logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běžecké soustředění Domažlice – Mikuláš sice nepřijde, ale překvapení bude

Běžecké soustředění Domažlice – Mikuláš sice nepřijde, ale překvapení bude

Pár soustředění jsem už absolvoval, ale vždy, když nadejde čas něco udělat, aby právě na tomto soustředění proběhlo vše jak má, cítím zvláštní mrazení v zátylku, takové jako cítívám před něčím výjimečným. Možná je to těmi blížícími se svátky, možná je to tím, že za okny se snášejí bílé sněhové vločky, možná je to těmi lidičkami, kteří se na soustředění přihlásili a jejichž přítomnost slibuje, že to bude taková sváteční pohoda. Ale určitě to je tím, že připravujeme na sobotu opravdu zajímavé překvapení. Jak už jsem zmínil v nadpisu – nebude to Mikuláš, ale vlastně bude, a když ne Mikuláš, tak nějakej čert, a když ne čert, tak určitě nějaká ženská, vždyť víte, kam čert nemůže :) …

Jak poznáte zítra, tak také pilně pracuji na vývoji prezentace správného běžeckého stylu. V sobotu pak dojde k první veřejné výuce toho, co bude v zítřejším článku popsáno, takže účastníci budou mít „informační náskok“, protože popsat a vykreslit lze mnohé, ale předvedení a ukázání to nenahradí.

Pak nás také čeká krásná příroda v okolí Domažlic a když nám začíná ten advent, v němž si mnozí z nás vzpomenou nejen na blízké – živé, ale i na ty, co už jej s námi prožívají pozorujíce a hlídajíce nás shůry, řeknu vám jednu příhodu, která se váže k Výhledům. Výhledy jsou takové kouzelné místo nedaleko Domažlic, nedaleko Klenčí. Místo, které měla tuze ráda moje maminka. No a maminka měla náramně podivné poslední přání – chtěla, abychom vysypali její popel právě zde.

Přijeli jsme tedy jednoho zimního dne s mými sourozenci na Výhledy, vyndali z auta urnu s popelem a chtěli ji otevřít a popel vysypat. Urna měla víko a my si bláhově mysleli, že víko bude stačit jen sundat. Ale popel se do urny dává ještě za tepla, a tak se víko k urně pěkně připeče, takže milá maminka nám ještě nakonec na Výhledech pěkně zatopila. Víko ne a ne sundat. Tak jsem vyndal otvírák na konzervy a urnu s ním otevřel, a pak jsme mohli splnit poslední maminčino přání. Bylo docela zábavné sledovat Němce jedoucí do Klenčí a Domažlic na oběd, jak si mohou oči vykoukat, když pátrali, co to tam vlastně děláme.

No a tak i proto jsou mi Domažlice a jejich okolí tak blízké, protože se tu vždy setkám s maminkou, která to tu všechno pěkně pozoruje a hlídá …

Tak krásný advent a pokud máte chvilku čas, přijeďte do Domažlic, rádi vás mezi sebou uvítáme.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»
  • Od gaučinku k běhu : Tak pod 4 to nebylo :-) čas 4:23:31. Tak příště »
  • Běhání v terénu. K čemu všemu vám může být v životě dobré umět běhat cestou necestou : I když běhám jen pro radost (dobrá, začal, jsem před pár dny), tak km za půl hodiny ( po 15 km tam…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : chtěl jsem napsat 2 měsíce a čtyři dny »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků