Jéžišimarjáá! aneb Miloš promine...
Veselme se a radujme se: dnes má přece narozeniny nejlepší český ultravytrvalec všech dob!
Miloš promine, ale on to není. Českou republiku totiž oběhl jenom třikrát, a to ještě k tomu vždy v několika dnech. Tím nejlepším je ten, kdo obíhá republiku každoročně, v neuvěřitelně krátkém čase několika večerních hodin, a ještě k tomu s dárky pro všechny děti. Běžíšek – tak by se proto měl správně jmenovat – to vše navíc stihne ještě před tím, než se sám v noci narodí. Jelikož pro takovou běžeckou kategorii dosud nexistuje žádné označení, musel jsem ho vymyslet až já: prenatální ultramaratonec.
O významu tohoto ultraběžce není myslím třeba dlouze hovořit; dostatečně výmluvné jsou samotné jeho výkony. Také proto počítáme od jeho narození – i když není přesně znám rok ani den, což je trochu na pováženou – náš letopočet. Miloš promine podruhé: tak to se jemu už nepodaří. Ale znělo by to dobře, co říkáte: místo b.C." před Škorpilem“, místo a.D."po Škorpilovi" :)
Jééžiši! Ježiši Kriste! Jéžišimarjáá!... Aniž si to uvědomujeme, vyslovujeme Ježíšovo jméno každý den, nebo spíš několikrát denně. A všichni. I soudruzi komunisti vyslovovali. Nebo slyšeli jste je snad někdy zaláteřit třeba"MarxEngelsLenin, to jsem to zvoral!“? Takže Miloš promine potřetí, ale jeho jméno („Škoorpile!“) teda rozhodně několikrát denně nevyslovujeme.
Jakožto ateisté (čtyři pětiny Čechů jsou údajně nevěřící) se vůbec k Bohu slovně obracíme překvapivě často: Panebóže, Proboha, Panečku, Probůh; nebo taky Panenkomarjá, Marjápanno, atd. A za své jsme přijali i výrazy nečeské, jako třeba Sakra, Krucifix, HimlHergot... bohužel převážně v situacích, kdy se nám něco nedaří a my si potřebujeme zanadávat. Ano, spasitel se pro nás stal něčím mezi citoslovcem a zaklínadlem.
Některé z těch výrazů jsou ještě obsahově srozumitelné (Prokristapána, Kristepane), u dalších se už musíme hodně snažit, abychom původní smysl odhalili (Krindapána), a v jiných už z Ježíše zbylo jenom š (šmankote, šmarjájózef). Nejvíc mě ale fascinuje zvolání, které má na svědomí zřejmě nějaký bezbožný přírodovědec; to, že vyslovuje jméno spasitele, si asi uvědomil právě v jeho polovině – a výsledek už znáte:"Jež...kovyvoči!“
Vložit komentář
Bezisek absolutne nema chybu, jako cely mily vanocni post! Diky Milane!!! Hezke svatky, uz se tesim, pilne beham, abych byl co k cemu platny na PIM 1/2M. At se dari! 12:)
Slovo Běžíšek je skvělý :-))
Hezke svatky
Potrefený přírodovědec (ač zaměstnán v bance) se ozval ...
Velká omluva, že na takhle hezky a lehkým tónem napsaný přisvěk, reaguji čistě mentorsky..., ale ony všechny ty možné překrouceniny, zkomoleniny a patvary vznikly z jediného důvodu: neprotivit se přikázání o braní jména božího nadarmo, takže stejně jako indičtí domorodci mají tabuizované slovo tygr a pouze šeptem se zmiňují a Pánu džungle, tak i středověký člověk si vymýšlel způsoby, jak toto nařízení obcházet, logicky proto nemají ony zmiňované „ježkovyvoči“ s přírodovědou nic společného..., a hezké svátky všem!
