Chřibský běžníček u konce, bude to stačit?
Rok se s rokem sešel, zase... a start mého oblíbeného závodu je opět tady. Vzhledem k permanentnímu nedostatku času, který mě poslední měsíce provází, nepřináším podrobné informace o tréninku, jako tomu bylo na přelomu jara a léta, kdy jsem trénovala na Olomouc. Také proto, že moje nynější běžecké snažení nebylo tak systematické, jak jsem byla zvyklá ještě loni touto dobou. Poslední 2 roky jsem se soustředila na podzimní Chřibský maraton již od začátku srpna. Letos jsem se probudila v jeho polovině a začala pozvolna hledat ztracenou fyzickou kondici. Ne, že bych v průběhu léta neběhala, ale nebylo to zkrátka ono.
Start loňského ročníku Chřibského maratonu
Ještě na stadionu, plno sil...a s bolavým krkem
Zlomovým byl asi předposlední prázdninový víkend, kdy jsme byli s dětmi a přáteli na Rusavě. Zjistila jsem, že Hostýnské vrchy jsou na běhání ideálním místem, navíc se podařilo i počasí. A protože jsem tehdy ve víru balení věcí pro celou naši rodinku nechala cyklistické boty doma, nezbylo, než se s malými (ale i velkými) bikery vydat po svých. Musím říct, že mnohde jsem byla i rychleji, než oni.
Ony skoro všechny prázdninové víkendy byly pro nás cestovatelské a sportovní. To nejlepší ale zbylo až na konec. Běžecký kemp běhej.com v Řásné na Vysočině se opravdu vydařil. I když pro mě to byla akce spíše pracovní, než běhací. Nakonec se ale přeci jen i tady podařilo ulovit do sbírky několik naběhaných kilometrů.
Radim „mánička“ na Cooperově testu v Řásné. (foto: M. Symon)
První, skutečně delší, souvislý běh jsem naplánovala až na první zářijový víkend. Bylo to celkem pozdě, protože týden na to jsem po dlouhé době oblékla opět závodní dres a vydala se na trať Brněnské pětadvacítky. Byl to zde můj celkově třetí start. A podle předloňského a loňského výsledku to vypadalo, že to se mnou jde skutečně z kopce… Ani zde raději nebudu zveřejňovat dosažený letošní čas, přesto, že konečné umístění bylo vynikající. Nevím, kde se zapomněly všechny moje soupeřky, protože ta katastrofa stačila na první místo v mé kategorii, ve které jsem mimochodem běžela sama… Co naplat, alespoň jsem se nad sebou začala zamýšlet a s vědomím, že do Chřibáku je ještě dosti času, jsem začala běhat trochu víc a hlavně dál.
S Dušanem Kyjankou v cíli Brněnské 25
Občas jsem zařadila i nějaký ten rychlejší úsek na dráze. Poučena z předchozího maratonu, kdy jsem podivným způsobem zhasla kolem 33. km, jsem zařadila 30 km běhy. Ty se mi podařilo zaběhnout celkem dva ze tří původně naplánovaných. Z toho třetího jsem se nakonec musela vrátit z důvodu jakéhosi nachlazení, které mě v té době zrovna provázelo. Oba tyto delší běhy dopadly, myslím, více než dobře, obzvláště ten první z nich, kdy jsem měla pocit, že kdyby bylo přede mnou v tu chvíli dalších 12 km, nebude s nimi žádný problém. Prostě mi to sedlo. Navíc počasí bylo jak vymalované. Trasu jsem zvolila členitou. Z Kvasic jsem šla po trase maratonu nahoru na Nový Dvůr, Novou Dědinu, Tabarky, dále přes Vrbku nahoru nad Těšnovice a pak zase dolů. Kromě těchto opravdu dlouhých tras jsem nevynechala cca 5 pětadvacítek, hromadu kratších okruhů a občas i rychlost na dráze.
Ze závodů, které jsem v přípravě absolvovala, nemohu nepřipomenout slavný Bobr cup, který jsem přežila a co navíc, neodnesla jsem si z něj žádné trvalé následky. Dneska si dokonce dovedu představit, že příště do toho půjdu víc dobrovolně, pokud nebude tolik vody :-). No a Helf double cross mám ještě v čerstvé paměti z minulého týdne. Snad z toho výběhu na Helfštýn ve mně něco zůstalo, co bych mohla tuto sobotu zúročit.
Poslední delší běh se uskutečnil tuto neděli 17.10. Šla jsem znovu pětadvacítku v tempu o drobek rychlejším, než sobotní maraton. Od této doby víceméně běžecky odpočívám, dneska plánovaných 12 km a poslední spinn jízda a cvičení ve sportcentru. Zítra se, kvůli práci, ven takřka nedostanu, ve čtvrtek a v pátek jen krátké předstartovní vyklusání :-).
Letos nemám ani nijak velké ambice zaběhnout super čas, ale kdybych se vešla jakkoli pod 4 hod...je to mé tajné přání :-). A především běžet v klidu a pohodě po celou dobu, nebo alespoň do Zdounek, odtud je to už jen kousek. A ve zdraví dokončit, to je samozřejmé.
Do té doby doufám, že se mi vyhnou všechny bacily a podobné záležitosti, které mě trápily v průběhu loňského ročníku. A kdyby náhodou ne, přidám se hlasitě k divákům :-).
Chřibský maraton
Pokud jste se dočetli až sem, přijměte, prosím, pozvání ke startu 38. ročníku Chřibského maratonu, který startuje již tuto sobotu 23.10.2010 na dráze atletického stadionu v Kroměříži. Pokud to nestihnete v 10:30 na start, všichni závodníci jistě ocení vaši podporu kdekoliv na jeho trati – Atletický stadion – Moravská ulice – Vážany – Trávník – Střížovice – Kvasice – Nová Dědina – Kostelany – Bunč – Zdounky – Olšina – Šelešovice – Jarohněvice – Vážany – Atletický stadion v Kroměříži.
Vložit komentář
