logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Upalování nemusí vždy znamenat upalovat, může být i o zapalování …

Upalování nemusí vždy znamenat upalovat, může být i o zapalování …

Asi mi už z toho horka hrabe. Ostatně po cestě domů z Grächenu, kdy teploměr ukazoval až 33,5 stupně a klimatizace v autě jako by vůbec neklimatizovala a poté, co jsme Bregenze (městečko u Bodamského jezera, na jehož březích leží i Kostnice, kde nám upálili mistra Jana z Husy) přefrčeli průměrnou rychlostí 7 km za hodinu, tedy cca za 1,5 hodiny, by se nebylo co divit :).

Prostě připadal jsem si, jako když procházím procesem upalování a přitom bych ze všeho nejradši upaloval. Upaloval ne sebe či někoho za jeho odlišné názory, ale upaloval od hor čnících k nebesům k naší hůrce Komorní, tedy malé, leč nad okolní povrch ze všech míst blízkých i vzdálenějších „vysoko“ vystupující a tedy jako správný orientační bod pro člověka, hledajícího místo, kde je mu dobře, avizující.

Ne že bych chtěl z Alp upalovat, to ani náhodou, bylo nám tam s Danou skvěle. Už jen to, že dole v údolí se pohybovaly teploty nad 30ti stupni a ve 2000 metrech bylo okolo 20ti, bylo samo o sobě příjemné, navíc všude okolo spousta vody vytékající z ledovců, no prostě ráj na zemi. V Alpách bych byl schopen žít hodně dlouho, akorát bych se musel naučit po nich lépe upalovat, než jsem předvedl při Zermatt marathonu, to jsem si připadal také jak v jednom ohni, ostatně ručička na teploměru byla ten den hodně nad třicítkou a tak jsem byl rozpálený pěkně do běla. Byl jsem rozpálený do běla, ale má kůže se stále více barvila do hněda, ještě štěstí, že jsem nepodlehl pokušení běžet v tílku, ale ponechal si tričko s krátkým rukávem, které jsem pravidelně i se zátylkem vlhčil všude kde to šlo vodou. Tričko jsem vydatně smáčel i svým potem, který ze mě tryskal skoro v proudech, stejně jako tryskala voda ve všudypřítomných horských bystřinách, sotvaže jsem jí do sebe nějakou nalil.

Zatím se mi v Alpách a vůbec po všech kopcích, co jich kde je, moc dobře neupalovalo. Možná to bude i tím, že jsem kluk z rovin, v okolí Horních Počernic, kde jsem se učil běhat, kopec abys pohledal. Člověk tam narazí maximálně na nějaký „krpál“ o délce několika metrů, případně „běhavej“ o délce do 500 m a na tom tedy moc síly nezískáte. Své naděje v lepší upalování, doufám, že už na Jungfrau, vkládám do H.E.A.T. Programu, na němž bych si rád alespoň 1x týdně „vyběhl“ nějakou tu 1000. Navíc v současném počasí, kdy sotvaže vystrčíte nos ven, máte ho jak dobře propečený špízek, mi nebude vadit, že se potím v klimatizovaném fitku a vyklusat si půjdu klidně až se sluníčko nad okolními kopci rozparádí v gejzíry barev, jímž oznamuje celému světu, že není proč se rmoutit z něčeho co končí, protože to vždy znamená, že i něco nového začíná.

Zkrátka a dobře už se zase těším jak budu upalovat – po všech cestičkách i necestičkách a také jak zas budu zapalovat ty, co hledají cestu k běhání nebo vůbec k všelikému se hýbání takového druhu, že je jim po něm dobře, třeba jako Lucku, která mi napsala moc krásná slova, které člověka doslova zapálí a věřím že nejen mě, do dalšího běhání, psaní o běhání a hledání nových cest, jak to udělat, aby byla Běžecká škola ještě větší inspirací pro všechny, co hledají cestu k radosti z toho, že jsou, že mohou být a mohou chodit a běhat a všelijak se hýbat. A Taky se těším na podobné mejlíky jako je tento, jsou jak živá voda :)

obrázek

Ahoj Miloši,
píšu, abych Ti poděkovala za úžasnej web. Natrefila jsem na něj úplně náhodou. K běhání jsem neměla žádný citový vztah (minimálně ne pozitivní) a začít běhat jsem vůbec neplánovala, ale po prvních přečtených článcích jsem musela číst dál a dál, až jsem nabyla dojmu, že „to rozhodně musím zkusit".
Sice se mi tu a tam do hlavy vetřela vzpomínka na protrpěné školní „patnáctistovky“ a podobně, ale po tom, co jsem si tu přečetla, jsem nabyla přesvědčení, že když na to teď půjdu jinak, tak to půjde.
A tak jsem vyběhla. A bylo to jasný – ochutnáš a jsi náš. ;-) Dneska jsem doběhala svých prvních 100 km, neskutečně si to užívám a těším se na každý další výběh. Vždycky když jsem někde četla, že by se mělo běhat alespoň 20 minut, tak mi to přišlo jako nedosažitelná meta, takže jsem samozřejmě byla překvapená, když jsem o víkendu doběhla po 70 minutách naprosto vysmátá a klidně bych ještě mohla pokračovat.
Asi je to moje nadšení dost přesvědčivý, neboť se mi už povedlo „zblbnout“ pár dalších lidí. Je to taková lavina, kterou jsi strhnul. A za to Ti chci poděkovat a popřát hodně dalších podobných lavin a hodně zdraví a energie do dalších kilometrů, akcí, článků ...
Díky moc, moc si toho vážím.

Miloš Škorpil foto
Upalování nemusí vždy znamenat upalovat, může být i o zapalování …

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Ahoj Barčo , taky jsem rekreační běžec . Pokud chceš začít běhat , tak by jsi si měla hlavně kvůli…»
  • Taping kolena : Dobrý den, ráda bych se zeptala na tapování. Před lety jsem běhala poměrně hodně, až mě z toho…»
  • Zranění kolene : Všechna poklona panu Zdenkovi, děkuji za vyčerpávajíci informace, já narozdíl od ostatních…»
  • Ještědský půlmaraton KTRC po čase otevřel výhledy : Prasárna :-(((…»
  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Dobrý den, jsem rekreační běžec, ale ráda bych to změnila. Vždy, když začnu běhat intenzivněji,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků