logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jeduuuuu! (Tohle já teda fakt nemám zapotřebí!)

Jeduuuuu! (Tohle já teda fakt nemám zapotřebí!)

Jak na nejnovější fotéčce z neděle vidno, našla jsem si nového koníčka. Já už si ho teda pečlivě vybrala, koupila, otestovala (a odřela:-)) loni, ale to bylo jenom takové laškovné oťukávání a čirá koketérie. Letos jsem ho současně s nadšením a hrůzou (loni se neodřelo jenom kolo:-)) zařadila do svého sportovního života. Kdo nezažil, nepochopí – trpím totiž podivnou poruchou jakéhosi tělíska v uchu, což mi způsobuje časté zaléhání uší při změně nadmořské výšky a rýmě, a taky – což je u mnoha sportů teda dost blbý – mám potíž s udržením rovnováhy.

No, nicméně jak uvidíte na dalších fotkách, jezdím… ale bojím!!! Podobný pocit zažívám samozřejmě na bruslích i na lyžích – přesto jsem se masochisticky rozhodla, že letos znovu po asi 30! letech koupím běžky a jdu na to!

obrázek

Co se týče kola: jezdit jsem se naučila jako nesportovní dítě poměrně pozdě, až asi ve 12, načež jsem toho kolem 15 zase hrdě nechala (už jsem byla jako velká:-)). Pak dlouho nic… Pak nastal ohromný boom horských kol někdy kolem mého 30. roku života, i koupila jsem si také jedno. Začala jsem jezdit na silnicích s partou mlaďochů z práce, a skončila jsem v lese na kořenech a potůčkách, neustále omodřinovaná, odřená, ošlehaná a orvaná od větví, bláto až ve vlasech – ale šťastná. Také jsem se vypracovala od totální hrůzy z každého sebemenšího kopečka až ke stavu – tak pojď, hajzle, já ti ukážu! Prostě – v té době mi to fakt docela jezdilo. Aby bylo jasno – strach jsem měla pořád, ale už jsem to při několika švihách týdně tolik neřešila:-).

obrázek

Když jsem si po oježdění starého koupila nového mazlíčka, už slušně vystrojeného a dražšího, záhy mi ho i s tím starým někdo hodnej ukradl z garáže. A já se zatvrdila. Nové jsem si už nekoupila. Až zase teď, po dalších skoro 20 letech. Ježdění na kole se prej nezapomíná, ale… Vysloveně mě dostal M., který mi zpočátku neustále navrhoval, ať ho při jeho dlouhých bězích lesními pěšinami nahoru-dolů doprovázím na kole. Přestal s tím, až když mě na něm poprvé viděl:-). Poslední skvělý nápad byl Martinův – že prý jim vypadl doprovod na Jizerské padesátce! Ha!

obrázek

Ale k mému pěkně vypečenému poslednímu týdnu: zakomponovali jsme s M. konečně ty 2 dny volna a je pravda, že jsem si je docela zasloužila, i když mi pořád působí potíže. V pondělí jsem byla v posilovně, dala jsem střídavě záda se zadní stranou nohou, tricepsy a břichem. V úterý jsem měla volno, ve středu jsem běhala úseky, ve čtvrtek dopoledne v posilovně zpracovávala prsa, ramena, přední stranu nohou a břicho a odpoledne jela za M. vyzkoušet to moje krásné, zlaté, stříbrné kolečko:-). V pátek volno. V sobotu celý den pršelo a tak, když jsme se večer potkali s M. u nás na Hůře, prohlásil, že on už se v dešti proběhl (Stožec a Zlatá stezka) a teď že je řada na mně. Naštěstí přestalo, ale upřímně – už se mi v 8 večer fakt moc nechtělo! Když začal zase s těma svejma kydama, že ono je to vlastně jedno, jestli jdu nebo ne, a ať teda nechodím a udělám aspoň večeři, dožrala jsem se, převlékla se a vyběhla:-). Tohle teda vážně nemám zapotřebí! Když jsem ho pak viděla, jak mi jde naproti, nebyla jsem si jistá, jestli je to z lásky, hladu nebo je to prachsprostá kontrola, jestli opravdu běžím:-).

obrázek

Hádej, máš 3 (slovy tři) možnosti :)

No a na nedělní ráno jsem si sama naordinovala sice kratší, ale pro mne rozhodně ne lehčí trasu –„jenom“ necelých 12 km, ale zato se „zahřívacím“ pěkným, běhavým a závěrečnými oběma kopci z Frantovek na Hůrku, které obvykle při běhání těch delších tras, co běháme od Ameriky ve františkolázeňských parcích víceméně po rovině, už jenom chodíme, protože na ně prostě v závěru nemám. Ta kratší kilometráž měla své opodstatnění – chtěla jsem totiž ještě odpoledne na kolečko:-).

obrázek

Když jsem se konečně vypravila a M. viděl před barákem to nadšení a doslova stříkající energii:-), navrhl mi zase vtipně, že se teda vrátíme domů, převlečeme se a půjdeme rovnou na to kolo. A že si dáme tak 30 – 40 km, abychom nahradili ten běh! Tak jsem si to radši rozmyslela:-).

Pak jsem to nějak docela rozběhala a dala to bez ztráty kytičky i se všemi kopečky, navíc M. opět našel spoustu hub, takže jsme měli hned i oběd. Nezapomenu na výraz desítek houbařů, které jsme míjeli, když viděli M., kterak zlehka BĚŽÍ a má plné ruce hřibů, kozáků, klouzků…, zatímco oni CHODÍ s prázdnými košíky. Dorazil to odpoledne, když jsme jeli na kole na Seeberg a cestou zpátky mě někde u pole poslal napřed s tím, že se podívá, jestli tady NÁHODOU nerostou hřiby. Když pořád nejel, jela jsem ho hledat a on se ke mně blíží s plnou helmou!!

obrázek

Tak tohle teda fakt není normální!

Dana Škorpilová foto
  • přečteno: 12198/12016×, 3 komentáře
Jeduuuuu! (Tohle já teda fakt nemám zapotřebí!) Jeduuuuu! (Tohle já teda fakt nemám zapotřebí!) Jeduuuuu! (Tohle já teda fakt nemám zapotřebí!) Jeduuuuu! (Tohle já teda fakt nemám zapotřebí!) Jeduuuuu! (Tohle já teda fakt nemám zapotřebí!) Jeduuuuu! (Tohle já teda fakt nemám zapotřebí!)

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Tomas_Pce | 11. 8. 2010 6.12 hod. | 213.226.203.xx
Dan už to dávno říkal: „ běžec na houby"

pyjár | 10. 8. 2010 14.59 hod. | 217.117.209.xxx
bylo to z hladu. že jo, hurvajs?

ll | 10. 8. 2010 9.32 hod. | 89.176.84.xxx
Jo kdo umí ten umí :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Danin (běžecký) deníček

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : zdravím poslední dobou mám skoro po každém běhu problém s koleny,prostě mě začnou bolet.nevíte co s…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Doporučuji při potížích klid a počkat. Běhala jsem dlouho přes bolesti a nedopřála při občasném…»
  • 7 tipů pro běhání na pásu : vopruz :-( »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobry den, v cervnu 17 jsem zacal opet behat a hodne aktivne zit. Zhruba po mesici se ozvala leva…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Jitko, 60 metrů stupňovaně se běží tak, že začínáš běžet velmi pomalu a postupně, cca po 10 metrech…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků