logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jeden dotaz z Poradny on-line

Jeden dotaz z Poradny on-line

V poslední době se mi dostává od vás čím dál tím víc poděkování, nejen za poradnu, ale vůbec za celou Běžeckou školu. Díky vám za to, ostatně hlavně proto Běžecká škola existuje, ne tedy proto, abych byl chválen, ale aby lidé na ní našli informace a články, které jim pomohou v jejich hledání a také aby viděli, že nejsou v tom hledání sami. A teď tedy jeden dotaz, který asi nejlépe vystihuje vše výše uvedené.

Dobrý den Miloši, snad nebude vadit, že se budu opakovat, jestliže Vám vyjadřuji svůj obdiv k veškerým Vašim aktivitám ohledně propagace běhu, obdiv k Vašim fundovaným radám a k člověčímu přístupu vůbec. Přivedlo mě to až k osmělení se a napsání jakéhosi mého případu, který není prost určitých nejasností a tápání při mém běhání.

Jsem už stará páka, je mi 58. S kondičním během jsem začal v roce 1977 a s menšími přestávkami jsem běhal do roku 2000. Od té doby už to nestojí za zmínku. Jako alibi jsem sám sobě uváděl to, že jsem se věnoval na dosti vysoké úrovni záchranářské kynologii, která mi, pravda, spolykala dosti času.

V lednu mě však nejlepší přítel opustil a ve mně uzrálo rozhodnutí vrátit se ke své lásce, běhání. Takže jsem 28. dubna opět vyběhl. Od 19.5. jsem měl kvůli nachlazení pauzu – měsíc, ale už opět běhám. Nachlazení mě donutilo dojít k lékaři, kde se rovněž potvrdil vyšší tlak a zvýšený cukr, což jsem sice věděl, ale nijak neléčil. Jsem teď na práškách na tlak a tlak je v normálu. Ohledně běhu mám požehnání od lékaře. Já sám si od toho slibuji, že díky běhu se tlak a nakonec i ten cukr upraví do normálních hodnot. Jde o to, jak běhat. Patřím do kategorie hobíků, běhával jsem 100 až 200 km/měsíc. V době, kdy jsem začal, existovala snad jediná literatura, a to Běh pro zdraví od E. Dostála, skvělá knížka. Jenže čas pokročil a já zjišťuji, co všechno jsem dělal blbě, např. vždy jsem běhal na hraně možností stálou rychlostí, atd. Díky Vašim stránkám jsem se mnohé dozvěděl.

Nyní trošku konkrétněji. Taky mám, bohužel, pocit, že běhat dnes bez sporttesteru je ignoratstvím. Nemám ho, i když jeho koupi nevylučuji. Nemohu si však pomoci, připadá mi, že se zde jedná o přesné počítání s nepřesnými údaji, potvrzují mi to některá zděšení běžců v souvislosti se sporttestery. Vyveďte mne z omylu, jestliže si myslím, třebas opravdu blbě. Vychází se z max. TF. Ta se stanoví dle vzorce, kde je zahrnut věk. Kalendářní věk, ale biologický věk se přeci mohou dosti lišit, podle toho, jak je které tělo zhuntováno. A my si pak přesně odměřujeme TF na 60, 80, atd. procent. Jinak, čím vyšší je trénovanost běžce, tím rychleji se TF dostane do klidové hodnoty po ukončení pohybu. U méně trénovaných to trvá delší dobu, než se hne, takže běhání podle zón TF mi přijde dosti nejasné, díky nepružnosti TF. Tady se musím přiznat, Miloši, že v tom tápu, což je nejspíše způsobeno mou neznalostí problematiky a určitým staromilstvím.

Další věc, všade se dočítám, ž e bych měl začít půl hodinou běhu. Já jsem běh neprokládal chůzí, začínal jsem na 2 km, protože pomalým během, který mi nečiní potíže, za půl hodiny uběhnu 5 km (samozřejmě, že jsem se poprvé štval a teprve díky Vašim stránkám jsem snížil tempo na příjemných 6-6,30 min./km). Připadalo mi však hlavně psychicky neúnosné začít na 5 km. Taky nevím, co by na to říkala kolena, šlachy atd. Měřím 176/75kg, zatím po dvou měsících běhání žádný problém nemám, snáším dobře i současná vedra. Běhám nyní 3-4 km, 3x-4x týdně a každý další měsíc to chci o 1 až 2 km prodloužit. Párkrát už jsem běžel i 5 km, ale zatím to není má nejkratší vzdálenost.

Chtěl bych časem zařadit i fartleky a rychlé výběhy do kopce, tady však nevím, po jaké době toto mohu absolvovat, abych něco neuspěchal. Možná časem půjdu i do nějakého závodu, avšak netoužím se dostat do stresu z toho, že se mi nedaří striktně plnit určitý tréninkový plán. To současné tempo 6 až 6,30 min./km je dosti demoralizující, stěží si nyní dokážu představit, že ještě někdy budu schopen běžet pod 5 min./km. Ohledně sporttesterů, pokud mi ho doporučíte, ty peníze obětuji, koneckonců, jedná se o zdraví. Jenže nevím který, rád bych, aby to taky měřilo rychlost a vzdálenost, třeba na bázi čipu na botě, i když netuším, jak to může být přesné. Promiňte, Miloši, že jsem Vám vylil své srdce, nedělám to často. Jestliže mi odpovíte, případně přispějete drobnou radou, budu nadmíru potěšen. S pozdravem Dušan Benbenek, Stará Ves nad Ondřejnicí, Ostrava.

Dušane, díky za tvou zpověď, když dovolíš, otisknu ji jako článek na stránkách, protože si myslím, že tím nejlépe pomůžu spoustě lidí, kteří mají v hlavě stejně jako ty spoustu otázek, na něž těžko hledají odpovědi. Zkusím ve stručnosti odpovědět na to, na co se ptáš.

Sporttester:

Není určitě nejnutnější, ale ty máš problém s vyšším tlakem, takže bych se za něj přimlouval. Pokud jde o typ, doporučoval bych Suunto t3c, ten by měl vyhovovat tomu, co ty potřebuješ – umí změřit tep i vzdálenost a to velmi přesně. Pokud se rozhodneš zatím běhat bez něj, mohly by ti pomoci se v sobě lépe vyznat informace v článku Pět typů – jak můžeme poznat intenzitu tréninku bez sporttesteru.

Tepová frekvence:

Platí to samé co o sporttesteru, tedy nemusíš si ji nutně měřit, pokud se dokážeš „kočírovat“ sám :), navíc v tvém případě, pokud ti má běh přinášet hlavně radost a pomoci k lepšímu zdraví a kondici, je někdy měření na škodu, zejména pokud má běh člověk jako relax, psychický odpočinek, pak sledování jakýchkoli budíků ho z tohoto klidu vyvádí. Pokud jde o její spočítání, tak si nejspíš nezaznamenal, že já při výpočtu používám i klidovou frekvenci, což člověku umožní zohlednit právě jeho aktuální fyzickou kondici, není to tedy vzorec obecný. Celý výpočet najdeš v encyklopedii, pod heslem Výpočet – určení tepové frekvence.

Délka rozklusání:

Nevím, kde jsi to četl, já pokud jde o rozklusání doporučuji 15 minut nebo 3 km, 30 minut je opravdu, jak sám píšeš, přespříliš. Ale pokud jsi to myslel jako začátek běhání obecně, ne jako rozklusání, tak tam je to úplná blbost. Zde já naopak doporučuji začínat na nějakých 25 minutách a to třeba i se střídáním chůze a běhu (indiánský běh).

Fartleky, výběhy kopců:

Po těch třech měsících, co už zase běháš, můžeš začít pomalu klidně zařazovat.

Závody a tempo na nich:

Tohle bych vůbec neřešil, pokud se někdy rozhodneš běžet nějaký závod, vůbec se nestresuj tím, jakým tempem jsi schopný běžet, je to tvoje tempo a děláš to pro sebe, pro svou pohodu, své zdraví, jo pokud by ses chtěl předvádět, tak pak by to byla jiná, takhle si s tím hlavu opravdu nelámej a běhej si, jak je ti to příjemné. A to ostatně platí i pro vás ostatní, co si lámete hlavu s tím, jestli se svým tempem můžete vyrazit na závody, aby se pak na vás nečekalo, než doběhnete. DĚLÁTE TO PRO SEBE!

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Dušan Benbenek | 4. 8. 2010 21.17 hod. | 89.29.99.xx
Mnohokrát děkuji Miloši a Vám všem za přiložené komentáře. Ani netušíte, jak silnou motivaci mně to přináší. Opravdu mám pocit, že na to nejsem sám a že jako běžec ještě nejsem mrtev. Ačkoli své tělo už přeci jen trochu znám, sporttester si patrně pořídím. Včera jsem dva úseky běžel rychleji. Šlo to. Jenže jak rychle jsem běžel a co TF? To je to, co bez sportesteru netuším. Myslím si, že každý běžec chce běhat co nejrychleji, efektivně vynaloženým úsilím. Mým ideálem rozhodně není obrázek obtloustlého joggujícího Američana, cupitajícího směšnými krůčky. Já si rád vychutnávám fascinující letovou fázi běhu. K tomu je však zapotřebí určité rychlosti,síly, podložené potřebnou kondicí. Když se pak k tomu, byť vzácně, přidá pověstná euforie, máte pocit, že se nacházíte v letové fázi permanentně. A právě kvůli tomuto stojí sakra za to překonávat počáteční obtíže. Děkuji, že na to nejsem sám. Dušan

Honza | 4. 8. 2010 16.32 hod. | 81.200.61.x
Nemyslím, že sporttester je k pravidelnému běhání pro dobrý pocit a kondici nezbytný. Sám jsem běhal 20 let bez něj a šlo to. po pauze se k běhání vracím a sporttester jsem si koupil (Polar – základní model). Pracuje spolehlivě a používám ho spíše pro kontrolu a statisiku tréninků. Běhám ale stále spíš pocitově a hodiny mě pouze informují, že to cítím správně. Osvědčily se mi při mém prvním půlmaratonu, když jsem měl strach z přepáleného začátku, ale nemyslím, že bez sporttesteru bych byl v neznámém terénu bez mapy a buzoly. Důvěrně znám pocit, kdy jsem se začínal znovu rozbíhat a uběhnout 1/2 hodiny v kuse byl problém. Na to jsem nebyl zvyklý stejně jako na tempo kolem 6 min./km, ale po roce občasného běhání (1-2x týdně) se to upravilo a dneska si dám 10 km kolem 45 minut. Podle mé zkušenosti je to hlavně o tom, srovnat si v hlavě co chci a pak vydržet. Koneckonců běhání na 5 – 10 km je vytrvalostní disciplína. Tak pevnou vůli a hodně ve zdraví naběhaných km. =oD

ll | 4. 8. 2010 15.16 hod. | 89.176.84.xxx
„Běhat dnes bez sportesteru považuji za ignoranství"
me to přijde spíše jako jit do neznámého terénu bez mapy :) Jinak ja sem si pořídil Garmina 305 (asi bych neměnil) klady netřeba vyčíslovat takže spíše zápory. Nelze použít jako hodinky výdrž jen 10 hodin záznam trasy vcetne tepu bez optimalizací asi 4 hodiny (křivka tepáku) jinak celkove počítá dobře. GPS se chytá 2-5 minut. Nekterá aktualní data ne vždy sedí – průměrna je pak už v pořadku. Celkem velkej budik na ruce ale zase vše v jednom.

Dav | 4. 8. 2010 9.29 hod. | 89.176.197.x
Velký souhlas s Dušanovou větou „Běhat dnes bez sportesteru považuji za ignoranství", s tím že bych to bral důsledně u začínajících běžců nad čtyřicet. S pomocí testeru se dá zátěž poměrně přesně dávkovat, člověk se učí znát své tělo, jde přesně tam, kam mu dovolí. Takže optimální rozvoj fyzických schopností s minimalizací rizika zranění či přetrénování.
Jen si nejsem jistý doporučovaným typem, sám jsem relativně spokojeným majitelem Suunto T3c, velmi spolehlivá mašinka, jen se domnívám, že u Garmina 305, nebo i starší typ 205, dostane člověk za své penízky trochu více..., ale to je už věc vkusu a osobních preferencí :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice106
Více času na sebe14
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou35

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků