logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH – Rekordy – cesta z bezejmennosti

ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH – Rekordy – cesta z bezejmennosti

“Dnešní svět uznává pouze úspěšné. Jste-li v něčem výjimeční nebo jste-li schopní své vědomosti předávat, začnou lidé vnímat většinou, až když se o vás dozví, až když se o vás píše. Chci-li tedy někomu prospět, tak nejsnazší je se zviditelnit nějakým tím rekordem“.

Toto je mým mottem od doby, kdy jsem běžel s Mirkem Skuhrovcem v roce 1999 jeho narozeninový běh z Bad Kreuznachu do Prahy. Tady na tom běhu jsem si uvědomil, že:

„Žádný cíl nestojí, netrčí tak vysoko, abychom ho nedokázali zdolat!" Jde jen o to si za ním jít, běžet, lézt. Nakonec ani konečné dosažení onoho vytčeného cíle není tak důležité, jako cesta, po které k němu směřujeme. Protože se klidně může stát, že i když uděláme všechno proto, abychom cíle dosáhli, někdy prostě okolnosti chtějí jinak a dosažení cíle je nám odepřeno.

Život každého z nás je kniha, v níž se odvíjí spousta příběhů. Jednou na sebe plynule navazují, jindy se různě šmodrchají. Jednou jsou šťastné, jindy naopak. Záleží jen na nás, které v našem životě převládnou.

Začíná se před vámi odvíjet příběh kluka, který se již v šesti letech ztratil do hory za vodou. Tou vodou byla Cirocha a tou horou byl Vihorlat.

Tehdy jsem se rozhodl jít, kam mě nohy ponesou, prozkoumat místa mi zapovězená, místa plná tajemství, kde roste divoké kapradí a hřiby jak kolo od vozu. Kde slunce plete sluneční závoje skrze chvojí vzrostlých smrků a kde tráva je měkká a chladivá jako mámina něžná ruka. Tento příběh je o klukovi, který měl vždy jeden cíl a za tím si jde stále, i když občas musí na chvíli zastavit, vylézt na vysoký strom a podívat se, kde zrovna probleskuje světýlko, označující směr jeho cesty. Je to příběh života v harmonii, v harmonii ducha – mysli i těla.

Pravda, po návratu z té cesty jsem dostal páskem na holou, jelita ale po čase zmizela, po dalším čase je zase vystřídala jiná, ale na mém roztoulaném hledání nic nezměnila.

Běžec je člověk hledající, který na své cestě hledá – nalézá a dostává, stejně tak jako vy hledáte – nalézáte či dostáváte informace, jak to udělat, abyste byli zdraví, vyrovnaní a měli dobrou fyzickou kondici. Stejně tak jako chce běžec své získané informace dávat dál, aby byly ku prospěchu jiným, má každý člověk v sobě touhu podělit se s ostatními o nabyté zkušenosti.

Tento příběh je o hledání malého kluka a nalézání dospělého muže, a protože čas je jen relativní, jak řekl sám Albert Einstein, když prohlásil:"I sama relativita je relativní," proto vše co zde najdete je viděno z úhlu mého pohledu, z úhlu mé relativity a je docela možné, ba spíše jisté, že vy si v tom najdete docela něco jiného.
Jedno je však nezpochybnitelné, a to, že:"Chtít neznamená nic, udělat to znamená všechno.“

Vítejte do mého světa, v němž se prolíná skutečné se smyšleným, smyšlené se skutečným. Vítejte do mého světa a nekažte si tu návštěvu tím, že budete pátrat po tom, co je skutečné a co je smyšlené, pátrejte vždy jen po tom, co je ZA:). Ne proč jsem to napsal, ale po tom, co Vám to může dát.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (2 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Marek | 10. 1. 2011 10.10 hod. | 89.111.77.xxx
Ehm, Milosi, pod Vihorlatem je reka Cirocha :)
ktera se vleva do Laborce. a co tys tam delal? Vystup na Vihorlat je zakazan, vojenske pasmo a kdesicosi :)

fotoMiloš Škorpil: Marku, dík za upřesnění názvu řeky :), jinak já tam byl s rodiči, kteří dělali na stavbě elektrárny, chodil jsem tam do školky a že je někde vojenský prostor mi bylo šuma fuk :), prostě jsem přešel řeku a šel do hory. ostatně to jsem pak dělal později, už jako starší i na Šumavě, která byla také samé vojenské pásmo.

Katull | 9. 1. 2011 18.45 hod. | 46.33.96.x
Další z Vašich krásných článků… Moc ráda je tu čtu a hledám v nich inspiraci, protože Vaše vidění světa je mi velmi blízké.

Ať se stále daří.

Hledači pravdy, nehledej cest, všechny vedou tam a pravda je zde.. :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Běh – můj život

všechny články Běh – můj život

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas92
Asics130
Brooks18
Inov-854
Icebug5
Hoka One22
Mizuno54
Newton5
NB22
Nike59
Salming356
Salomon41
Scott3
Vibram Fivefingers8
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce48
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • Pět dní do půlmaratonu. Den posledního soudu nebo poslední zkoušky : uplna parada na tychto clankoch je to, ze v nedelu pobezim svoj prvy polmaraton v Bratislave a tak…»
  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků