Sportovně zdravotní prevence – rozdíl mezi sportovní preventivní prohlídkou a zjištěním aktuálním kondice pro řízení tréninku + Běžecký rok – 19. týden
Běháme a sportujeme většinou pro zlepšení fyzické kondice, abychom zhubli, pro zdraví, pohříchu se ale nejméně zajímáme o to, jaký je náš zdravotní stav. Bojíme se podívat pravdě do očí? Bojíme se, že by nám lékař naše úmysly rozmluvil či dokonce zakázal? Proč podceňujeme „zdánlivě" banální nemoci jako jsou nachlazení a chřipka? Čemu se vystavujeme? Co nám řeknou výsledky preventivně zdravotní prohlídky? Co nám řeknou výsledky zjištění naší aktuální kondice?
„To potřásání rukama, to je hroznej zlozvyk, na západě už od toho upustili, potom se divíme, že je všude tolik chřipek“, říká jedna z postav ve Vesničce mé střediskové. Chřipku chytíme, ať si potřásáme s jinými rukama, či nikoli. Spíš jde o to, jak se potom zachováme. Obecně platí, že vyskytuje-li se náš zdravotní problém nad krkem, dá se s tím běhat. Rozhodně bychom však v tyto dny neměli jít náročnější formy tréninku, a někdy nás donutí i „banální“ rýmička k tomu, abychom několik dnů v tréninku vysadili. Je to vždy lepší než zbytečně zatěžovat naše srdce a celý kardiovaskulární systém. Je třeba si uvědomit, že silná rýma je prostě nemoc, která velmi zatíží náš imunitní systém, že v době, kdy se s ní tělo vypořádává, potřebuje hodně kyslíku, a ten právě do sebe ne a ne dostat, když se nemůžeme pořádně nadechnout. Také potřebujeme hodně tekutin (jen si vezměte, kolik jich vyfrkáte). Takže je lepší zůstat v klidu, tedy alespoň co se týče sportování.
Sportovně preventivní prohlídka
Co se při ní zjišťuje jsem popsal s „trochou“ nadsázky v článku Jsem tlustej – s tou pneumatikou na břiše bych měl něco dělat, než mě zabije. Touto formou jsem to podal hlavně proto, že vím, si to takto člověk spíše zapamatuje, než čtením nějakého nudného textu. Tentokrát se však uchýlím spíše k té nudě, a popíšu vám, co všechno získáte o sobě za informace, když sportovně preventivní prohlídku absolvujete, a k čemu vám ty informace mohou být dobré.
Každý by měl být vyšetřen tělovýchovným lékařem, aby zjistil, zda je natolik zdravý, aby si mohl dovolit nesportovat
Sportovně preventivní prohlídka se skládá z několika částí
- Rodinná anamnéza – na pozadí toho, čím trpí či nač zemřeli vaši rodiče a předci, či čím trpí vaši sourozenci se určí, čím můžete být ohroženi vy. Jelikož můj otec zemřel v 59 letech na infarkt (byť silně kouřil a byl přescentem), patřím do okruhu osob ohrožených infarktem. K tomu se vztahuje i ta moje vysoká citlivost na podněty (dráždivost).
- Pohyblivost a síla – vyšetření, jak se dokážete s ohledem na svůj věk ještě ohnout, jak jste pružní, máte zkrácené či nezkrácené svalstvo, jakou máte kloubní pohyblivost, jak silné máte různé svalové skupiny. Jestli si vzpomínáte, já naprosto pohořel s břišáky.
- Vyšetření před zátěží – toto vyšetření zahrnuje EKG, změření tepu a tlaku, zvážení (určení, jaký podíl vašeho objemu tvoří svaly, kosti, voda, tuk), obsah plic. Je fakt, že na ty plíce už jsem nějakej chabrus, dřív jsem dokázal vydechnout téměř 5 litrů, dnes něco málo přes 3.
- Spiroergometrie – nejkomplexnější metoda hodnocení schopnosti oběhového a dýchacího systému přenášet kyslík z atmosféry až ke tkáním analýzou vydechovaného vzduchu při maximálním fyzickém zatížení organismu. Dřív jsme nafukovali velké igelitové pytle, dneska už foukáme jen do trubičky spojené s přístrojem, který hned vše vyhodnocuje, a tak vás pak vyšetřující lékař může honit slovy:
Zrychlit dýchání, prohloubit dýchání, dýchat, dýchat, dýchat …
Co získáme tím, že se necháme posadit na rotoped a provést spiroergometrii při sportovně lékařské prohlídce na specializovaném pracovišti fakulty tělovýchovného lékařství? Mimo jiné se můžete dozvědět:
- Volbu vhodné sportovní disciplíny
zač. sportovci: VO2max 60-70% geneticky, 30-40% tréninkem - Vliv tréninku na fyzickou zdatnost
změna tréninku, nemoc, sezónní vlivy - Preskripci pohybové aktivity (primární prevence)
pacienti: obezita, hypertenze, snížená GTT, dyslipidemie, metabol. sy. X - Preskripci pohybové aktivity (sekundární prevence)
pacienti: stp. infarktu, angina pectoris, arytmie, diabetes, asthma bronchiale - Vhodnou prevenci zdravotních komplikací, skrytá onemocnění
náhlá smrt v rodině, vysoké RF ICHS, předoperační stav, ICHS, ICHDK, arytmie, hypertenze, kardiomyopatie - Diferenciální diagnostiku bolestí na hrudi
stenokardie x bolesti vertebrogenní x NCA x (vředová choroba) - Hodnocení efektu léčby, jste-li nějak nemocní
léky, rehabilitace, fyzikální terapie, operace (by-pass, stent, chlopenní vady) - Posudková hlediska
objektivizovat funkční stav, pracovní schopnost, inv. důchod
Myslím si, že je toho dost, co lze o sobě, o svém těle zjistit absolvováním sportovně preventivní prohlídky, na dokreslení ještě pár grafů:
Hodnoty VO2max v závislosti na věku
Hodnoty závislosti tepového kyslíku v závislosti na věku
Hodnoty spotřeby kyslíku v závislosti na výkonu
Hodnoty VO2 max u vrcholových sportovců v závislosti na provozovaný sport
Pokud si necháte provést vyšetření v CASRI, můžete si nechat udělat nejen spiroergometrii, ale i další odborná vyšetření, na jejichž základě zjistíte, jak jste na tom aktuálně se svou fyzickou kondicí. Výstupy sportovně diagnostických laboratoří slouží primárně k určování aktuální kondice a pro řízení tréninku – ne jako preventivní vyšetření zdravotního stavu nebo léčení zdravotních problémů, zde je nutné vyhledat sportovní lékaře (třeba specializované pracoviště kliniky tělovýchovného lékařství, v němž jsme měli exkurzi v první části tohoto článku).
V CASRI se tedy provádí:
- diagnostika silových schopností (určení úrovně obecných i speciálních silových schopností, komplexní i lokální – jen vybraných svalových partií)
- vyšetření laktátové křivky (možnost vyhodnocení téměř celého spektra vytrvalostních schopností – aerobní i anaerobní vytrvalost, s doporučením optimálních tepových pásem pro rozvoj jednotlivých schopností)
- spiroergometrické vyšetření (hodnocení ventilačních parametrů- spotřeba kyslíku a produkce oxidu uhličitého, vhodné také pro hodnocení celého spektra vytrvalostních schopností a zejména anaerobních – VO2max.)
- podologické vyšetření s ohledem ke specifice daného sportovního odvětví – kontrola pohybového aparátu a techniky běhu, návrh nápravných opatření (cvičení, obuv, stélky)
Více se o celé problematice prováděných vyšetření dočtete na stránkách CASRI v oddíle Zátěžová diagnostika
[/ODKAZ].
Je jasné, že tyto informace člověk nevstřebá hned, je však dobré je znát, aby v případě potřeby věděl, kde a jak mu pomohou.
Tréninkový plán na 19. týden
| den | |
|---|---|
| po. | volno |
| út. | 40 – 60 min (60 – 70 % TF max) |
| st. | rozcvičení; 2 min (400 m) (95%) – 2 min (65%) – 4 min (800 m) (95%) – 3 min (65%) – 8 min (1600 m) (95%) – 6 min (65%) – 12 min – 2400 m) (95%) – 7 min (65%) – 4 min (800 m) (95%) – 3 min (65%) – 2 min (400 m) (95%); 10 min (65 – 50 % TF max) |
| čt. | 40 – 60 min (60 – 70 % TF max) |
| pá. | rozcvičení;5x [2 min (do kopce) (95%) seběh (65%)]; 10 min (65 – 50 % TF max) |
| so. | 140 – 160min (75 – 85 % TF max) |
| ne. | 40 – 60 min (60 – 70 % TF max) |
Výpočet – určení tepové frekvence – procenta TF max
Vložit komentář
