logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Na Everest pro všechno, co za to stojí ale hlavně pro Paraple

Na Everest pro všechno, co za to stojí ale hlavně pro Paraple

Aktualizováno Až odbijí dnes zvony kostela sv. Bartoloměje v Pelhřimově šestnáctou hodinu, vydám se poprvé nahoru po 148 schodech, které vedou od vchodu do kostela až na jeho špičku. Kolik asi budou odbíjet stejné zvony, až se budu vydávat nahoru po 296? Tahle otázka mě věru netrápí. Vždyť co na tom záleží, jak dlouho tam budu vybíhat nahoru a zase sbíhat dolů, když jde hlavně o to, pomoci dobré věci a pak taky trošku potrénovat.

Vím, zní to jako rouhání, kdybych si ale pletl na sebe bič v podobě nějakých ambicí, asi bych se do tohoto podniku vůbec nepustil. Faktem je, že když jsem před třemi lety viděl poprvé záludnosti tohoto schodiště, řekl jsem si potichu pro sebe: „Jsi větší magor, než jsem si kdy myslel, no ale když už jsi jednou řekl, že to uděláš a dvanáct hodin tady budeš běhat, tak to nezabalíš jen proto, že ty schody nejsou podle tvého gusta.“

Dvanáct hodin jsem tehdy lezl nahoru a dolu. Nic nevadilo ani to, když po čtyřech hodinách vypadly pojistky a udělala se černočerná tma. Než vzbudili v půl třetí ráno kostelníka, aby je zase nahodil, běhal jsem nahoru a dolů skoro hodinu s baterkou. Jó bylo to tehdy docela zajímavé. Letos snad pojistky nevypadnou, no a když zase ano, baterku budu mít sebou. Pořád si říkám: „Lepší si lézt na Everest tady za větrem a v teploučku než v Himalájích“, i když kdyby se mi jednou poštěstilo se podívat alespoň do základního tábora, neřekl bych ne.

Častou otázkou je, jak se na to připravuji. Odpovídám vždy stejně. Nijak. Na tohle se totiž připravovat nedá. Je to takový extrém, že pouhopouhé vybíhání schodišť člověka na to stejně nepřipraví. Tohle je spíš o hlavě, o tom, cítit se dobře, být vyladěný a pak věřit, že to prostě dáte.

V sobotu a v neděli jsme si udělali s Danou delší vycházky krásnou krajinou západočeského pohraničí. Každým krokem jsem cítil, že forma přichází, každým krokem jsem si více uvědomoval, jak se na to těším a to platí i nyní. Zní to možná divně, ale já se na to opravdu těším. Sledovat můj pokus můžete takřka v přímém přenosu. V deníku na Běžecké škole se bude hodinu co hodinu objevovat nové číslo, které bude vyjadřovat kolikrát že jsem už vylezl nahoru.

Ještě dnes do 16.00 máte možnost si vsadit, zda a za jak dlouho výšky Everestu (8846 m) dosáhnu. Vsadit si a mít možnost vyhrát některou z třinácti cen, ale také přispět na Centrum Paraple. I když na Centrum Paraple můžete přispět i bez té sázky a kdykoliv se vám bude chtít, a to i po Volkswagen Maratonu Praha, protože tím společný projekt Běžecké školy a Centra Paraple nekončí, spíše se teprve pořádně rozbíhá. Vždyť až poté se teprve pořádně rozjedeme do všech krajů České republiky.

Díky všem, co si dosud vsadili a věří, že to dám, děkuji i té, co si vsadila, že to nedám, děkuji vám všem za to, že jste svou sázkou přispěli na Paraple.

A teď jdu na to :), nashle někdy v průběhu zítřka, až se vrátím z vrcholu Mount Everestu.

Reportáž psaná při výstupu

Přepis z běžeckého deníku

5.5.2009 8.44 hod. – v 16.00 to vypukne, pak na tomto místě budete moci po hodině sledovat kam jsem zatím vylezl. V 11.37 promluvím k národu prostřednictvím ČRo 1 Radiožurnálu.

5.5.2009 17.04 hod. – První přestávka po první hodině „stoupání“ … a 25 výstupů je za mnou.

5.5.2009 18.03 hod. – Stále lehkým během a 45 výstupů je za mnou.

5.5.2009 18.59 hod. – 67 výstupů … Ubývá to ...

5.5.2009 19.45 hod. – zakulaceno na 80 výstupů … To si zaslouží rohlík s Maratoncem ...

5.5.2009 21.01 hod. – 100! Jde to, ale dře to … Dávám 20 minut pauzu, aby si věž ode mne odpočinula.

5.5.2009 22.02 hod. – 112 … každých 30 metrů je vydřených ...

5.5.2009 23.04 hod. – 130, a po 18ti výstupech už se to odčítá!

6.5.2009 00.05 hod. – 138 … stehna nechtějí dolů, tak jsem dal v autě dvacet :)

6.5.2009 01.53 hod. – 148. Polovina. Musel jsem na hodinu lehnout, den jich má ale 24 a já vyčerpal jen deset. Flintu do žita ještě nehážu.

6.5.2009 03.47 hod. – šlus po 11 hodinách, 16 minutách a 162 výstupech. Nohy (stehna) tuhá, hrozilo, že se budu kutálet. Větší bolest při pohybu jsem v životě nezažil. Everest mi zřejmě není souzen :( tady už too určitě pokoušet nebudu.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Pekos | 6. 5. 2009 14.12 hod. | 89.103.207.xxx
Ahoj Miloši, 5 kilometrů je taky hezkejch, tam už vzduch notně řídne. Jednou to dáš, ale to si toho nebudeš moci brát na sebe tolik. Když si promítnu zápřah tvých posledních dní, je ohromný, že ses dostal tak vysoko.

fotoMiloš Škorpil: Petře, díky. Ono ani nešlo o to jak vysoko jsem se dostal, ale spíš o to, abych se ještě vůbec dostal dolů :)

Martin | 6. 5. 2009 13.21 hod. | 195.70.144.xx
Možná jen stačilo na každý sestup využít šerpu, ne?

fotoMiloš Škorpil: Martine, šerpu jsem si bohužel zapomněl doma, příště se lépe připravím a šerpu přibalím :)

Ondřej | 6. 5. 2009 12.31 hod. | 194.213.195.xx
Ahoj Miloši! Blahopřeju k výstupu do arktických výšek Kilimandžára! Není divu, že ve sněhu, ledu a mrazu trochu tuhla stehna...Ondřej

fotoMiloš Škorpil: Ondřeji, máš pravdu, to bylo asi to, co za tím bylo, přechot z tropických teplot do artktických zim byl příliš rychlý

Štefan | 6. 5. 2009 11.39 hod. | 90.176.251.xx
Ahoj Miloši, předpokládám, že už jsi to vyklusal. Těším se na nějaké povídání. Směj se hezky a hezky regeneruj!

fotoMiloš Škorpil: Štefane, měl bys mě teď vidět jak chodím ze schodů, možná by ti pak museli sešívat roztrženou pusu jak by si se řechtal. Faktem ale je, že i když jsem to nakonec až nahoru nevyklusal (asi řídký vzduch), humor mi to nevzalo

FrantaB | 6. 5. 2009 10.37 hod. | 62.245.64.xxx
Kolik z nás běžných smrtelníků vyběhlo tak vysoko jako ty? Běh posiluje na duchu i na těle. Miloši, přeji rychlou regeneraci a pohodový nedělní výklus.

fotoMiloš Škorpil: Franto dík, už se nemůžu dočkat až se v něděli proběhnu, zítra se ale nejdříve musím nechat zahrabat do bahna, aby šlo ty kůly, co mám místo nohou, trošku ohýbat :)

Tomas_Pce | 6. 5. 2009 7.36 hod. | 213.226.196.xxx
Ahoj Miloši budeš asi muset zajet do Himalájí a zkusit to ze základního tábora, od moře je to pěkná fuška to nikdo nezvládne :-). Pěkně relaxuj a těším se na neděli čau Tomáš

fotoMiloš Škorpil: Tomáši, už se na tom pracuje, nejdřív ale musím zjistit jestli tam mají pořádná Paraplata, která by mi pomohla se nahoru vznést

PetrS | 6. 5. 2009 5.18 hod. | 217.77.165.xx
Čau trenére :) Nepůjdeš si teď ráno zaběhat? Hi Hi
Stejně si dobrej, člověk :) Pa, hezky si odpočiň :)

fotoMiloš Škorpil: Petře, tvůj humor bych chtěl mít :), ale abys věděl nezahálel jsem už odpoledne a udělal si výlet z Karlína do Nekázanky. Původně jsem chtěl jet tramvají, ale když jsem si uvědomil, že bych musel z ní také vylézt, tak jsem to šel raději pěšky :)

Věra | 5. 5. 2009 15.09 hod. | 195.113.1.xx
Doufam, ze se te muj pesimisticky tip nejak nedotknul… :) Neni v tom nic zleho, jen se mi proste zdalo, ze bezet nahoru 296x je moc. Nicmene smekam a preji at nevyhraju :D

fotoMiloš Škorpil: Věro, neboj, vůbec jsem to nebral osobně a navíc osud chtěl, abys vyhrála. Takže gratuluji a nedělej si rozhodně výčitky, na tvůj typ jsem v průběhu toho stoupání a sestupování nemyslel, takže určitě konečný výsledek neovlivnil

Luky | 5. 5. 2009 6.13 hod. | 85.71.101.xx
Ahoj Miloši, držím palce a na „vrcholku“ nezapomeň udělat vrcholovo fotografii s vlaječkou. :-)

fotoMiloš Škorpil: Luky dík, budu si to pamatovat pro příště :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Pomáhej během

všechny články Pomáhej během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Víte, co je to diastáza a cvičení na pánevní dno? : Děkuji za Váš úžasný článek! Asi si najdu nějaké cviky na hluboké stabilizační systém ☺ Jste vzor…»
  • Od 142 kilového pořízka ke 112 kilovému maratonci : Romane, kloubouk dolů .... jsi borec ... jsi borec ... jsi bored ... »
  • Máte talent na běhání? Stačí udělat 7 cviků a budete vědět, jak na tom se svým běžeckým talentem jste! : No tak pohyblivost nic moc 1.dobře 2.dostatečně 3.dobře ,ale silový zbytek velmi dobře .Budu se…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Krásné....běžet po tak nádherných místech šumavy byl určitě zážitek.....jsi pořád ultra běžec…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Já oceňuji nejvíc, že to bylo bez podpůrného týmu. Veškeré "zázemí" na svých zádech,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků