Andreas – druhý z Danieliných synů
Jmenuju se Andreas a jsem tu vlastně nováček:). Můj bratr Karel mě už několikrát nabádal, abych se dal do běhání :). Mamina mi koupila boty na běhání a já se do toho tedy dal :))). Vyběhl jsem v plné parádě, hodinky Polar na ruce a aby mě holky nepoznaly, tak pro jistotu s kapucí na hlavě :)). Po 400 metrech jsem hodil boty do kouta a tím pro mě běhání na rok skončilo :).
Před půl rokem mě Karel navedl a doslova uprosil, abych s nim šel běhat. Vyrazil jsem. Karlovi to jelo, vždyť už taky běhá pěkně dlouho. Po 2 kilometrech jsem to vzdal, ne – běhat nebudu! Jako kuřák se hned zadýchám, všechno mě bolí a pálí.
Průběžně chodím do posilovny, ne jako Karel, ten tam tráví 5 hodin denně, ale abych nějaké svaly vybudoval a taky shodil nějaké to kilo, ale hlavně, abych už konečně našel tu vysněnou ženskou (ale žádnou Rakušanku).
Taky jsem se potkal ve fitku s mámou, ona na běhátku, já se závažím, a abych ji potěšil a udělal radost, tak jsem se taky rozeběhnul na vedlejším běhátku a ejhle, ono to zas tak špatné není a docela to funguje. Karel mi hned nastavil rychlost, a já běžel. Máma mi pak přečetla článek od Miloše o hubnuti během a hned mě to baví víc, když vím, jak to funguje a že to funguje.
Až půjdu na vojnu, chtěl bych se dostat někam výše nebo u vojska zůstat. Tam musím zvládnout běh na 10 km na čas, takže teď hltám a učím se z článků na Běžecké škole a běh se stává pomalu a jistě mým přítelem, alespoň tedy ten na běhátku ve fitku, tady mě holky nevidí jak se potím, ale pravdou taky je, že tu zase žádnou nepotkám :).
Miloši, jsem rad, že i já mohu tvoje články číst a hlavně že je tady tolik věcí na čtení.
Vložit komentář
Kdyby se tu nasla nejaka slecna , ktera by se mnou rada behala tak at mi klidne napise na pajones10@hotmail.com :))
