logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běžecká škola na behame.sk – behame.sk na Běžecké škole

Běžecká škola na behame.sk – behame.sk na Běžecké škole

Ve svém běžeckém životě cítím, kromě toho, že jsem ještě nepřeběhl Evropu, jeden dluh. V době již dávno minulé jsem měl přání přeběhnout Československo z Černé pri Čope do Aše. Tím, že jsme se rozdělili na Českou republiku a Slovenskou republiku ten důvod nějak padl, ale vypadá to, že by to nemusel být až tak ztracený projekt, obzvlášť když se dnešním dnem začíná psát historie spolupráce Běžecké školy a behame.sk. Dobře by to zapadlo i do projektu Běhů bez hranic – něco v tom smyslu: Co člověk rozdělil – běh spojil. Každopádně, bez ohledu na to, kdy tento projekt uskutečním (řekl bych však, že nyní už nemá šanci uniknout), tak dnes se budete moci na stránkách Běžecké školy dozvídat leccos o tom, co se děje v běhu na Slovensku, buď tím, že si kliknete na logo behame.sk, nebo formou článků, informacích o závodech apod., které si budeme vzájemně poskytovat.

Přátelé z behame.sk mě na úvod trošku vyzpovídali – zde jsou odpovědi:

Beháme.sk se ptá

Co pro tebe bylo impulzem k otevření Běžecké školy?

Založení Běžecké školy předcházela vcelku dlouhá cesta. Nejdříve jsem s Janem Šourkem začal vydávat časopis Ultravytrvalost, z nějž se po čase vyklubal Běžecký svět. Pak jsem začal s Milošem Čermákem vydávat články Maraton za čtyři měsíce – vycházelo po tři roky. Nato jsem byl osloven zakladateli Behej.com, zda bych s nimi nechtěl spolupracovat, tak jsem na to kývnul, že ano. Zpočátku to bylo nové, svěží, nespoutané, ale časem mi přestalo stále více vyhovovat, jak se stránky profilovaly, a začal jsem se rozhodovat, jak dál. Nejdříve přišel impuls z fitka Školka, zda bych u nich nedělal běžecké tréninky, pak přišel nápad na založení stránek a tehdy jsem si řekl: Už bys měl jít sám za sebe, udělat si to tak, aby to vyhovovalo tvým představám, a tak jsem dal Běžecké škole své jméno. Byl to nejlepší způsob, jak říci: Toto je území, které má jasného majitele, který jde s kůží na trh, počítá s tím, že si může nabít ústa, ale co, takový je život. Vůbec jsem ze začátku nepočítal s tím, že se Běžecká škola tak rozroste, ale protože jsem zrozen v Panně, tak jsem systematik a protože jsem zrozen v ascendentu Střelce, tak se nebojím střílet – hledat nové cesty. No a to je celá story, která vedla k založení Běžecké školy Miloše Škorpila.

S jakou nejkurióznější žádostí o radu ses setkal?

Tak na tuhle otázku nedokážu odpovědět. Občas sice přijdou"zajímavé" otázky, ale já se na každou snažím dívat pohledem člověka, který ji pokládá a pak už mi tak kuriózní nepřijdou, protože každý máme jiný stupeň poznání a jiné zkušenosti.

Co bys v pěti větách poradil člověku, který se právě rozhodl začít běhat?

Nikam se nežeň – začni pěkně zvolna, čím déle běžíš k vrcholu, tím ti běh více vleze pod kůži a tím déle se pak na tom vrcholu budeš moci, spolu s během, vyhřívat. Začít zvolna také znamená, že na začátku každého běhu vyběhneš pomalu, abys tělo prokysličil, aby pak mělo dost kyslíku na pálení energetických zásob a současně zbylo dost kyslíku pro svaly. Když to napálíš, tak se brzo zakyselíš a jak rychle jsi začal, tak rychle skončíš!
Kup si dobré běžecké boty – nevěř, že platí pravidlo: Na to moje běhání mi tyto boty stačí. Naopak dobrá – kvalitní běžecká bota dokáže eliminovat hodně i z tvého nedokonalého běžeckého stylu a dokáže tě ušetřit mnoha zklamání a mnoha bolestí.
Soustřeď se sám na sebe, nenech se odradit tím, že druzí si na tebe ukazují prstem, jako že ses zbláznil, když běháš. Takhle se většinou projevuje závist těch, kteří by rádi udělali ten krok k běhu, ale dosud nenašli odvahu a ty jim svou odvahou ukazuješ jejich slabost, tak by tě rádi vrátili mezi stejné, jako jsou oni. Mohli by si pak říkat: Jasně, nemá cenu začít běhat, podívejte se na Janka, ten se ničeho nebojí a také s tím praštil, tak proč začínat?
Nauč se dýchat nosem. Když dýcháš ústy, spousta vzduchu, který vdechneš, zůstane jen v ústní dutině a při výdechu vyjde zase ven, aniž bys z něj měl jakýkoliv prospěch. Když vdechuješ nosem, a to tak, že se soustředíš, aby vzduch pronikl až do břicha, nasytíš všechny plicní sklípky, můžeš pak kyslíkem napojit i tu poslední buňku. Když se učíš dýchat nosem, musíš ale tempo běhu přizpůsobit tomu, abys to udýchal, nesmíš se snažit udýchat nosem tempo, jímž běžíš!
Dodržuj pitný režim. Aby tělo mohlo běžet, musí v něm všechno proudit, když nebudeš pít, můžeš dýchat zhluboka a nosem jak chceš, a stejně se tělo za chvíli začne dusit, protože ti zhoustne krev a kyslík se nebude moci dostat tam, kam je třeba.

Jakou máš zkušenost s mladými lidmi, chce se jim v současné době běhat – sportovat? Jak je motivuješ, aby se místo sedění před monitorem počítače více hýbali?

Já mám s mladými lidmi veskrze dobrou zkušenost. Asi nejlepší motivaci, kterou mohu nabídnout, je ta, že předem nikoho neodsuzuji. Nepředjímám, zda ten, onen, ta či ona mají vlohy k běhání, k pohybu vůbec. Každý ty vlohy máme od boha, jen je více nebo méně využíváme. Jsem přesvědčen, že vše je to otázky nabídky, když lidem ukážu, že běh je ten nejjednodušší, nejsnadnější sport, tak už si je pak běh vcucne sám :). Vše je jen o možnosti to správně zkusit a o víře, že to půjde. Když nemají zezačátku oni svou víru, tak já jim ji poskytnu, stačí, když uvěří mně, že toho jsou schopni a pak se přesvědčí, že to skutečně nic není.

Jaké své závody, jichž ses zúčastnil, považuješ za ty, na něž nejraději vzpomínáš?

Řekl bych, že byly dva. Mistrovství Československa v běhu na 24 hodin v roce 1991, kdy jsem poprvé běžel něco takového. To, že jsem vyhrál a porazil mnohem ostřílenější borce, kteří měli za sebou nejen pár ultramaratonů, ale měli své jméno i ve světě, byl pro mě takový zážitek, že jsem si řekl: Jo, to je moje parketa. Kuriózní na tom je, že to bylo první a zároveň poslední československé mistrovství na 24. hodin, takže nejspíš zůstanu navždy Mistrem :). Druhým pak byl Spartathlon – běh vedoucí z Athén do Sparty a měřící 246 km, na nějž má člověk pouze 36 hodin. Umřít v jeho cíli by mi vůbec nevadilo. Kdybych nezaběhl už nikdy nic jiného, tak ten úžasný pocit pokory a vděčnosti za to, že mohu políbit v cíli nohu krále Leonidase, nikdy nezapomenu.

Máš nějaké běžecké mety v roce 2011?

V současné době už mé cíle jsou spíš o prožitku. Neříkám, že nemám radost, když vyhraju (tedy ve své věkové kategorii), ale není to už prioritou, je to spíš takový příjemný bonus. Letos si chci hlavně užívat závody Mountain Marathon Cupu (alpské maratony LGT marathon, Zermatt marathon, Jungfrau marathon, Kaisermarathon), proběhnout se 74 km Duryňským lesem, absolvovat mistrovství ČR v terénním ultramaratonu – Běh přes 7 Beskydských vrcholů, k tomu si zaběhnout ještě pár maratonu – a to je asi všechno.

Jaké rekordy tě ještě lákají? Čeho bys chtěl ještě dosáhnout?

Rekordy ani tak ne. Co mě láká je přeběh Evropy z Nord Cupu do Tarify, v hlavě a na papíře už to mám dlouho, jen stále není čas a hlavně finanční zajištění. Ale stále věřím, že se mi to podaří uskutečnit, byl by to takový pěkný výlet na konec mého ultramaratonského toulání.

Běháš často na Slovensku? Kde nejraději a proč?

Bohužel v současné době mi nějak nezbývá čas, ale ono je to i o důvodech, když budu mít za kým na Slovensko jet, tak vím o dosti závodech, které bych si zaběhl. Minimálně mě stále láká Košický maraton, který byl v době, kdy jsem běhal maratony na čas, Mistrovstvím Československa, na nějž se člověk mohl kvalifikovat jen zaběhnutím příslušného času (výkonnostní třídy). V roce, kdy jsem tuto podmínku splnil, byl Košický maraton otevřen všem a to jej v mých očích lehce devalvovalo, takže jsem tam nakonec nevyrazil. Ale určitě na tento maraton ještě vyrazím, případně se nechám inspirovat vámi, můžeme klidně v rámci nějakého oblíbeného běhu nebo maratonu na Slovensku udělat setkání, kde si popovídáme o běhání a pak si ten závod půjdeme společně střihnout.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»
  • Od gaučinku k běhu : Tak pod 4 to nebylo :-) čas 4:23:31. Tak příště »
  • Běhání v terénu. K čemu všemu vám může být v životě dobré umět běhat cestou necestou : I když běhám jen pro radost (dobrá, začal, jsem před pár dny), tak km za půl hodiny ( po 15 km tam…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : chtěl jsem napsat 2 měsíce a čtyři dny »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků