logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Proč právě canicross

Proč právě canicross

Někdo z vás možná zvažuje, jestli právě ten canicross není to, co by pro něho bylo to pravé ořechové a čemu by se mohl věnovat v blízké budoucnosti. Jedno je však jisté. Záleží jen a jen na vašem rozhodnutí. Vy musíte chtít, vy si musíte najít tu správnou motivaci a sami sobě vše zdůvodnit. Nepouštějte se do toho jenom proto, že to baví vašeho kamaráda nebo že vám to připadá atraktivní. Zvažte všechny klady a zápory, a pokud se rozhodnete, tak vítejte na palubě!

Proč jste se rozhodli právě pro canicross? Jaké jste k tomu měli důvody? Kdo nebo co vás ke canicrossu přivedlo? Byl pro vás canicross tím prvním sportem, nebo cesta ke canicrossu vedla přes jiné sportovní disciplíny? Je pro vás canicross tím hlavním sportem, nebo jen doplňkovou sportovní aktivitou k vašemu hlavnímu sportu? Jak dlouho se canicrossu věnujete a jak dlouho se mu ještě hodláte věnovat? Na tyto a jiné podobné otázky se nám pokusili odpovědět někteří aktivní čeští canicrossaři.

Dnes dáme slovo těm nejzkušenějším, „perspektivním canicrossovým veteránům“ :) Jedno německé přísloví praví: „V běhu nechte starce vzadu, ale ne jejich rady.“ A obdobně to platí pro jiné sportovní aktivity, canicross nevyjímaje.

Roman Čermák (43)

Začínal jsem s českým horským psem Chňapem, se kterým jsme se věnovali bikejöringu. S canicrossem jsem se poprvé seznámil při své účasti v duatlonu se psem v Sadské. Postupně jsem se canicrossu zúčastňoval stále častěji, až se z toho pro mě stala hlavní disciplína. A proč canicross? Protože je to největší makačka pro mě a nejmenší pro psa.

Ke sportům psích spřežení mě přivedla manželka, která byla tak hodná a pejska mi na závody přenechala. Dřív jsem zkoušel hodně jiných sportů, včetně běhání za holkama, takže průpravu jsem měl slušnou a dodnes z toho těžím.

Canicross je pro mě jedničkou (hlavně ten extrémní na etapovém závodu Trophée des Montagnes ve Francii). Příležitostně se věnuji i dalším disciplínám sportu psích spřežení (skijöringu a scooteru), běhům mimo dráhu, inline bruslení a adrenalinové cyklistice Prahou do práce a zpět. Kde jsou ty časy, kdy pro mě bylo na prvním místě sjezdové lyžování…

No, už bych asi měl s canicrossem končit. Skleróza pokročila a už ani nevím, jestli jsem v Sadské poprvé běžel v roce 1997 nebo až o rok později. Ba né, skončím, až si nebudu pamatovat, co je to canicross.

Úspěchy se dostavují až v posledních letech, které si trochu pamatuju. Ve veteránských kategoriích obvykle končíme na bedně, ale raději neuvádím z kolika účastníků. Za úspěch taky považuju, že i po absolvování čtyř TDM mě láká postavit se příští rok opět na start tohoto závodu.

Rudolf Homolka (56)

Dlouho jsem nevěděl, že nějaký canicross vůbec existuje. Když jsem sám trénoval a nabíhal zimní kilometry, cítil jsem se osamocen, a proto jsem s sebou začal brát německého ovčáka Spyra. Byl to vynikající a věrný pes, byl chovný, měl zkoušky a výstavy. Na jedné záchranářské zkoušce jsem se seznámil s panem Habáskem, který se právě vrátil z mistrovství světa tažných psů. Všiml si mě a pozval mě na závody v canicrossu do Sadské. Moc se nám ten sport zalíbil. Začali jsme jezdit na závody pravidelně, ale na vrcholných mezinárodních závodech jsme končili v poli poražených. Spyro obvykle vydržel jen asi tři kilometry a potom mu začaly docházet síly.

Když Spyro zestárnul, pořídil jsem evropského saňového psa Badyho a to byl skutečný začátek mé canicrossové kariéry. Během ní jsem získal tři tituly mistra Evropy, druhé a třetí místo na mistrovství světa. S Badym jsem fantasticky sehrán. Již podle dechu pozná, jak jsem na tom a podle toho buď zrychluje, nebo udržuje stanové tempo. Trénuji s ním každý den, včetně speciálního atletického tréninku. V zimní přípravě naběháme až 500 km měsíčně, do přípravy zařazujeme i úseky, intervaly, a ladíme spolu před závody. Když to hodně klouže, musím si dávat zvláště pozor, protože jsem stále s Badym spojen tažnou šňůrou. Běh se psem v té vrcholné podobě, to je takový skokoběh.

Když jsem na atletických závodech vyprávěl těm, co canicross dosud neznali, jakých časů v terénu dosahujeme, nevěřili tomu. I Josef Vedra, můj trenér v pražské Dukle, si hodně dlouho myslel, že to není možné. Mám změřené tratě, na kterých běháme úseky a kontrolní testy. Z dosažených časů bych namátkou uvedl pět kilometrů za 12:42 min. a dva kilometry za 5:15 min. Před velkými závody (MS a ME) běháme baterii, podle níž poznám, jestli máme na bednu či nikoliv. Rozběhání 3 km – rovinky 4 x150 m – 1 000 m za 2:40 min. – přestávka 3 min. – 500 m za 1:10 min. – přestávka 2 min. – 500 m za 1:08 min. – přestávka 1 min. – 200 m za 23 sec.

V současnosti mám problém, na co se více soustředit. Zda na canicross nebo na atletiku, ve které také dosahuji slušných výsledků. Tak oba sporty vzájemně kombinuji. Atletice se věnuji do srpna a s příchodem canicrossové sezóny se začínám zaměřovat na běh se psem. Spojení atletiky a canicrossu je báječné. Dnes si nedovedu představit trénink bez Badyho.

Jan Jirák (61)

Do svých čtyřiceti let jsem sportoval všestranně, ale jen rekreačně. Pak jsme si pořídili naši první fenu, českého horského psa Andy. A protože jsme celá rodina běžkovali, hned jsme s naší Andy vyzkoušeli skijöring, a na podzimních přejezdech i bikejöring. Tehdy ještě canicross v závodní podobě neexistoval. Naše další fena Jiskra už byla mnohem ambicioznější, a tak jsme spolu absolvovali i několik závodů na kole.

V té době se už také začali objevovat první běžci se psy. Běh mě nikdy moc nebavil, na střední škole jsem patřil k těm pomalejším a sváděl to na tlustá stehna, která jsem podědil. Protože však Jiskra po rovině a s kopce mému tempu nestačila, navíc i roky jí přibývaly, tak jsme poprvé zkusili canicross. Po několika závodech a pravidelném denním tréninku i ta rodová stehna zeštíhlela, a nyní mám prakticky jen svaly. S Jiskrou jsme se v roce 2001 zúčastnili i plzeňského mistrovství Evropy a následně skončili třetí na mistrovství republiky v kategorii veteránů.

Teď mám už třetí rok Dominika a rozdíl oproti fenám je znatelný. Mnohem větší síla, ale horší domluva, takže stále ještě máme co zlepšovat. Dnes je pro mne canicross majoritní a hodlám se mu věnovat tak dlouho, dokud mi to zdraví dovolí. Příští rok bych se chtěl zúčastnit evropského šampionátu v Polsku.

A ještě poznámku na konec. Když se sejdeme se spolužáky ze základní či střední školy, jsem s normální štíhlou postavou mezi ostatními více či méně břichatými skoro raritou. Nemusím si hlídat váhu, která díky pravidelnému běhání se psem zůstává stále stejná. A víte co je na těch závodech mimo sportovního vyžití nejhezčí? Že se sejdou lidé, kteří se rádi vidí :).

obrázek

Ani v programu následujícího víkendu nebudou chybět canicrossové závody

V sobotu se koná canicrossové setkání v Drachkově na Benešovsku. Přijďte si zaběhat s vaším pejskem a podpořit Maršovický útulek. Mezi malým a velkým závodem bude probíhat také dětský závod.

Po oba víkendové dny se konají již tradiční podzimní závody v Novém Domě u Rakovníka. Kromě pěkných tratí se můžete těšit na zajímavý doprovodný program.

Tři Studně na Vysočině budou hostit účastníky mistrovství republiky. U hotelu Horník budete mít možnost vidět v akci řadu medailistů z evropských i světových šampionátů.

František Burda foto
  • přečteno: 9798/9647×
Proč právě canicross

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (4 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Canicross

všechny články Canicross

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků