logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

ÚNOR BÍLÝ, POLE SÍLÍ A JÁ CHŘADNU.

ÚNOR BÍLÝ, POLE SÍLÍ A JÁ CHŘADNU.

Tak jsem měl bohužel zase pravdu, když jsem vám sliboval, že zima ještě neskončila. Všechno špatné, co předpovím, to se vyplní a ještě je to navíc horší, než jsem čekal. A to nemluvím jen o počasí. Tam se to dá přece jen docela dobře vydedukovat. No, vraťme se k tomu, co nás asi víc zajímá, tedy běhu a počasí.

O tom ostatním se nebudu rozšiřovat, neboť bych skončil velmi rychle v sudu někde na dně místních hlubokých zatopených lomů. Není u nás vůbec bezpečno. A říct něco otevřeně o těch divech světa, co kolem nás prošly a stále procházejí, to je o život. Až tak daleko jsme to dopracovali.

Americký sen? Pchá! Česká zlodějna ho strčí ledabyle do kapsy. Kam se na nás chudáci z Ameriky hrabou. Učit se od nás musí!!

Tak zpět k tématu, tohle není nic pro běžce, poslední slušné lidi v této zemi. Návrat zimy byl zase bleskový a přinesl navíc kromě velmi silné vrstvy sněhu i hodně nepříjemnou inverzi. Aspoň tady u nás a nedá se v tom moc dýchat. Pro běžecký trénink venku je to ta nejhorší možná varianta. A to nemluvím o tom, co zase s tělem provedla náhlá změna teplot. Už jsem se pomalu adaptoval na skoro jarní počasí a teď zase rozdíl dvaceti stupňů do mínusu.

Svaly ztuhly. Nedají se vůbec rozhýbat. Plíce nedýchají a navíc se odmítají roztáhnout. Funím jako lokomotiva táhnoucí sto vagónů plně naložených uhlím, a do toho pod nohama křupe led. Navíc mi samozřejmě v botách promrzají prsty. Periferní rokrvování je, stejně jako počasí venku, hluboko pod bodem mrazu, takže v podstatě nic v těle nefunguje normálně a tak se není čemu divit, že výkon odpovídá realitě současného klima.

Je pravda, že bych rád donutil svůj organizmus k trošku intenzívnější činnosti, ale ten chytrák se se mnou nehodlá bavit a všechny snahy o diskuzi rázně a energicky okamžitě utne. Zřejmě má víc rozumu než já.

Co naplat, tady s tím hlava nic nenadělá, neboť kde nic není, ani smrt nebere. A v mém těle opravdu nic není. Nic, co by mohlo předvést aspoň obvyklý běžecký výkon, a ne ten ostudný pohyb, co z mých pokusů vzniká. Ten se během ani snad nedá nazvat. Nepodobá se už ani zrychlenému přesunu s plnou polní, jaký jsme kdysi museli absolvovat na vojně při výcviku. Zřejmě bych tam s touto verzí běhu moc neuspěl. Holt prostě musím zase počkat několik dní, až se mé osobní adaptační schopnosti srovnají s tím, co si na nás příroda letos připravila.

A nepředpokládám, že by byl této šokové terapii hned tak konec. Dejte na má slova. Zima si s námi pěkně pohrává a ještě nepředvedla ani zdaleka všechno co umí. Tak se určitě máme ještě na co těšit.

Jediná věc, která mi nyní trošku zvedá náladu, je prodlužování dne a s tím i postupně sílící sluneční svit, pokud tedy prorazí inverzi. Díky tomu přece jen snad už ty mrazy nebudou tak drsné. Tím pádem by se časem dalo venku možná již alespoň trochu běžně pohybovat, třeba i běhat. Ale to neznamená, že silný mráz už nemůže přijít. Ještě je pořád to naše sluníčko hodně zubaté a má dost daleko do jarního životodárného prohřívání mých kompletně ztuhlých svalů a kloubů.

Určitě ledaskdo z vás namítne, že prostě žijeme v pásmu, kde se zimou musíme počítat a že i ona má svá kouzla. Koneckonců vidím to od prohřátého radiátoru pod mým oknem. Zmrzlá mlha vytváří nevšední, téměř pohádkový pohled na bíle obalené větvičky stromů a ojíněný smrk, pod kterým hodují desítky kosů, neboť tam mají pravidelný přísun jablek z mého sklepa, to vše dokresluje téměř ladovskou zimní atmosféru. Jenže pro běhání to bohužel nejsou ideální podmínky a nejhorší na tom bude to, že zase určitě přijde nějaká proklatě prudká teplotní změna a rozmetá všechno, na co jsem se v potu tváře pomalu snažil adaptovat. A zase bude zle. Jako ostatně nám všem v této zemi, ale to jsem zase trošku jinde a od toho rychle pryč. Co mi tedy zbývá?

Obrnit se trpělivostí a snažit se přečkat všechny tyhle zkoušky paní zimy s co možná nejmenšími následky a doufat, že se co nejdřív umoudří a dá nám pokoj. Proč by už od února nemohlo pomalu nastoupit jaro. Že?

Myslím, že byste to všichni přivítali stejně jako já a rozběhli se také do lesů nasát plnými doušky tu jarní životodárnou sílu všude kolem nás a nechali svoje nohy jen tak běžet probouzející se přírodou. A klidně už co nejdřív. Proč ne hned teď v nejkratším měsíci. Na to si bohužel ale ještě asi budeme muset počkat. Co naděláme. Ale už se to pomaloučku blíží.

A věřte mi, že nějaká pranostika: „Únor bílý, pole sílí," mi může být po letošních zatěžkávacích zimních zkouškách fakt dost ukradená. Spíš bych to viděl asi takto: „Únor bílý, pole šílí a já taky." Ovšem nejraději bych to všechno změnil na tohle přirovnání: „Únorové teplo, všem by se nám šiklo!" A jak to vidíte vy?

Zdeněk Smutný foto
  • přečteno: 10288/10148×, 3 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (1 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

dav | 10. 2. 2011 10.35 hod. | 94.113.49.xx
Nějak se mi zdá, že my co podáváme ostudné běžecké výkony permanentně, máme nějak méně starostí. Léto neno zima, šinu si to pořád stejně rychle/pomalu a vůbec si z toh nedělám. Nechci tím nějak shazovat ty na vyšším výkonostní levelu, jen si říkám, proč se trápit s něčím, s tím jednak nemůžu hnout, jednak to patří do oblasti (snad ještě přirozených) přírodních cyklů.
Ale taky neberu tu svojí medicínu úplně poctivě, nedávno jsem po diskusi na běžeckém fóru o závodech v Ústí nad labem nahlédl do tabulek znečištění ovzduší a docela se vyděsil. Ta inverze je na zimě snad to nejhorší, to je něco, co mě fakt..dámy prominou.., sere.

Michal z Pejru | 9. 2. 2011 22.03 hod. | 85.160.86.xx
No, já to vidím tak, že běhat lze takřka v každém počasí = žádné povětrnostní vlivy nejsou dostatečně bláznivé na to, aby stálo za to zůstat trčet doma. Co mě ale štve, jsou brutální teplotní výkyvy. Tady u nás jsem během pouhých čtyř dnů napočítal v čase výběhu (18 hodin) rozdíl 22 stupňů. A na to se snad ani obléci nedá. Inu, nezbývá než to rozběhat. Nic lepšího se stejně udělat nedá.

david d. | 9. 2. 2011 16.43 hod. | 82.99.163.xxx
já to vidím tak, že na světě je krásně i když se mění počasí nebo nemění. Když je sluníčko, vezmu si kratasy, když je mráz, přioblíknu se. Hlavně, že běháme :-)) a je jedno jestli rychle nebo pomalu....

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas88
Asics119
Brooks17
Inov-852
Icebug5
Hoka One22
Mizuno51
Newton5
NB21
Nike54
Salming345
Salomon40
Scott2
Vibram Fivefingers7
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce45
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků