logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Trénink na Mammut ultramaraton – týden čtvrtý a malý výlet do ultramaratonské historie

Trénink na Mammut ultramaraton  – týden čtvrtý a malý výlet do ultramaratonské historie

Dnes si nebudeme ani tak povídat o tréninku, jako se podíváme do historie ultramaratonu. Věřím, že to dokáže osvětlit otázku, co je to ultramaraton a kdo je tím vyvoleným, kdo jej může absolvovat víc než kdovíjaká diskuze. Tak se pohodlně uvelebte a nechte se nést staletími zpět, abyste pak doběhli až do současnosti.

Vytrvalostní běh je jedním z nejpřirozenějších pohybů člověka. Již pravěcí lovci běhali za potravou, zemědělci sháněli dobytek a všichni překonávali velké vzdálenosti při kmenových stěhováních či dobyvatelských výpravách. Zlom nastal s usazením kočovníků ve městech a vsích, kdy ochabovala všeobecná potřeba běhu a pěšího překonávání velkých vzdáleností. Běžci pak byli vyhledáváni především jako rychlí poslové. V  antice byli známí řečtí mladíci, kteří byli od dětství trénovaní jako vojenští kurýři či poštovní poslové. Běhali s lukem či kopím a jedním z těchto běžců byl i známý Philippides, jenž r. 490 př. n. l. zemřel po uběhnutí vzdálenosti z Marathonu do Athén (po bitvě u Marathonu). Nejspíše byl také tím, kdo běžel z Athén do Sparty (246 km) za méně než dva dny, když běžel Sparťany požádat o vojenskou pomoc pro Athéňany, které napadli Peršané.

Pěší posly používali také Římané, z nichž bohatí měšťané si vydržovali své vlastní, většinou z řad otroků. Z Říma pocházejí rovněž první zprávy o závodech na dlouhé běhy. Některé závody se konaly na závodní koňské dráze asi 700 m dlouhé a při jednom závodě vítěz urazil 236 km. Po roce 1000 n. l. se zprávy občas zmiňují o královských zpravodajích v Anglii, ve 14. století si takovéto zpravodaje pořizovala dokonce i města. Pěšáci byli levnější než jízdní poslové a v některých případech, při špatném stavu cest, dokonce i rychlejší. V 15. století je pěších poslů používáno i v jiných evropských zemích. V té době byli běžeckými schopnostmi proslulí zejména Baskové ve Francii, Irové v Anglii a Peršané v Turecku.

Běžečtí poslové ztratili svůj význam v 18. století po vybudování kvalitních silnic. V tomto období již běhali běžci na dlouhé tratě v Anglii téměř výhradně závodně o ceny. Zpočátku bylo motivací získání poslovského místa, ale pak se závody staly předmětem zábavy a sázek majitelů poslů. Až později byli poslové nahrazeni profesionálními závodníky, kteří nebyli vydržováni jako poslové, ale živili se sami. Počátkem 19. století tak byly položeny základy moderních extrémních běžeckých závodů. Zvýšený zájem o silniční výkony přináší v Anglii nově zbudovaná síť silnic s milníky, jež tyto výkony umožnila vzájemně porovnávat.

Zvýšený zájem o profesionální běh se projevil i v superdlouhých bězích. Exploze výborných výkonů na těchto dlouhých tratích přišla v letech 1870 – 1885. Charlie Rowel z Anglie dosáhl tehdy fantastického výkonu v běhu na 24 hodin (přes 241 kilometrů). V tomto období byla rovněž překonána hranice 1000 km při šestidenním běhu Jamesem Albertem z USA.

Amatérský sport se oficiálně oddělil od profesionálního v Anglii v roce 1880 a byly stanoveny amatérské řády. Již v roce 1896 byli tři nejlepší běžci vyloučeni z řádu amatérů pro pobírání peněžitých odměn. Amatérské výkony té doby zaostávaly za profesionálními, které se tehdy dostaly na špičkovou úroveň a zvláště u velmi dlouhých tratí jsou srovnatelné s výkony dneška. Nejlepšími amatérskými výkony minulého století zůstal výkon Johna Fewlera Dixona na 50 mil (asi 80 km) 6:18:26 z r. 1885, na 100 mil mezičas Jamese Aunderse 17:36:14 z r. 1882 při nejlepší amatérské 24 hodinovce 193,373 km.

Začátkem 20. století přichází éra Olympijských her a úpadek profesionálních závodů, ale i amatérských na vzdálenosti přesahující délku maratonu 42,195 km.

Běh na 24 hodin představuje dnes klasickou závodní disciplínu dlouhých běhů. První 24 hodinový závod byl uspořádán r. 1806 ve Velké Británii. Další závody v 19. století byly pořádány v USA, Austrálii, Kanadě. Většina účastníků těchto závodů byli profesionálové.

První moderní čtyřiadvacetihodinovka byla uspořádána v londýnském Metapur Parku, na níž byl r. 1953 překonán nejlepší světový výkon (256,4 km). Další závody se konají r. 1963 na Novém Zélandu, r. 1973 v Itálii a JAR. V roce 1975 se koná první „turistická 24 hodinovka“ v Čechách, které předcházel zajímavý vývoj: do začátku šedesátých let byly u nás veškeré chodecké a běžecké pokusy o tratě delší než 50 km považovány za nebezpečné bláznovství. Zlom nastal kolem r. 1965. Začaly první stovky, Prčice a různé „Šlápoty.“ V roce 1973 se konal 1. ročník pochodu Vřesová – Lidice s nejdelší trasou 170 km. V téže době se začaly v Dobříši pořádat dálkové pochody na 100 mil a tam také vznikl nápad uspořádat již zmiňovaný závod.

Výraznými osobnostmi těchto závodů byli na začátku 80. let Francouzi Bousoiquet a Oaudin, kteří startovali na této trati i vícekrát ročně a v určitých obdobích byli i držiteli světových rekordů. Od r. 1984 vládne světovým tabulkám v mnoha ultramaratonských distancích Řek Yannis Kouros a to jak na dráze i mimo ni. Pokud jde o nás, tak v současné době je nejlepší Míša Dimitriadů a hned za ní Dan Orálek.

Dotazy a odpovědi k tréninku

Jiří Ugorný se ptá: Miloši, mohl by ses v plánu na příští týden vyjádřit k následujícímu „technickému“ dotazu? V plánu na první týden jsi psal, že je třeba běhat na 65-75 % TF. Na svých oblíbených trasách mám i kopečky a nechce se mi běhat jen po rovině. Do kopce TF zákonitě stoupá nad 75 %. Přejít do rychlejší chůze a držet se pod 75 nebo to neřešit? I ta kilometráž ve členitém terénu u mě klesne třeba i o dva kilometry, tak se držím spíš údajů v minutách. Nechci to vše brát moc vědecky a moc se tím netrápím, spíše běhám dle citu, ale stejně by mě odpověď zajímala. Díky.

K čemuž Standa přidává: řeším stejný problém, jako Jirka. Rád běhám spíš v lese a přírodě, kde se ale vyskytují kopce. Vzhledem k tomu, že ultramaraton mám naplánovaný v Nízkých Tatrách (Mammut ultra je také v terénu s kopečky) nevím, zda chodit terén v kilometrech, nebo na čas??

Odpověď je vcelku jednoduchá, pokud jde o to, zda se řídit napsanými kilometry či časem, tak v obou těchto případech bych se přikláněl k času, s tím, že samozřejmě když běhám v terénu, je nutno tento čas brát jako cca. Tím myslím, že když se vydám do terénu, většinou běžím nějaký okruh, osobně mě drtí běhat tam a zpátky. To raději odjedu autobusem či vlakem někam a běžím odtud domů a v těchto případech úplně kilometry ani čas netrefím, to, co uběhnu, by se ale mělo pohybovat v rozmezí + – 2 km či 10 minut, okolo plánu, spíš + než -. Pokud pak jde o tepovou frekvenci, tak asi takto, je-li napsáno běžet 65 – 75 % TF max a přijde kopec, tak se snažím, aby tepovka nešla výš než o 5 %, pokud už tuto hranici začne přelézat, přejdu do chůze, protože pak už by to byl jiný trénink. Navíc, když to jde někde do kopce, musí to jít zase z kopce, takže tam to zas doženu – tepovka je přirozeně nižší než na rovině. To hlídání si tepovky na těchto hranicích je důležité z toho důvodu, že tím trénujeme svůj metabolizmus, aby nám byl za všech okolností schopen svou činností (s dostatečným množstvím kyslíku) schopen dodávat po celou dobu tréninku, případně pak vlastního závodu, energii.

A teď hajdy zas do tepláků a bagančat, a alou :) běhat …

Tréninkový plán na Mammut ultramaraton – čtvrtý týden

den
po. volno
út. 96 minut nebo 16 km
st. 96 minut nebo 16 km
čt. 78 minut nebo 13 km
pá. 96 minut nebo 16 km
so. volno
ne. 144 minut nebo 24 km
Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (2 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Ilona | 20. 1. 2011 19.51 hod. | 109.164.3.xxx
Ahoj Miloši,mám dotaz k tvému plánu na ultramaraton Silva Nortica.Zakousl se mi pod kůži už když jsem tam vloni běžela M.Už v tom lítám :-) Tvůj plán je zaměřen výhradně na UM.Já bych si ráda vkládala i nějaký ten závodeček :-) Co hovoří proti ? Moc pozdravů a děkuji.Ilona

pavel kosorin | 20. 1. 2011 8.21 hod. | 95.140.247.xxx
hmm, a něco jako ULTRAJOGGING by nebylo? :-)
všem mamutům držím palce!

drakobijce | 20. 1. 2011 7.27 hod. | 90.178.101.xxx
Dik za odpovedi Milosi, zrovna jsem se chtel zeptat na totez. Jeste jedna varianta otazky: co ted, kdy je storo vsude (alespon u nas) snih? Predpokladam, ze je dobry drzet se casu?

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ultramaraton

všechny články Ultramaraton

kde se diskutuje

  • Přirozený běžecký styl. Bříško, pata, celá noha, odvalení, zakopnutí, let : Dobrý den, asi to sem moc nepatří, ale chtěla bych Vás poprosit o radu. Od mala nerada běhám…»
  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků