Tady máš zcela jistě pravdu, tady ten pudl může být zcela jistě zakopán. Psychika je mrcha, a i proto ti radím, abys běhala tak, abys z toho neměla nepříjemné pocity a netlačila se zbytečně někam, kde ti není milo, jen si tím ten problém budeš zvětšovat. Kašli na tempo a běhej si jen pro radost.

Co bys radil šnekům, kteří nechtějí být šneci? Teď nemyslím borce, co nechtějí desítku dát za 50, ale za 40 minut. Ráda bych radu pro nás, co se bojíme, že se ani nevejdeme do časového limitu závodu nebo náš odstup za předposledním bude mnohaminutový.

Tohle se ti nebude líbit, protože ty už předem víš, co ti odpovím, nezrychlíš se ani ty ani nikdo druhý, když do tréninku nezařadíte ty „oblíbené“ úseky. Ale ony nemusejí být dlouhé, stačí jedenkrát týdně včlenit do tréninku 4x (půl minutu rychle a minutu pomalu), další týden si to dát 6x, další 8x, zase další 10x, až se dostaneš na 20 půlminutek rychle. Pak začít místo půlminutek běhat minutu a zase začít se 4mi opakováními, s tím, že po té rychlé minutě budou následovat pomalé 2 minuty, a opět to dotáhni až na 20x. Pokud to vydržíš, musel by v tom být čert, aby ses nezlepšila.

"Titánka" Peggy foto
  • přečteno: 14294/14102×, 7 komentářů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Magda | 12. 7. 2010 13.44 hod. | 193.179.126.xxx
Cha cha Peggy, holt sportovci šneka nepochopí :-)
"prostě z někoho rychlík nebude, i kdyby běhal 36 hodin denně"= ty ale tolik nemakáš, takže se nediv :-)
"vhodný trénink, tím myslím i běhání kratších rychlejších úseků“ = vidíš, netrénuješ vhodně, tak se nediv :-)
"jsou odpočatí a pak se mezi tím nějak hýbou, jen prostě 3x do roka zamění tu jinou aktivitu během. „ = no vidíš, kdyby ses aspoň nějak hýbala, žádný šnek nebudeš :-)
"Je to spíš o tom, že oni běhají pořád… Takže je to spíš než o vlohách o tom, jak se k pohybu stavíme...“ = no vidíš, jak si za to můžeš sama :-) Bohužel sportovcům nedochází, že kdo běhá odjakživa pořád, to dělá, protože ho to těší, a těší ho to proto, že mu to jde. Kdyby hned zjistil (už jako malé dítě), že se okamžitě pořádně zadýchá a bolí ho nožičky, bylo by po běhání.
"stačí jedenkrát týdně včlenit do tréninku 4x… ...a opět to dotáhni až na 20x. Pokud to vydržíš, musel by v tom být čert, aby ses nezlepšila.“ = vidíš, jak je to snadné :-) Akorát že sportovec je zvyklý na to, že tělo okamžitě zareaguje na trénink o odmění ho zřetelným pokrokem, takže začal se 4ma půlminutkama a za dva měsíce už jich je 20 a není nijak extra vyčerpaný – obávám se, že i když začneš s intervalama, tak takto, jak to je tam nalajnované (od 4x půl minutky po 20x minutu) to jen tak nepůjde (a navíc bude asi nutná mezichůze). Ale nakonec je tam napsáno „pokud to vydržíš".
No a pokud jde o pomalé běhání, tak si myslím, že pro šneky prostě to pomalé tempo, kterým se má převážně trénovat, neexistuje. Prostě běháš buď tou závodní nebo tréninkovou rychlou rychlostí a ta pomalá je nedosažitelná, protože nejde běhat úplně libovolně pomalu. Viz také článek na Sportsite o pomalém běhání, kde je pro rychlíky uvedeno, jak pomalá ta rychlost má být.

Z mé vlastní zkušenosti šneka bohužel vyplývá, že pokud chce šnek běhat intervaly, musí běhat celkově méně. Pokud běháš 4-5x týdně, tak jsi ráda, že jsi ráda (někde na svém blogu píšeš o únavě a bolavých nohou), takže na intervaly není pomyšlení. Zkus tak 10 dnů vynechat veškeré posilování i plavání a běhat max. třikrát týdně (nebo jenom dvakrát) a rychlost by mohla být snadnější. Ale jestli to povede ke zlepšení, to nevím.

Petra | 12. 7. 2010 8.23 hod. | 94.101.1.xx
Řeším totéž, jenže já intervaly i fartleky poctivě běhám, rychlosti i vzdálenosti střídám, a přesto se nejen nezlepšuju, ale naopak zhoršuju. Co s tím?

Pavla | 9. 7. 2010 7.34 hod. | 95.131.107.xx
Ahoj Peggy, skvělý článek, mám úplně stejné pocity jako ty. Běhám asi rok a mám pocit, že jsem pořád straaašně pomalá oproti ostatním. „Desítku“ pod hodinu taky nedávám a na závodech dobíhám pravidelně někde úplně na konci startovního pole. Pomáhám si tím, že se nesrovnávám s ostatními, ale sama se sebou – např. mi vždycky udělá obrovskou radost, když se u intervalového tréninku na rychlých úsecích zlepším o pár vteřin (nebo i jen setin) oproti předchozímu tréninku. Jsem prostě sama sobě takovým malým soupeřem.
A právě s touhle „sebepřekonávací“ zatvrzelostí nakonec zvládám i ty pro nás „šneky“ tolik oblíbené fartleky nebo intervaly… :-))
Drž se, ať ti to brzy rychle běhá!

OndraVojta | 8. 7. 2010 13.48 hod. | 90.181.4.xx
Musím říct, že mě poněkud zvrhlým způsobem těší, že podobné potíže mají trenéři i s běžci, nejen s cyklisty :-). Moje zkušenost praví, že začátečník vytrvalec se vyznačuje především tím, že má jen jednu jedinou rychlost a jeho hlavním přáním je, aby byla co nejvyšší. Tak to ale nefunguje. Aby z něj byl závodník, potřebuje mít ty rychlosti nejmíň tři (tréninkovou-vytrvalostní, tréninkovou-rychlou a závodní), aby z něj byl aspoň průměrný závodník, potřebuje ještě nejmíň jednu navíc pod tou vytrvalostní a jednu navíc nad tou obyčejnou závodní. Jenže když bude hoblovat pořád jen tu jednu, která mu je příjemná (cyklisti jí říkají jalovina) a která je příliš rychlá na vytrvalostní tempo a příliš pomalá na tempo závodní, nehne se dopředu nikdy. Protože kdo neumí běhat pomalu, neumí běhat rychle, a kdo nezrychlí, ten ani nezpomalí… Takže vzhůru do intervalů a fartleku! :-)

Lucik | 8. 7. 2010 11.56 hod. | 89.103.12.x
Krásný článek,přesně se vidím a kladu si stejné otázky,fartlek nemám také ráda,ale snažím se ho vkládat do tréninku a doufám,že ze šneka bude třeba zajíc?.Dík

Mrk | 8. 7. 2010 9.50 hod. | 90.177.208.xxx
Díky za podrobný rozbor. „Běhám“ 7km/hod. a beru to jako ultra adrenalinový zážitek.

fotoMiloš Škorpil: No to je ten správný přístup, užiješ si to a ještě párkrát mrkneš :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Peggy běží o život

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků