Vražda během aneb Jak se nenudit
Nuda. Dnes a denně je mnoha lidmi zabíjena, a přitom stále není mrtvá. Běhání nám však umožňuje ji zavraždit jednou provždy!
Typický moderní člověk neumí být sám se sebou. Je roztěkaný, zmatený a stresovaný; nevydrží jen tak v klidu přemýšlet, nedokáže se na něco opravdu soustředit. Často se přepíná v práci a pak přepíná doma kanály. (Ještě jednou, aby nám to neuniklo: kanály). Zabíjí nudu ovladačem, ale marně, ona je tu druhý den zas.
To běh zavraždí nudu dokonale! Běžec má program, cíl, smysl svého úsilí. Běhá a o běh se všemožně zajímá. Přemýšlí o běhu i při běhu, navíc má klid na duševní úklid. Co ale dělat, abychom se časem nenudili i při tom našem – po čase jednotvárném – běhání?
„Odborníci" doporučují obměňovat trasy, střídat běžeckou techniku nebo hrát si s rychlostí běhu při fartleku. Takovéto konzervativní rady, jak si běhání zpestřit, by nám ale ono nevyhnutelné nudění pomohly tak maximálně odročit. Při vraždě běžecké nudy musíme být proto mnohem vynalézavější!
Náš rutinní trénink například výrazně oživí kulturní vložky. Začneme si pozpěvovat, nahlas recitovat oblíbené básničky či přeříkávat nejznámější scénky z filmů (kromě toho, že trénink bude daleko zajímavější, tím současně kontrolujeme správně pomalé tempo běhu – tedy takové, při němž lze bez problémů mluvit). Ti šikovnější si mohou i zahrát na flétničku nebo na harmoniku.
U takto inovovaných tréninkových běhů musíme ovšem počítat s jejich delším trváním; lidé po nás totiž budou házet drobné, což znamená nějakou minutku zdržení při sbírání. Pokud bychom se časem nespokojili jenom s mincemi, můžeme si na delší sobotní trasy vzít vozík s párky v rohlíku (v zimě), nebo se zmrzlinou (v létě). A pak, že běh není ziskový sport!
Zpestření jednotvárného běhání může mít i formu vzdělávací. Opakujeme si malou nebo velkou násobilku (jak kdo), vyjmenovaná slova, plže-mlže-hlavonožce, či chemické vzorečky. S těmi posledními opatrně: jste-li na tom se vztahem k chemii tak jako já, dejte pozor, aby se vám neudělalo špatně!
Běh oživí také nepravidelná slovesa a slovíčka z nové lekce. Přezkoušíte-li z nich několik náhodně vybraných občanů za plotem, případně je i některá doučíte, zažijete nový pocit běžecko-pedagogické euforie. Můžete zařadit také konverzaci a ptát se v cizím jazyce našinců na cestu. Zaručuji vám, že váš běh již nikdy fádní nebude...
Závěrem kritika Nejvyššího: Škorpilovy metody boje proti běžecké nudě jsou zcela neúčinné. Avizoval sice běžecký nudismus, dosud jej však stále neuskutečnil (tak snad letos). Přes zimu nám zase radí zumbu a fit box, jenomže ve fitku, což vůbec není ono. Zařadíte-li ale prvky zumby do svého příštího běhu, hned uvidíte, jak se dají roztančit vesničané! A když k tomu přidáte i pár grifů z fit boxu, ještě jim při té příležitosti naštípete dříví...
Vložit komentář
