logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem zase neobjevil Yettiho a nevynesl pytel tam, kam jsem chtěl

Jak jsem zase neobjevil Yettiho a nevynesl pytel tam, kam jsem chtěl

Do jedné řeky dvakrát nevstoupíš, na jednu horu dvakrát nevylezeš, dvakrát jeden strom neporazíš, jednoho syna dvakrát nezplodíš a já ani napotřetí nevylezl na Everest. No a co, země se kvůli tomu točit nepřestane.

Že už bych si začal pomalu zvykat na to, že dát nějaký pořádný rekord bude těžší a těžší? A to ani náhodou. Vždyť člověk je tak mladý, jak se cítí. Že už to zrovna na Everest potřetí nevyšlo mě sice vůbec netěší, ale to neznamená, že to balím. Otázkou zůstává, kde a kdy. I když, ony ty schody v tom Pelhřimově asi nejvíce připomínají, chce-li se člověk pokusit vylézt na Everest někde jinde než v Himálajích, ty originální podmínky. Jasně – nadmořskou výšku tam nevytvoříte, zabalit do stanu se kostel nedá, ale z úterý na středu tam byla docela kosa a taky to tam dobře foukalo, takže občas jsem se rozhlížel, jestli se někde na mě neřítí lavina. Nakonec ale tu pecku, kterou jsem dostal do hlavy, způsobil zase jen ten prevít trám, který jsem opět odmítl registrovat, holt hlavou ani trám nepřerazíš :).

Díky Martinově obětavosti jste měli možnost sledovat on line, co se v kostele děje, kde se zrovna nalézám, jak se cítím. Takže by se dalo říci, že tenhle článek je docela nadbytečný. Mohl by být, ale není. Jednak bych v něm rád poděkoval všem, kteří mi posílali podporu ať už formou SMS nebo na stránkách Běžecké školy, a taky trošku více popsal, jak jsem se cítil.

Na startu jsem se cítil skvěle, vůbec jsem nepochyboval, že bych neměl vylézt. Tuhle mou náladu ještě umocnil značný zájem medií.. Nejsem naivní, je mi jasné, že psát, mluvit či točit obrázky o takovém „rekordmanovi“ se jim moc často nenaskytne, ale kromě toho z těch lidiček byl cítit i zájem o člověka, nejen zájem být u toho, když se děje něco mimořádného, ale i o tom, co a proč to ten člověk dělá. Nakonec přišli znovu ráno, i když se to nepovedlo.

Pokus začal úderem šestnácté hodiny. Počasí se zdálo ideální. Bylo okolo 10 stupňů. Lezl jsem nahoru, sbíhal dolů. První hodinku 25x, druhou, v níž jsem vložil malé občerstvení, 20x. Bylo to jako poprvé, kdy jsme však měli na pokus vyměřen čas dvanácti hodin. Uvědomil jsem si tady a teď, že mít vyměřen nějaký konkrétní čas, kdy se máte o něco pokoušet, je mnohem lepší a lehčí, než když máte určenu nějakou výšku či vzdálenost. V prvém případě máte alespoň tu jistotu, že déle to trvat nebude. Tady nemáte jistotu, jak dlouho vám to bude trvat, ani jestli to nakonec zvládnete. Ne, že by mně to nějak svazovalo nohy i ruce, protože těmi jsem si při výstupu také vydatně pomáhal. Ostatně, když lezete nahoru na nějakou horu, tak fixní lano vám také neslouží jen k tomu, abyste neřachli do propasti, ale i k tomu, abyste trošku ulevili nohám a nenechávali vše jen na nich.

Někdy po třech hodinách se začaly ozývat svaly na přední části stehna. Natřel jsem si je Siddhalepou-ajurvedskou mastí, trošku promasíroval a zdálo se, že to bude dobré. Po hodince se začaly zase ozývat, tak jsem se na 20 minut natáhl v autě, abych je uvolnil. Bohužel uvolnění vydrželo jen chvilku. Ať jsem pak dělal cokoliv, vždy to mělo jen chvilkový efekt a řezavá bolest v obou stehnech se stupňovala. Nakonec jsme se dohodli s komisařem z Dobrého dne, že zkusíme poslední možnost a to tu, že dám nohám hodinovou pauzu.

Spalo se mi skvěle. Pak jsem se vydal opět vzhůru, ale po patnácti výstupech se problém vrátil a to už v takové intenzitě, že jsem, i když jsem si to nechtěl stále přiznat, musel uznat, že tentokrát to zase nevyjdu. Pokud bych pokračoval, nebylo by to ani tolik o zdraví, ale spíš o život, protože profil schodů zejména v závěru, tedy při sestupu na začátku, je takový, že hrozilo, že se dolů spíše budu kutálet. To by bylo sice možná dobré řešení a rozhodně rychlejší než scházení, ale přece jenom sebe a život mám rád a ještě bych si rád něco užil, třeba při příštím výběhu na Čomolungmu :).

Po doběhu jsem si sice říkal: „Už nikdy více,“ ale stejně jsem věděl, že mi tohle rozhodnutí dlouho nevydrží, a když jsem pak začal dostávat takovéto SMS:

  • Postavit se potřetí a zkusit TO, i když víš, co tě čeká? Kamaráde, jsi živel, ale jen takové kousky posouvají hranice a to nejen sportovní. Vláďa Novák
  • Miloši, dobře žes to zkusil, deštníček je zas o něco viditelnější Dušan Krč
  • Nevím jak dopadl výstup, ale už jenom tím, že jsi se do něj pustil, jsi dokázal mnoho. Oceňuji tvůj výkon, ať už to dopadlo jakkoliv. Jiří Berdich
  • Neva, mně není také souzený maraton za 3 hod a stejně mě to baví a budu to pokoušet. Stejně si správnej magor a takovejch moc není. Zdeněk Dančo
  • Nevadí, i tak je to vynikající výkon, ke kterému gratuluji. Vždyť 90% národa by se vůbec rozmýšlelo, jestli tam vyleze alespoň jednou, aby se podívali po kraji. Boty holt vyhraji příště. Martin Lukeš
  • Nic se neděje, je to výkon hodný obdivu! Martin Ševčík

bylo jasné, že ještě nějaký další pokus bude.

Pokud jde o Paraple, pokus určitě splnil svůj účel, zmínka o tom, co a proč dělám, respektive s celým týmem vyslanců děláme, se dostala jak do novin, tak do rozhlasu, ale i do televize. Navíc se zdá, že tenhle pokus bude mít pozitivní vliv na možnost přivést ke zdravému životnímu stylu další lidi.

Soutěž vyhrála Věra, která jediná vsadila na to, že nevyběhnu, ostatní místa zaujmou ti, co vsadili, respektive napsali nejpomalejší výkony. Musím to ještě uspořádat, ale příští týden uveřejním výherce a spravím je o tom, co vyhráli.

Čomolungmě zdar a Pejřimovu zvlášť :).

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Štefan | 8. 5. 2009 15.27 hod. | 90.176.251.xx
Ahoj Miloši, včera jsme Tvůj pokus analyzovali se synem a asi jsme přišli na to, proč se to nepovedlo. Zřejmě to nebylo dost realistické. Chtělo by to přidat nějaký fučák, sněhovou vánici a s přibývající výškou ubírat kyslíku :).

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků