Usedom-Marathon aneb Každý běžec u moře vyléčí si své hoře!
Meklenbursko – Přední Pomořansko má svým návštěvníkům co nabídnout. Do kasičky této spolkové země každý rok přispívají zástupy nadšených turistů lačnících užít si Baltské moře s nádhernými plážemi, proslavenými štrandkorby a krásnými ostrovy. Jedním z největších tamních ostrovů je Usedom, který v příjemných zářijových dnech každoročně nabízí něco navíc pro běžce – několik hodin sladkého utrpení.
I nápis v polštině naznačuje, že start bude skutečně ostrý
Letos, v sobotu 4. září v 10:30 odstartoval z polského pohraničního města Swinoujscie jeho již 31. ročník. Počasí, ani meteorologové neslibovali žádné zázraky, deštivo a zataženo mělo provázet několik set běžců po celé trati. Naštěstí se zázraky občas dějí, a tak s příjezdem autobusů obtěžkaných sportovníky ku startu ukazuje slunce svou vlídnou tvář a u toho už zůstane až do cíle (alespoň pro ty rychlejší).
Schneller, schneller!
V polském městečku, jehož český přepis zní něco jako Svinoústí (nikoli však nad Labem) zaznívá mohutný startovní výstřel, k nebi stoupají desítky balónků v německých a polských barvách. Už od roku 1979 tady Němci a Poláci navazují přátelské vztahy na bázi aktivního odpočinku. A jde jim to. Jen staří pamětníci zamíchaní mezi přihlížejícím davem povzbuzují německé borce lakonickým „šnela, šnela!“, jako by, nyní však už jen shovívavě a přátelsky, tyčili varovný prst s odkazem, že na čtyřicátá léta minulého století ještě tak docela nezapomněli.
V cíli vítají doběhnuvší mladičké dorostenky
S kým se popasovat?
Po povinné otočce před zraky městských diváků se startovní pole odebírá do lesního pobřežního porostu, na lesní pěší chodníky a cyklostezky, na promenády pobřežních letovisek, jako jsou Ahlbeck, Heringsdorf, Bansin, Ückeritz, Kölpinsee, Koserow, Zinnowitz nebo konečný, cílový Wolgast. Chumel běžců se poměrně záhy trhá, aby jedenkaždého z nich alespoň na pár minut nechal s jeho vlastními myšlenkami. Ti nejambicióznější závodí mezi sebou na špici s výslednými časy kolem dvou a půl hodiny, ti ostatní zápolí především sami se sebou. Z myšlenek je vytrhávají jen míjející cyklisté nebo vůně rybích specialit z malebných restaurací. Trať běhavce příjemně pohupuje na svém hřbetu. Pravděpodobně se nechala inspirovat mořskými vlnami, které rovněž napomáhají maratoncům upadat do stavů podobných transu a nevnímat tak za bolestí se rodící puchýře v teniskách.
Ve stanu původně slibovali masáže, byla to však muka
Jako na vlnách
Na profilu trati z prospektu to vypadá dost houpavě, nicméně pouze do doby, než si všimnete měřítka. Běží se po pobřeží, jež nebývá příliš vzdáleno mořské hladině, a tak můžete s úlevou konstatovat, že nejvyšší místo trati nepřesáhne údaj 30 m n. m. To slibuje rychlý průběh celé události. No, jak u koho. Původně jsem měl v plánu zaútočit na nějaký pěkný čas blížící se třem hodinám. Kubu, který mě v pátek vyzvedával, ale vítám zachumlaný do deky se slovy: „Něco na mě leze, woe, určitě jedu, ale jestli poběžím, to je ve hvězdách.“ V sobotní ráno u moře jsem se ze spacáku soukal s vcelku uspokojivými pocity, tak jsem poběžel. Ale raději jen „na pohodu“.
Der Mann aus Prag „šťastně v cíli!“
Mnoho vítězů, žádný poražený
Na start se postavilo 259 borců a borkyň převážně z Německa a Polska. Zastoupeno bylo také Holandsko a – jak asi tušíte – Česká republika. Vítězí ostřílený matador Jaroslaw Janicki z Polska, držitel traťového rekordu, desetinásobný vítěz závodu, vítěz posledních pěti ročníků v řadě. A vítězí i každý, kdo přestál nástrahy přímořské trati, nota bene postavil-li se na start tak dlouhého závodu poprvé. Tímto prohlašuji, že jsem měl tu čest být u porodu dalšího maratonce Kuby (známého pod občanským jménem Jákob Jásir) a že mu co nejupřímněji připíjím na zdraví! Gratulace jak sviňa a těším se na další! :)
Je třeba doplnit energii, bez ohledu na hladové pohledy malých děvčátek!
Strandkorb nabízí zasloužený odpočinek pro unavené běžce
Je to výlet do země, kde vítr znamená zítra
Vložit komentář
