logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě …

Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě …

Uteklo hodně vody od posledního soustředění ve Skalné, tehdy ještě organizovaného pod jinými křídly. Tehdy jsme se sešli na víkend, nyní na celý týden. Jak ten týden naplnit, co vymyslet za program, aby se nikdo nenudil a každý si přišel na své. To byly otázky, které mě zaměstnávaly a jimž jsem nechával v hlavě hodně prostoru, aby zrály ke konečné realitě. Nakonec to ale všechno záleželo na počasí, ono můžete připravit sebelepší program, ale když si šumavské počasí postaví hlavu, dokáže tu vaši pěkně zamotat a vaše plány pěkně pocuchat. My však měli kliku. Počasí vyšlo skvěle :).

Hlavním předmětem, který jsme probírali každý den, byl běžecký styl. Znovu jsem si uvědomil, jak je tenhle předmět zanedbáván a přezírán, a to jak atletickými trenéry, tak trenéry sportů, jichž je běh důležitou součástí. A co si budeme namlouvat, k nabírání fyzičky se běhá ve všech, i v plavání. Ono ale není čemu se divit, protože rozebrat běžecký styl daného jedince je jedna věc, ale najít způsob, jak mu vysvětlit, kde dělá chyby a jak běhat, aby to bylo správně, to už je mnohem těžší. Tady jednotný mustr neexistuje. Jak už jsem mnohokrát psal, chůze i běh každého jedince jsou podobně jedinečné jako otisky prstů. Máte-li daného člověka v oku, už na dálku podle jeho stylu chůze či běhu ho poznáte. Takže, už při prvním – rozcvičovacím – běhu jsem ostatní pozoroval a snažil se uložit si v paměti, jak kdo běží a pak si v duchu ten jejich běh přehrávat a hledat slova a způsob prezentace, jímž bych jim mohl dát takovou zpětnou vazbu, aby pochopili.

obrázekobrázekobrázekobrázekobrázek obrázekobrázek

Druhým předmětem byl test na zjištění běžeckého talentu. Ukázalo se, že někteří mají ty nejlepší předpoklady stát se novými Emily Zátopky, ovšem když jsme pak dělali liftink, vypadalo to jak v panoptiku :). Holt se zase ukázalo, že ne vždy dobrý výsledek testu zaručuje, že jste za vodou. Bohudík, jinak bych byl asi bez práce :).

Přímo hleď!

Při běhu je důležité hledět před sebe a to tak, abyste měli v zorném poli alespoň 10 metrů před sebou. Budete-li si pamatovat jen toto pravidlo, bude dobře. Většina lidí, snad z důvodu pocitu, že dělá něco nepatřičného, chodí a běhá se shrbenými zády a kouká se do země, jako by se styděli za to, že se hýbou. Jakoby měli pocit, že normální je se nehýbat! Už jsem si toho všiml dávno, a pokud jde o mě osobně, byla to moje největší proměna. V okamžiku, kdy jsem zvedl hlavu – zvedlo se mé sebevědomí! Od toho okamžiku už ani při chůzi nehledím do země, ale jen přímo před sebe. Pomohlo mi to hodně, přestal jsem ohýbat záda, ta mě za odměnu přestala bolet a také od toho okamžiku mým tělem začala proudit energie.

obrázek

Nevím, zda si to David, Michal, Petrové, Miriam, Gábina či Jožka uvědomili, ale každým dnem se více narovnávali a hleděli příměji. Možná, že jim bude chvíli trvat, než si to uvědomí naplno, protože taky nejméně týden bude trvat, než vstřebají únavu, která se každým dnem stupňovala. Přeci jenom nejsou zvyklí naběhat za týden přes 120 km a k tomu nádavkem ještě ujít přes 50 km. Ale až to vstřebají, udělají další velký skok. Jsem si jistý, že i Jana udělá velký pokrok, i když s námi strávila jen 4 dny.

obrázek

Tůristika a mapování

Nenechte se mýlit, ten kroužek nad u sice vypadá blbě :), ale má své oprávnění. Protože běžecká tůristika a běžná turistika mají k sobě dosti daleko, i když pokud jde o mě, tak vlastně ani ne – vždycky je to na dlouhou míli :). Základem běžecké tůristiky je to, že máte před sebou lán světa, ale o co více kilometrů na vás čeká, tím větší očekávání, kudy nakonec poběžíte a co nového pěkného objevíte. Pravdou je, že na Šumavě jsme moc nebloudili, tedy pokud jsme chodili, když jsme vyběhli na dlouhé výběhy, vždy se to nějak zvrhlo. Poprvé to bylo více než méně naplánováno v mé hlavě během samotné trasy – děsně nerad chodím po stejných cestách, a to při běhu z Kvildy na Modravu a pak do Srní hrozilo.

obrázek

Navíc, dnes už to mohu přiznat, se mi nechtělo běžet do krpálu k Tříjezerní slati. Pravda, šlo to oběhnout, ale já volil raději úplně nový postup, po trase, po níž jsem ještě nikdy nešel ani neběžel a tak jsme byli odměněni krásnými výhledy na Poledník a na Javor, no taky nemuseli běžet ten krpál, že jo :). Podruhé už to nějak přišlo samo od sebe. Zatímco skupina vedena Ondrou mířila na Poledník, který bičoval studený déšť a foukal tam uragán, já přehlédl odbočku a pelášil do Prášil. Pravda naběhli jsme si asi 2 km navíc, zato jsme ušetřili 200 výškových metrů a běželi po cestě, po níž se běžet dalo. Vedoucí skupinka pak si užila toho větru a deště a ještě se musela modlit, aby někde nenatrefila na bludnej kořen. K přeskakování jich měli společně se šutráky po cestě požehnaně. Výsledkem bylo to, že do Mechova jsme doběhli společně a to jsme se ani moc nezpotili, teda my zbloudilci. A pak že bloudění a zbloudění je jev negativní. Prdlajs, pro nás to bylo zbloudění ryze pozitivní.

obrázek

Jak se rodí z běžce chodec

No a tady by to mohlo skončit, ale neskončí. Musím totiž podat svědectví o tom, jak se učím na instruktora H.E.A.T. Programu. No, řeknu vám, žádnej lehkej level, i když nám tam zdůrazňují, jak máme sobě naslouchat, stačil jsem za tři hodiny propotit tři trika a troje trenýrky :). Jinak ale pohoda, určitě to bude pro mě a doufám i pro ty z vás, kdo se rozhodnou to v budoucnu vyzkoušet, až se to naučím, abych vám mohl předat své nově nabyté vědomosti, přínosné. Ale teď vážně, je to super, čím víckrát na tom chodím, tím víc se mi to líbí a uvědomuji si, že je to skvělý nástroj, jak vás naučit správně Hurvajse. Jde totiž o to, že na nakloněné rovině to jde lépe předvádět a vysvětlovat. Navíc tam člověka nic nerozptyluje, má rovnou cestu pod nohama. Teda rovnou, ona je trošku do kopce, ale to se srovná :). Teda nesrovná, vy se srovnáte, až na tu nakloněnou rovinu vstoupíte. Mně zatím rovnají hlavně ruce, protože jsem trošku topornej, ony teda ani ty nohy nejsou nijak uvolněný, ale to se srovná, až se naučím chodit …

obrázek

Takže zatím co vy si tohle čtete, já jdu potit další triko …,

Miloš Škorpil foto
Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě … Jak jsem snažil a snažil, ale nikoho neuštval aneb jak se běhalo po Šumavě …

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (2 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

DagmarKa | 11. 9. 2010 2.12 hod. | 82.100.0.xxx
Ahoj Miloši,
při přečtení tvého nadpisu mne napadla jen taková drobnost :-) taková úsměvná drobnost :-) tak ti to sem píšu, tak třeba se na mne usměješ...

Napadlo mne, že škoda, že jsi ten nadpis nenazval: „Jak jsem se snažil, snažil, ale nikoho nenaštval."...páč to bych ti mohla i něco napsat :-) No takhle nemůžu… no.… tak třeba jindy :-)

Gábina | 6. 9. 2010 19.58 hod. | 89.203.138.xxx
Ahoj Miloši, svatá, svatá pravda, hlavu nahoru a zlehka jako přes švihadlo dopředu. Ten parkmaraton byl šílený – kopec nahoru, kopec dolu, žádná rovinka. V druhym kole jsem zakopla při seběhu na kamení a rozčísla si dlaň, narazila rameno, odřela se… I přes tuto patálii jsem doběhla, celou dobu běžela na tep 155, myslela na Hurvajze, a ten mě (s Davidem) dovedl až do cíle ;-). Co ale pro mě bylo největším překvapením byl fakt, že druhý den po tom maratonu mě prakticky NIC (kromě ramene) NEBOLELO! Což se v mém věku rozhodně počítá :-))). Soustředění bylo pro mě doslova zlomovým bodem ;-). Ještě jednou díky Tobě a pozdrav všem soustředícím se spoluběžcům, za kterými jsem plápolala jak fanglička :-).

Dav | 6. 9. 2010 10.05 hod. | 94.113.49.xx
Ahoj Miloši, pravda s tím narovnáváním, má to nejen fyzický, ale i psychologický efekt.., jo a vždycky, když mě v minulosti někdo napomínal, že chodím shrběně, tak mi rovnal hrudní páteř, prý abych vypnul prsa.., hobec, celý je to v bedrech, jak člověk narovná bederní páteř, tak hrudní už jde sama.
Nevím, jestli své ovoce přinesl hurvajs styl, nebo ty šumavské kopečky, do kterých jsi nás hodil, ale běželi jsme v sobotu Parkmaraton, nastoupali kol 900m a přežili to bez větší újmy.., teda kromě Gábiny, která upadla a drobek si namlátila:-) Ale hlavně, kolena a achilovky dobrý a to (myslím) díky rovný figuře.., jo, Josek si tam vybral svou maratonskou premiéru...

Pert | 5. 9. 2010 10.34 hod. | 82.208.25.x
Svatá pravda Miloši.Krásné fotky,a zase máš pravdu ( jak ty to děláš:-) ).Už běhám rovněji,tolik neskáču,krok(nebo skok?) se zkrátil,časy se zpomalily,ale až toho hurvajse přes ten H.E.A.T.vypiluju to budeš koukat jaksi úspěšnej kouč.( ale to ty víš,viď)Pěknej den všem Pert

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice98
Více času na sebe13
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků