logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Máňa a Lojza rok 2 – klobása, neklobása, pivínko, nepivínko, cvrkot, necvrkot

Máňa a Lojza rok 2 – klobása, neklobása, pivínko, nepivínko, cvrkot, necvrkot

Pondělní podvečer ve Stromovce byl krásný. Sluníčko prozařovalo pomalu se barvící listy stromů. Z bufetu na výstavišti voněla grilovaná klobása. Prostě nádherný to čas, aby si člověk jednu koupil, k tomu půllitrový kelímek točeného, sednout si s tím někam na lavičku a pozorovat cvrkot. Ale klobása, neklobása, pivínko, nepivínko, cvrkot, necvrkot, Máňa zavelela: „Běžíme“, a krásný sen se Lojzovi v tu ránu proměnil v černou můru.

Umínil si ale, že tu běžeckou trasu musí dát co nejrychleji. Co na tom, že na tabuli je napsáno, za kolik to kdo při své výkonnosti může dát, aby to zvládnul v pohodě a s grácií. „Přece nejsem žádný začátečník, mám za sebou už jednu 10 a tu jsem zvládnul nakonec daleko líp než Máňa, tak makáme, makáme, ať to stihneme, než sluníčko zapadne“. Jak řekne, udělá. Nasadí hned od začátku tempo, za něž by se nemusel stydět Emil Zátopek v době, kdy lámal světové rekordy jeden za druhým. Marně na něj Máňa křičela: „Lojzóóó, copak jsi zapomněl, jak to bylo vloni, jak jsi oběhl blok a zcepeněl?“. Vše marno, Lojza to hnal jak hasič k ohni. Proběhl rovinkou k Planetáriu, pak uviděl, že cesta vede z kopce a ještě na to dupnul a liboval si, jak ho ta jeho hmota pěkně strká dopředu. Máňa si běžela svoje volné tempíčko a čekala na svůj čas. Nemusela dlouho. Ledva kopec skončil a přešel do mírného stoupání, Lojzova postava sebou začala nějak divně škubat. Lojza by to rád tlačil dál, ale tuhnoucí nohy mu každým dalším krokem vypovídaly víc a víc službu, až už je od asfaltu neodlepil. Zůstal stát, ohnutý k zemi chytal dech. To už však u něj stojí Máňa a vítězoslavně praví: „Tak běžíme, běžíme, ať to stihneme, než sluníčko zapadne,“ pusu od ucha k uchu.

Tak pojď, pojď, Lojzo jeden. Lojza by šel rád, ale nohy jako z olova. Nakonec se mu silou vůle podaří udělat první krok, pak druhý, třetí …. Jde a připadá si jak robot. O tom, že by se dneska ještě rozeběhl, vůbec neuvažuje. Máňa je v pohodě, a protože je ještě docela světlo, všechno to tu voní, tak na něj houkne: „Lojzo, vezmi to kratším okruhem, já to vezmu tím velkým a u tabule se sejdeme“ a běží dál. Lojza je rád, že může být chvilku sám, nadává si do Lojzů a snaží se jít. Pomalu to jde čím dál tím lépe. Krev mu zase začala proudit. Dokonce už zase pozoruje cvrkot. „Hm, hm, docela je to tu pěkný“, říká si, pozoruje míjející jej běžkyně. Lepšící se nálada ho nepřejde ani ve chvíli, kdy se oba okruhy spojily a Máňa kolem něj lehce proběhla a jen zavolala: „Já běžím napřed, zatím ti objednám jednu klobásku a jedno točený, tak hejbni hmotou, ať ti nevystydne a nespadne pěna!“ Lojza na tento popud zkouší chůzi zrychlit, ale nohy pořád zarůstají do země. Nakonec kolečko dokrouží a usedne k vytoužené klobásce a pivku.

Sedí, ukusuje klobásu a chleba, zapíjí to pivem a už chystá strategii na další dny. „Musím se podívat, jak jsme to běhali vloni a už neopakovat stejné chyby. Dneska to bylo naposled, co jsem se utrhnul ze řetězu, od teďka už budu chytřejší.“ V těchto úvahách dorazí domů a první co udělá je, že si namíchá REGENER od NUTRENDU.

Že by šel do sebe?

Máňa je spokojená. Pěkně si zaběhala. Konečně cítí satisfakci za svůj zvoranej běh při loňském adidas běhu, kdy to napálila na začátku jako dneska Lojza. A umiňuje si, že letos, letos rozhodně neskončí stejně a taky nepřestane běhat, ostatně jestli ji vyberou do tý Women´s Challenge, tak by byla hloupá, kdyby nevyužila šanci. Jde a taky si namíchá láhev REGENERU, aby do zítřka dobře zregenerovala a dodala tělu vše, co potřebuje k aktivnímu životu.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Máňa a Lojza

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Máte talent na běhání? Stačí udělat 7 cviků a budete vědět, jak na tom se svým běžeckým talentem jste! : No tak pohyblivost nic moc 1.dobře 2.dostatečně 3.dobře ,ale silový zbytek velmi dobře .Budu se…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Krásné....běžet po tak nádherných místech šumavy byl určitě zážitek.....jsi pořád ultra běžec…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Já oceňuji nejvíc, že to bylo bez podpůrného týmu. Veškeré "zázemí" na svých zádech,…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Bohužel mám v zapadlejších končinách naší republiky taky neblahou zkušenost s nízkou úrovní, resp.…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Miloši,jste borec!Krásný článek a neskutečný výkon!Ať se daří i nadále. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků